Přehled 115 vysoce kvalitních studií hodnotících 15 lékových i nelékových intervencí shrnuje výsledky do jediné přehledné tabulky.
Rodiny, které řeší otázku, jak léčit poruchu pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), mají nyní k dispozici nový nástroj založený na důkazech. Ten porovnává přínosy a rizika jednotlivých možností – od stimulačních léků až po kognitivně behaviorální terapii.
Výzkumníci spustili webovou platformu, která shrnuje data ze 115 randomizovaných kontrolovaných studií zaměřených na přínosy a nežádoucí účinky 15 způsobů léčby ADHD. Výsledky jsou zpracovány do jednoduché, interaktivní tabulky.
Cílem projektu, jenž byl financován z veřejných zdrojů v Evropě, bylo shromáždit a přehledně představit nejkvalitnější dostupné důkazy lidem s ADHD a jejich rodinám, které bývají zahlceny množstvím léčebných možností.
„Naším cílem není zvyšovat ani snižovat užívání léků, ale podpořit sdílené rozhodování,“ uvedl pro Epoch Times e-mailem Corentin Gosling, docent na Univerzitě Paris Nanterre a hlavní autor studie. „Doufáme, že tato platforma lidem pomůže získat větší jistotu při rozhodování.“
Co ukazuje výzkum
Přehled ukázal, že největší účinek mají lékové intervence, zejména u dětí, přesto však mohou být hůře snášeny. Zjištění odpovídají současným léčebným doporučením, která upřednostňují kognitivně behaviorální terapii, behaviorální intervence vedené rodiči a medikaci.
Děti a dospívající (6–17 let)
Pět skupin léků vykázalo střední až výrazný účinek na zmírnění závažnosti příznaků ADHD u dětí a dospívajících: agonisté alfa-2 receptorů, amfetaminy, atomoxetin, methylfenidát a viloxazin. Nejvýraznější přínos měly stimulační léky methylfenidát a amfetaminy. Účastníci studií však uváděli potíže se snášenlivostí, sníženou chuť k jídlu a poruchy spánku.
Nelékové intervence – včetně kognitivně behaviorální terapie, akupunktury, behaviorálního tréninku vedeného rodiči, fyzické aktivity a neurofeedbacku (metody zaměřené na regulaci mozkové aktivity za účelem zlepšení soustředění či relaxace) – rovněž přispěly ke zmírnění příznaků, avšak kvalita důkazů byla nižší.
Určitý přínos byl zaznamenán i u dietních opatření, ta však byla hůře snášena a opírala se o slabší důkazy.
Předškolní děti
Studie u předškolních dětí hodnotily pouze methylfenidát a behaviorální trénink vedený rodiči. Obě metody se ukázaly jako účinné, přičemž methylfenidát byl v některých případech vysazen pro nežádoucí účinky.
Dospělí
U dospělých byl zaznamenán střední účinek na zmírnění závažnosti příznaků při užívání atomoxetinu (nestimulační lék), methylfenidátu a při využití kognitivně behaviorální terapie. Vysoce kvalitní studie prokázaly rovněž účinnost amfetaminů.
Z nelékových přístupů vykázala výrazný účinek všímavost (mindfulness), avšak při nízké kvalitě důkazů. Určitý efekt byl zaznamenán také u transkraniální stimulace stejnosměrným proudem (neinvazivní metoda slabé elektrické stimulace mozku) a neurofeedbacku.
Webová platforma hodnotí zlepšení hlavních příznaků ADHD podle posouzení lékařů, učitelů, rodičů, samotných pacientů či kombinovaných hodnocení. U každé intervence je zároveň uvedeno, zda je kvalita důkazů vysoká, střední, nízká či velmi nízká.
Odhalení mezer ve výzkumu
Platforma zároveň ukazuje významné mezery v důkazech, zejména u nelékových intervencí.
„To odráží současný stav vědecké literatury, kde nelékové intervence často čelí metodologickým obtížím,“ uvedl Gosling s tím, že tyto studie bývají méně často prováděny jako randomizované kontrolované pokusy.
Podle něj může transparentní přehled motivovat výzkumníky k realizaci kvalitnějších studií nelékových metod. Žádná z nelékových intervencí v přehledu nedosáhla vysoké ani střední úrovně jistoty důkazů, přestože akupunktura a kognitivně behaviorální terapie vykázaly statisticky významný efekt.
Zvažování možností
Rozhodnutí, zda zahájit medikaci – jaký lék zvolit, kdy začít a jak sledovat nežádoucí účinky – představuje pro mnoho rodin složité dilema.
Pacienti mohou podle dr. Gail Saltzové, klinické docentky psychiatrie na Weill Cornell Medical College, která se studie neúčastnila, zvážit nejprve kognitivně behaviorální terapii.
V rámci terapie lze vytvořit podpůrné systémy, které dětem pomáhají učit se číst a plnit pokyny, připomínají důležité úkoly a udržují pořádek v dokumentech i dalších potřebných věcech.
Medikace může být podle Saltzové vhodná tehdy, pokud příznaky výrazně narušují každodenní fungování a sebevědomí, avšak až po důkladném vyšetření a pečlivém zvážení možných nežádoucích účinků.
„Léčba musí být opravdu promyšlená,“ uvedla. „Pro mnoho lidí je to sice rychlé řešení, ale jde o náplast. Pomáhá jen po dobu užívání, zatímco behaviorální intervence mohou mít trvalejší efekt.“
Autoři přehledu však upozorňují, že léky na ADHD mohou přinášet i další přínosy nad rámec zmírnění příznaků – například lepší školní výsledky, nižší riziko úmrtí z nepřirozených příčin, snížení rizika sebevražedného chování, neúmyslných zranění, zneužívání návykových látek, dopravních nehod či kriminality.
„V současnosti si nejsme vědomi žádných observačních důkazů tohoto typu u nelékových intervencí, což by však mělo být předmětem budoucího výzkumu,“ uvedli autoři.
Další rozvoj platformy
Autoři plánují web průběžně aktualizovat podle nových vědeckých poznatků. Již nyní pracují na rozšíření sekce věnované nežádoucím účinkům nad rámec poruch spánku a chuti k jídlu, které byly do přehledu zahrnuty proto, že jsou v randomizovaných studiích nejčastěji uváděny a podle pacientů nejvíce ovlivňují kvalitu života.
Uživatelé mohou využít i žebříček snášenlivosti, tedy údaj o tom, zda pacienti léčbu ukončili kvůli nežádoucím účinkům, což může napovědět, jak obtížná byla daná intervence v praxi.
Do konce příštího roku by mohly být do platformy přidány další sledované nežádoucí účinky.
„Vyvíjíme také nástroj pro podporu rozhodování, který umožní uživatelům seřadit vedlejší účinky podle toho, kterým se chtějí nejvíce vyhnout, a pomůže jim tak najít nejvhodnější léčebnou možnost,“ uvedl Gosling.
Vyjádřené názory patří autorovi a nemusejí odrážet stanovisko Epoch Times. Naše redakce uvítá vaše podněty a příspěvky k tématu. Pište nám na adresu: namety@epochtimes.cz
–ete–
