Tendence mít co nejvíc spotřebního zboží na baterky, rostoucí elektromobilita, rozmach bateriových úložišť, to vše směřuje k zásadnímu růstu objemu baterií v oběhu. Jenže co s nimi po vyřazení? Jak se recyklují? Máme u nás na to možnosti?
Dnešní rozhovor je s Petrem Kratochvílem, technickým ředitelem společnosti Ecobat, která se sběrem a recyklací baterií zaobírá profesionálně.
Bateriová úložiště hrají v energetice čím dál větší roli, proto se dá čekat jejich větší přítomnost i u nás, zejména těch velkokapacitních napojených přímo do přenosové sítě. Co je to za baterie? Jsou to různé druhy, nebo jsou všechny na stejném technologickém principu?
V současné době jsou takřka výhradně používány lithiové akumulátory, většinou se jedná o tzv. lithium-železo-fosfát baterie (LFP). U těchto baterií jsou požární rizika o mnoho nižší, avšak z hlediska recyklace jsou tyto baterie problematičtější než lithium-nikl-mangan-kobalt baterie (NMC). Výhodou NMC u velkých projektů je výrazně vyšší energetická hustota a tedy menší rozměry/hmotnost takového úložiště.
Liší se baterie z bateriových úložišť např. od těch z elektromobilů?
Bateriová stacionární úložiště (BESS) slouží k vyrovnávání sítě, ukládání přebytků z obnovitelných zdrojů a zálohování. Dříve pracovala v dlouhých cyklech: pomalé nabíjení a vybíjení. Toto již v dnešní době zejména u větších úložišť neplatí, pokud se baterie používá například pro spotové obchodování nebo vyrovnávání sítě, je její zatížení srovnatelné a často i vyšší než u baterie v elektromobilu.
Běžný požadavek investorů je výkon odpovídající 1/2 kapacity baterie v kWh, kdy její plný nabíjecí nebo vybíjecí cyklus trvá dvě hodiny. Klade se důraz na dlouhou životnost, stabilitu a nízké riziko. Jde o velké, těžké moduly, kde hmotnost nevadí a panují zde nižší nároky na odolnost vůči vibracím.
U baterií z elektromobilů (EV) je vysoký výkon při akceleraci a rychlé nabíjení. Provoz je dynamický: časté změny zatížení, vibrace, teplotní šoky. Důraz na energetickou hustotu a nízkou hmotnost. Baterie musí být kompaktní, lehké, mechanicky odolné. Musí přežít nárazy, vibrace, teplotní extrémy.
Jak se takové baterie recyklují nebo likvidují? Máme na to u nás v ČR kapacity? Lze je vůbec ekologicky zlikvidovat?
V EU je povinné všechny odpadní baterie recyklovat, případně znovu použít tam, kde je to technicky a ekonomicky možné. Od roku 2025 jsou recyklační firmy povinné materiálově využít 60 % z hmotnosti lithiových baterií.
Z NMC lithiových baterií se fyzikálně chemickými procesy získávají především kovy (kobalt, nikl, mangan, lithium), z LFP baterií je snaha vyrábět přímo materiál pro výrobu elektrod nových baterií.
V ČR bohužel funkční recyklační kapacity neexistují, prostě v tuto chvíli tady nemáme lithiovou baterku kam dát. My vyřazené baterie svážíme a transportujeme k recyklaci do jiných zemí. V tuto chvíli máme hlavního partnera v Polsku. Je to závod, který byl uvedený do provozu vloni v dubnu.
V Česku registrujeme již několik vývojových či investičních záměrů, jsou to asi tři zájemci. Jedním z nich jsou Severočeské doly vlastněné ČEZ. Mají dobrou lokalitu, dobrý pozemek, ale nemají ještě udělané různé studie. Jestli ten projekt dostane zelenou, či nikoli, bude rozhodnuto na podzim. Myslím si, že hlavně ekonomicky budou zvažovat, jestli nejdou do velkého rizika a vyplatí se jim to.
Jinak znovupoužitím lithiových baterií se na vysoké odborné úrovni zabývají v ČR firmy IBG nebo 1PST.
Jakou mají tyto baterie životnost?
U úložišť energie je předpokládá životnost baterií okolo tří až osmi tisíc cyklů, samozřejmě existují baterie více či méně kvalitní. Zejména u některých čínských modelů baterií je životnost velmi diskutabilní. U elektromobilů je předpoklad životnosti minimálně 10 let, pokud je však baterie v EV vhodně konstruovaná, může být i výrazně delší, respektive odpovídat životnosti celého vozu. Samozřejmě existují baterie více či méně kvalitní.
Přispívají výrobci nebo dovozci baterií na recyklaci?
Výrobci velkých lithiových baterií přispívají od roku 2024 za všechny baterie, které na území ČR dovezou nebo je zde prodají. Bohužel, baterie dovezené do konce roku 2023 nebyly zpoplatněny, je zde tedy mnoho tisíc tun baterií, jejichž recyklace v budoucnu není finančně pokryta (jedná se o cca 1,5 mld. Kč).
Ministerstvo životního prostředí v novele zákona o výrobcích s ukončenou životností, která se nyní projednává v Parlamentu ČR, navrhuje, aby se výrobci a dovozci baterií povinně zapojili do kolektivních systémů a z těchto vybraných příspěvků by se financovala i zmíněná stará zátěž.
V budoucnu se dá čekat, že objem vyřazených baterií bude obrovský. Jak se s tím EU hodlá vypořádat? Bude muset mít každá země své vlastní recyklační zařízení, nebo se to bude někam vozit?
Evropská unie schválila v roce 2023 Akt o kritických surovinách. Většina materiálů pro výrobu nových baterií je mezi ně počítána. Recyklační projekty pro baterie na území EU mají nebo budou mít statut strategických projektů, což znamená nejen finanční, ale i administrativní podporu.
Děkuji za rozhovor.
