Milan Kajínek

23. 2. 2026

Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) vynaložilo Ministerstvo vnitra více než 870 milionů korun na profesionalizaci a zvyšování kvality státní služby a výkonu státní správy, které ale nepadly na „úrodnou půdu“.

Podle NKÚ se v letech 2016 až 2023 nepodařilo ministerstvu digitalizovat vzdělávání státních zaměstnanců ani úřednickou zkoušku. Toto období pokrývalo působení hned čtyř ministrů: Milana Chovance (ČSSD) 2014 – 2017, Lubomíra Metnara (ANO) 2017 – 2018, Jana Hamáčka (ČSSD) 2018 – 2021 a Víta Rakušana (STAN) 2021 – 2025.

Ministerstvo vnitra podle NKÚ také od roku 2020 neplnilo povinnost měřit a vyhodnocovat výkon veřejné a státní správy.

„Po letech nečinnosti vláda tento úkol ministerstvu vnitra odebrala. Data o kvalitě státní správy tak stále chybí. Na základě rozsáhlé novely zákona o státní službě převzal koordinaci státní služby od letošního roku Úřad vlády ČR,“ uvádí NKÚ ve své zprávě.

Ministerstva, katastrální nebo finanční úřady měly od vlády za úkol zavést už v roce 2022 „minimální standard pro efektivní řízení“ a Ministerstvo vnitra na pomoc úřadům vynaložilo víc než 60 milionů korun. To ale podle kontrolorů k očekávanému zlepšení kvality nevedlo a 51 z 84 úřadů v daném termínu nedosáhlo požadovaného minima, přičemž Ministerstvo vnitra podle NKÚ vykázalo třetí nejhorší výsledek.

Ministerstvo vnitra v reakci na zprávu sdělilo pro ČTK, že projekt přinesl konkrétní výsledky, například proškolení více než 3 400 zaměstnanců nebo vytvoření analýz využitých při úpravách zákona o státní službě.

„NKÚ ve svém hodnocení nezohledňuje zásadní okolnosti, které projekt ovlivnily. Zejména jde o pandemii covidu-19 nebo válku na Ukrajině, kdy byla veřejná správa nucena soustředit kapacity na krizové řízení. NKÚ však schválené změny nevzal v úvahu a hodnotil projekt podle původního zadání,“ uvedl mluvčí resortu Ondřej Krátoška pro ČTK.

Ministerstvo vnitra mělo podle NKÚ od února 2022 zřídit a provozovat portál vzdělávání, který měl zajistit vzdělávání zaměstnanců ve státní službě v elektronické podobě a evidovat už absolvovaná školení. Tento portál ale nezřídilo a ve vytváření centrálního e-learningového vzdělávání podle NKÚ nepokračuje.

Další finance převyšující 22 milionů měly být vydány na aplikaci eZkouška a následnou úpravu informačního systému o státní službě. Aplikaci v září 2019 uvedlo ministerstvo do ostrého provozu, ale v listopadu 2023 její provoz ukončilo a vrátilo se k listinné podobě zkoušky.

Vynaložené peníze vyhodnotil NKÚ jako „nehospodárné“ a postup resortu jako „porušení rozpočtové kázně“.

Nejvyšší kontrolovanou částku, 640 milionů korun, mělo ministerstvo v letech 2015 až 2024 vynaložit na vytvoření, provoz a rozvoj Informačního systému o státní službě. „Systém však neposkytuje všechna potřebná data pro hodnocení státní služby; velkou část údajů přebírá z jiných systémů. Množství dalších údajů se do něj zapisuje manuálně. Data z tohoto systému využívá MV pouze v omezené míře,“ uvádí NKÚ s tím, že množství údajů pro hodnocení státní služby se zjišťuje prostřednictvím dotazníků a jejich zpracování i vyhodnocení stojí další finance.

