V souvislosti s tlakem NATO k většímu podílu obranných výdajů na HDP se v posledních měsících na jedné straně hovoří o nutnosti navyšování finančních prostředků pro armádu a na druhé o efektivitě vynaložených financí. Jak se na problematiku dívá šéf Nejvyššího kontrolního úřadu či předseda Národní rozpočtové rady?
Během svého krátkého působení ve funkci ministra obrany Jaromír Zůna (za SPD) opakovaně uvedl, že investicím do armády a obranného rozpočtu musí předcházet lepší plánování. Podle něho musí vrcholové vedení armády před přílivem velkých investic připravit novou koncepci pro budování armády a zajistit kompetentní a motivovaný personál.
Dlouhodobě se v souvislosti s armádou hovoří o odlivu vyškolených a zkušených vojáků, čemuž je podle Zůny třeba zamezit zlepšením podmínek kvality života a služby vojáků.
NKÚ: Neopakovat chyby
Nutnosti nastavit koncepci pro investice a sledovat, jestli se finance nepromrhají na neefektivní nákupy nebo činnost, nasvědčují zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
„Problém často nespočívá jen v jednotlivých pochybeních, ale v nastavení systému fungování veřejné správy jako takového. Úspěch bývá měřen spíše formálním splněním kroků a vyčerpáním přidělených prostředků než tím, zda činnost státních institucí dává smysl a přináší prospěch občanům,“ uvádí NKÚ ve výroční zprávě za rok 2025.
Úspěch bývá měřen spíše formálním splněním kroků a vyčerpáním přidělených prostředků než tím, zda činnost státních institucí dává smysl
— Miloslav Kala, prezident NKÚ
„Schopnost včas rozpoznat, že zvolený postup nevede k očekávanému cíli, a následně jej přehodnotit či změnit směr, si žádá obrovskou odvahu. Bez skutečné změny přístupu se ale opakují stejné chyby – jen s vyššími náklady,“ říká prezident NKÚ Miloslav Kala.
Sociální politika Evropy a obranyschopnost
Podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla ukazuje situaci investic do obranného sektoru v Evropě statistický sumář německého Ifo institutu z roku 2024.
„Ve stručnosti říkají, že ze zemí, které byly členy NATO v době pádu Berlínské zdi, žádná v průměru nedosáhla reálných výdajů na obranu z roku 1990 až do roku 2022! Zatímco reálné výdaje na sociální politiku a zdravotnictví v nich narostly za tu dobu na dvojnásobek, na školství na jedenapůlnásobek atd. Krásné časy. Američané stavějí válečné lodě, Evropané nemocnice a důchodové systémy,“ uvedl Hampl.
Na světových fórech mluvili politici Evropské unie velmi hlasitě, ale v ruce nedrželi nic, čím by mohli svá slova vymáhat.
— Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady
Podle něj se Evropa dlouhodobě spoléhala na ochranu USA v rámci NATO a výměnou za to dává USA „jednou za čas maximálně tak dobrou moralizující radu, jak se má jako silný chovat ke slabším“ a přestože „světový vojenský a mocenský ‚výtlak‘ [Evropy] dlouhodobě klesá“ je „vždy ochotna poučovat“.
Podle Hampla nebude pro Evropské státy snadné změnit přístup, protože si politické strany i občané zvykli na vyhrávání voleb sociální politikou bez důrazu na budování obrany v dobách míru.
Hlavní investice očekává Zůna v letech 2027–2031
Podle ministra obrany přijde hlavní investiční vlna do České armády pravděpodobně v letech 2027–2031, kdy se má rozhodovat o důležitých projektech modernizace armády a o dlouhodobé obranné koncepci, která by již měla být do té doby připravená.
Naše vláda je přesvědčena, že bezpečnost státu se neměří v procentech HDP, ale skutečnými obrannými schopnostmi, jejichž dosažení je podpořeno odpovídající mírou na obranu.
— Jaromír Zůna, ministr obrany
České ministerstvo obrany by mělo letos podle návrhu vlády hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá zhruba 1,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Celkové obranné výdaje by měly být letos podle vládní koalice přibližně 185 miliard korun (2,07 procenta HDP podle makroekonomické predikce z ledna). Onen rozdíl 30 miliard jde ale z ostatních rozpočtových kapitol, což opozice kritizuje jako problematické pro uznání jako obranných výdajů.
Dosavadní alianční závazek byl vynakládat na obranu 2 % HDP. Situace se ale změnila, když se minulý rok spojenci zavázali zvýšit podíl na 3,5 % (resp. 5 %) do roku 2035.
