Írán odmítl pokus Pekingu sehrát roli prostředníka ve válce a jeho žádost o bezpečný průjezd čínských nákladních lodí Hormuzským průlivem, řekly zdroje z čínských diplomatických kruhů, které hovořily s deníkem Epoch Times.
Sun Min, zdroj z diplomatických kruhů, který použil pseudonym ze strachu z odvety, sdělil pro Epoch Times, že Peking původně plánoval využít své zvláštní vztahy s íránským režimem k tomu, aby se stal klíčovým prostředníkem v konfliktu mezi USA a Íránem, a tím si zajistil vůdčí postavení v tzv. „Globálním Jihu“ – tedy mezi rozvojovými zeměmi v Africe, Latinské Americe a Asii. Írán však tuto myšlenku podle Suna odmítl.
Na rozdíl od vnějšího dojmu o úzké spolupráci mezi íránským, čínským a ruským režimem mají Čína a Rusko ve skutečnosti v otázce Íránu protichůdné motivy, sdělil Sun. Peking i Moskva se podle něj snaží využít Írán jako „vyjednávací kartu“ k získání ústupků od Spojených států a ke zmírnění vlastních diplomatických tlaků.
Komunistická strana Číny i ruští představitelé Íránu radí, ale Teherán odmítá přijmout jakékoli diplomatické uspořádání, vysvětluje Sun. „Základní požadavek Íránu je nyní zcela jasný – usiluje o konkrétní vojenskou pomoc, nikoli o diplomatická prohlášení.“
To podle Suna staví Peking do dilematu. „Poskytnutí vojenské pomoci Íránu by vyvolalo plnohodnotnou konfrontaci se Spojenými státy a jejich spojenci; naopak její odmítnutí by znamenalo úplnou ztrátu vlivu nad íránským režimem.“
Qin, nezávislý čínský badatel, který z obavy před odvetou zmínil pouze své příjmení, řekl Epoch Times, že jde o nevyhnutelný důsledek „vlčí diplomacie“ KS Číny a jejího myšlení blokové konfrontace vůči Západu.
„Peking dlouhodobě skrytě podporoval regionální narušitele – například Írán – aby vyvažoval Spojené státy a využil strategii odvádění pozornosti; nepočítal však s tím, že se situace vymkne kontrole,“ konstatuje Qin.
Dodavatelské řetězce se rozpadají
Krátce po vypuknutí války s Íránem 28. února íránský režim zablokoval Hormuzský průliv a zahájil palbu na obchodní lodě a ropné tankery. Blokáda zvýšila světové ceny ropy i náklady na logistiku a způsobila vážné narušení čínských exportních dodavatelských řetězců.
Ačkoli íránský režim uvedl, že umožní průjezd čínským lodím, dvě čínské kontejnerové lodě se musely 27. března po pokusu opustit Perský záliv průlivem vrátit.
Wang Ruolin, zdroj blízký čínskému ministerstvu zahraničí, který rovněž použil pseudonym ze strachu z odvety, sdělil Epoch Times, že čínský ministr zahraničí byl opakovaně pověřen vůdcem KS Číny Xi Jinpingem, aby komunikoval s íránským ministerstvem zahraničí „s hlavním cílem zajistit námořní bezpečnost čínských obchodních plavidel“. Reakce Íránu však byla podle něj zklamáním, protože Teherán oznámil, že může zaručit bezpečnost pouze „některé“ části nákladu směřujícího do Íránu.
Wang poznamenal, že tato „selektivní bezpečnostní záruka“ představuje ze strany Íránu „měkké vydírání“ v reakci na odmítnutí Pekingu poskytnout vojenskou pomoc.
„Írán toho využívá jako hrozby, aby donutil Peking učinit osudové rozhodnutí mezi poskytnutím skutečné vojenské podpory a ochranou svých obchodních zájmů… Opakované pokusy o tajné zprostředkování tak zcela selhaly,“ konstatoval.
Zablokování průlivu už poškodilo čínskou ekonomiku, zvýšilo ceny chemikálií, krmiv i obilí a státní ropné podniky využívají konflikt jako záminku ke zdražování. Zvlášť tvrdě byly zasaženy exportní sektory.
Zeng, vedoucí soukromého výrobce domácích spotřebičů z čínského Shenzhenu, která vyváží na Blízký východ a uvedla pouze své příjmení ze strachu z odvety, řekla Epoch Times, že „v současnosti máme pět kontejnerů zablokovaných v přístavu a není možné je vůbec expedovat“.
„Tato zásilka byla vyrobena na míru pro trh Blízkého východu, takže ji nelze snadno přesměrovat; naše cash flow se už zcela zhroutilo,“ dodává.
Podle jejích informací zůstávají jen v provincii Guangdong kvůli blokádě uvízlé tisíce kontejnerů. Řada továren tak čelí narušení dodávek, problémům s financováním a byla nucena zastavit výrobu.
Guan, koordinátorka v oblasti zahraničního obchodu v Číně, která z obavy před odvetou zmínila pouze své příjmení, sdělila Epoch Times, že válka s Íránem dopadla nejtvrději na čínský výrobní sektor.
„Dělostřelecké granáty nerozlišují cíle; náklady na dopravu a pojištění prudce rostou. Podniky si teď přejí jediné – příměří. Jinak čínský exportní systém čelí strukturálnímu kolapsu,“ říká.
Qin podotýká, že tato situace ukazuje, že „vedení KS Číny se dostalo do pasti, kterou si samo vytvořilo na poli mezinárodní geopolitiky; síly, které podporovalo, nyní přerušují jeho vlastní ekonomické tepny.“
Uzavření průlivu podle něj představuje „nejen narušení globální logistiky, ale i vrcholný projev celkového kolapsu geopolitického strategického rámce čínské komunistické strany“.
Na zprávě se podíleli Wu Fei a agentura Reuters.
–ete–