Podle ministerstva byl však účel zřízení Informačního systému o státní službě již od počátku odlišný, než předpokládá NKÚ. „Jde o zákonem stanovený centrální evidenční systém pro vedení údajů o státních zaměstnancích, služebních místech a úřednických zkouškách, nikoli o nástroj přímé profesionalizace státní služby. Hodnotit jej podle jiného cíle je proto zavádějící,“ sdělil mluvčí ministerstva vnitra Krátoška ČTK.

Podle Krátošky zahrnuje částka 640 milionů korun také provoz „Ekonomického informačního systému“ provozovaného na stejné platformě jako „Informační systém o státní službě“. Kolik z celkové částky zabírá provoz jednotlivých systémů není jasné.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Dokud trvá válka na Ukrajině, nejsou ruské suroviny pro Česko tématem, řekl Macinka

Macinka dnes od českých novinářů dostal otázku týkající se výroku belgického premiéra Barta De Wevera, který se o víkendu vyslovil pro ukončení války na Ukrajině a pro normalizaci vztahů s Ruskem s cílem znovu získat přístup k levným surovinám.

Rozmarýn místo chemie. Čeští vědci vyvinuli nový způsob ochrany obilí před škůdci

Ekologické zemědělské systémy, ale i konvenční zemědělství mohou podle nového výzkumu začít aplikovat rostlinný olej z rozmarýnu a jeho esenciální látky, které obilí ochrání proti škůdcům.

Bývalý eurokomisař Ján Figeľ: Skutečná cesta k míru, která přesahuje válku na Ukrajině

Je logické a bolestně zřejmé, že začít válku je vždy snazší a rychlejší, než ji ukončit. Potvrzují to vnitřní i válečné konflikty na Ukrajině, v Gaze, Íránu a na celém Blízkém východě...

Patoložka Ute Krügerová, spoluautorka knihy o 57 případech úmrtí po očkování proti covidu-19, navštívila Prahu

V pátek vystoupila v Praze patoložka, která je spoluautorkou knihy Geimpft - gestorben (Očkovaný - mrtvý), která nese podnázev Histopatologický atlas poškození způsobených očkováním proti koronaviru.

Skončil kvůli válce ráj v Dubaji? Škody po útocích či hrozby se kvůli panice nesmějí ani natáčet

Od začátku války Írán vyslal na území Spojených arabských emirátů přes 1 700 dronů a balistických raket. Za jejich natáčení hrozí v SAE odnětí svobody a velké pokuty.

Evropa musí reagovat cíleně na energetickou krizi, uvedla von der Leyenová v dopise lídrům EU

Reakce Evropy na narušení dodávek ropy a plynu a prudký nárůst cen energií kvůli válce na Blízkém východě musí být podle předsedkyně Evropského parlamentu dočasná a cílená.

Čínský vůdce Si Ťin-pching za potlesku přítomných přichází na závěrečné zasedání čínského parlamentu, Všečínského shromáždění lidových zástupců, do Velké síně lidu v Pekingu 11. března 2024. (Kevin Frayer /Getty Images)
Čína přijímá kontroverzní zákon o „etnické jednotě“ – s dopady i v zahraničí

Peking přijal zákon o „etnické jednotě“ země. Mandarínština má být povinným jazykem ve vzdělávacím systému a bude se podporovat také na veřejných místech.

Kumari: Tradice Nepálu, kde dítě ztělesňuje bohyni

Tradice Kumari v Nepálu: mladá dívka je považována za živoucí vtělení bohyně. Jak se vybírá, jak žije a jakou roli hraje v nepálské kultuře.

S válečnými slony přes Alpy? Nový nález ze Španělska vyvolává otázky

Podle historických zpráv vytáhl roku 218 př. n. l. Kartágec jménem Hannibal s 30 000 vojáky a 37 slony přes Alpy na Řím. Dodnes je tento vojenský čin považován zároveň za epický i za sotva uvěřitelný. Nález ze Španělska však naznačuje, že lidské odhodlání zřejmě nezná hranic. Kdo si ještě alespoň matně vybavuje hodiny dějepisu, […]