Někdy člověk pro stromy nevidí les – ani jeho zásadní roli při tvorbě srážek. Nové nezávislé studie nyní ukazují, že odlesňování amazonského pralesa vede k úbytku srážek.
Stručně:
- Amazonský deštný prales je jemně vyvážený ekosystém, který funguje jako „stroj na déšť“.
- Během posledních 40 let přišel prales kvůli odlesňování o více než 10 procent své plochy.
- Od roku 1985 kleslo množství srážek o 8 procent, přičemž odlesňování je zodpovědné přibližně za 75 procent tohoto poklesu.
Tropické deštné pralesy, jako je Amazonie, patří mezi nejkomplexnější ekosystémy na Zemi. Už malé zásahy mohou narušit jemně vyváženou souhru mezi zvířaty, rostlinami a klimatem.
Dva mezinárodní výzkumné týmy to nyní doložily ve svých nezávislých studiích, které zkoumaly dopady odlesňování tropických pralesů na množství srážek a na vysychání krajiny.
„Létající řeky“ Amazonie
Tropické deštné pralesy jsou jevem typickým pro oblasti poblíž rovníku, kde slunce svítí zhruba dvanáct hodin denně. Během dne sluneční energie zahřívá zemský povrch a voda se odpařuje. Zároveň stromy nasávají vodu kořeny z půdy, transportují ji do listů a uvolňují ji do atmosféry ve formě vodní páry.
Výsledkem jsou takzvané „létající řeky“ – neviditelné proudy vodní páry putující atmosférou, které přinášejí srážky jak uvnitř pralesa, tak daleko za jeho hranicemi.
V období sucha pochází až 70 procent srážek v oblasti Amazonie právě z tohoto recyklování vlhkosti. Prales tak v době, kdy téměř neprší, vytváří déšť sám – podobně jako přírodní stroj na déšť.
Vodu však nečerpá z hlubokých podzemních zásob, ale z mělkých půdních vrstev. Ukazuje to aktuální studie Magali Nehemyové, asistentky profesorky na University of British Columbia, a jejích kolegů. Výzkumníci navíc zjistili, že prales dokáže déšť velmi rychle znovu „recyklovat“.
„Déšť dopadne na zem, vsákne se do mělké půdy, kořeny ho nasají a opět se dostane do atmosféry, kde vytváří nové srážky – právě ve chvíli, kdy prales vodu nejvíce potřebuje,“ vysvětlila Nehemyová.
Ne všechny druhy stromů však přispívají k tomuto koloběhu stejně. Nejefektivnější při rychlé produkci srážek jsou druhy stromů s vysokou odolností vůči embolii. Ty jsou odolnější a dokážou udržet transport vody svými pletivy i během období sucha, a nadále tak uvolňovat vlhkost do atmosféry.
Odlesňování narušuje „stroj na déšť“
Z toho vyplývá také druhá strana mince: méně stromů může znamenat méně deště – a bez lesa by déšť vůbec nevznikal. Tropické pralesy jsou přitom silně ohroženy zejména lidskou činností, především odlesňováním. Narušený vodní cyklus s menším množstvím srážek zároveň ohrožuje biologickou rozmanitost, přirozené ekosystémy i zásobování vodou a potravinami.
Že tato hrozba není jen hypotetická, ukazují data iniciativy MapBiomas Amazonia – brazilského multiinstitucionálního projektu, který každoročně vytváří mapy využití a pokrytí krajiny v Brazílii.
Podle jejich údajů zmizelo během posledních 39 let – mezi lety 1985 a 2023 – více než 88 milionů hektarů brazilského deštného pralesa. Z celkové plochy 847 milionů hektarů tak Amazonie přišla o 12,5 procenta své rozlohy. To odpovídá přibližně rozloze Kolumbie. Pokud se započítají i další typy vegetace, činí celková ztráta dokonce 92,4 milionu hektarů.
Tento vývoj vyvolává u výzkumníků z MapBiomas obavy o budoucnost amazonských lesů. Amazonie se podle nich blíží takzvanému „bodu, odkud není návratu“, který nastává při ztrátě 20 až 25 procent vegetace – tedy hranici, kdy se ekosystém „přestává udržovat jako deštný prales“, uvedl Bruno Ferreira z MapBiomas. Dodal:
„Pokud se ztratí příliš mnoho vegetace, naruší se cyklus srážek a rozsáhlé oblasti mají tendenci přeměnit se na sušší savany.“
Za úbytkem lesa stojí především odlesňování kvůli těžbě surovin, zemědělství a chovu dobytka. Mezi lety 1985 a 2023 vzrostla legální i nelegální těžba nerostných surovin o 1 063 procent, zemědělská produkce o 598 procent a chov dobytka o 298 procent. Z hustého pralesa se tak stávají otevřené pastviny, rozsáhlá pole se sójou či palmou olejnou a také obrovské krátery po těžbě zlata.
Úbytek srážek v číslech
Jak výrazný je pokles srážek, zkoumali vědci z Brazílie společně s výzkumníky z Max-Planckova institutu pro chemii v německé Mohuči. Ve své studii analyzovali meteorologická data z let 1985 až 2020.
Jejich analýza ukazuje, že místní odlesňování je hlavní příčinou poklesu srážek během každoročního období sucha – téměř o 8 procent, tedy přibližně o 21 milimetrů. Podle vědců je odlesňování zároveň zodpovědné asi za 16 procent nárůstu teploty o 2 stupně Celsia.
Studie také ukazuje, že klima v oblasti Amazonie nereaguje na odlesňování lineárně. Nejvýraznější klimatické změny se objevily už na začátku procesu odlesňování – zejména v době, kdy bylo vykáceno prvních 10 až 40 procent lesa.
„Pokud bude odlesňování pokračovat stejným tempem jako dosud, očekáváme na základě našich dat další nárůst teploty přibližně o 0,6 stupně Celsia a další pokles srážek v období sucha asi o sedm milimetrů oproti dnešku, což bude pro prales představovat další stres,“ uvedl Christopher Pöhlker z Max-Planckova institutu pro chemii.
–etg–
