Nedávná studie zahrnující 24 000 osob ukazuje, jak strava ovlivňuje riziko srdečních onemocnění.
Lidé, kteří konzumují málo vlákniny, čelí výrazně vyššímu riziku nebezpečného ukládání plaku v koronárních tepnách – ukazuje to nový výzkum provedený na více než 24 000 dospělých.
Studie, která byla nedávno zveřejněna v časopise Cardiovascular Research, zjistila, že téměř polovina lidí s nejméně zdravou stravou vykazovala změny v tepnách, které mohou vést k infarktu. Naproti tomu u lidí, kteří jedli potraviny bohaté na vlákninu, to bylo jen něco málo přes třetinu.
„Když jsme porovnali snímky koronárních tepen s jejich stravovacími návyky, viděli jsme nejen souvislost mezi typem stravy a výskytem plaku v tepnách, ale také to, že složení plaku – tedy jak moc je nebezpečný – souvisí se stravou,“ uvedla ve svém prohlášení profesorka kardiologie Isabel Goncalvesová z Lundské univerzity.
Přímý vliv stravy na riziko srdečních onemocnění
Švédská studie CardioPulmonary bioImage Study (SCAPIS) sledovala 24 079 dospělých ve věku 50 až 64 let v letech 2013 až 2018. Všichni účastníci byli na začátku studie bez kardiovaskulárního onemocnění. Výzkumníci použili pokročilé zobrazovací metody ke zjištění přítomnosti a typu plaku v koronárních tepnách.
U 8 344 účastníků s nejméně zdravou stravou byly určité změny na tepnách zjištěny u 44 procent z nich, zatímco u 6 139 lidí s nejzdravější stravou to bylo 36 procent. Závažné zúžení tepen a tzv. vysoce rizikové plaky se vyskytovaly 1,6krát častěji ve skupině s nejméně zdravou stravou.
Studie hodnotila stravovací návyky pomocí výživového indexu. Účastníci s vysokým skóre konzumovali více celozrnných obilovin, potravin bohatých na vlákninu, zeleniny, ovoce, ořechů a rostlinných olejů. Naopak ti s nízkým skóre jedli více červeného masa, průmyslově zpracovaných potravin, slazených nápojů a sladkostí.
„Jde o první rozsáhlou studii, která se zaměřila na muže a ženy středního věku bez předchozího srdečního onemocnění, kteří sami hlásili své stravovací návyky a zároveň podstoupili rozsáhlé vyšetření kardiovaskulárního rizika,“ uvedli autoři studie.
Vláknina pomáhá vstřebávat „špatný“ cholesterol
Závěry studie naznačují, že složení stravy ovlivňuje nejen vznik, ale i složení aterosklerotických plátů – tukových usazenin, které mohou vést k srdečním onemocněním. Vědci se domnívají, že jedním z důvodů jejich vzniku je zánět způsobený nezdravou stravou.
Janelle Boberová, nutriční terapeutka z Dietitian Live, která se na výzkumu nepodílela, řekla deníku Epoch Times, že mezi nízkým příjmem vlákniny a vznikem plaku v tepnách existuje „jasná souvislost“.
„Víme, že strava s nízkým obsahem vlákniny a vysokým podílem červeného masa, uzenin nebo silně zpracovaných potravin zvyšuje riziko vzniku koronárního plaku až 1,6krát,“ dodala. „To může vést až k 50% zúžení tepen, což je závažné.“
Dr. Jason Itri, zakladatel kliniky Longevity Health Clinic, který se na studii rovněž nepodílel, poznamenal, že nízký příjem vlákniny souvisí nejen s metabolickými problémy, jako je inzulinová rezistence a přibývání na váze, ale i s kardiovaskulárními riziky.
„Tento výzkum potvrzuje dlouhodobá doporučení, která kladou důraz na konzumaci celistvých, vlákninou bohatých potravin místo průmyslově zpracovaných a nutričně chudých výrobků,“ řekl Itri deníku Epoch Times.
Celkové složení stravy je klíčové
Ačkoli studie nezjišťovala, jak přesně změny v tepnách vznikají, vědci zdůrazňují, že nejdůležitější je celkové složení jídelníčku.
„Neexistuje žádná jednotlivá potravina, která by určovala zdraví – klíčový je celkový stravovací vzorec,“ uvedla ve svém prohlášení Ingrid Larssonová, nutriční specialistka a docentka na Univerzitě v Göteborgu.
Výzkumníci upozorňují, že silnou stránkou jejich studie bylo to, že vycházela z náhodného vzorku lidí středního věku bez diagnostikovaného srdečního onemocnění, což činí její závěry široce použitelné.
Zároveň zdůrazňují, že přechod na zdravější stravu může pomoci snížit riziko nebezpečných usazenin v tepnách a srdečních onemocnění.
Kolik vlákniny vlastně potřebujeme?
Většina Američanů přijímá výrazně méně vlákniny, než je doporučeno.
„Cílit na alespoň 30 gramů denně z různorodých zdrojů – včetně ovoce, zeleniny, luštěnin a celozrnných obilovin – může výrazně zlepšit zdraví srdce a snížit kardiovaskulární riziko,“ uvedl Itri.
Pokud jde o vlákninu přímo ve vztahu ke zdraví srdce, rozpustná vláknina z potravin jako ovesné vločky, fazole nebo ovoce pomáhá snižovat hladinu „špatného“ LDL cholesterolu.
„Tyto potraviny totiž obsahují beta-glukan, který výrazně snižuje hladinu LDL cholesterolu,“ vysvětlila Boberová.
Praktické tipy pro zdravější stravování a podporu zdraví srdce
Nutriční specialistka Boberová nabídla několik praktických doporučení, jak vylepšit jídelníček a podpořit zdraví srdce.
Základem jídelníčku by měly být rostlinné potraviny
Cílem je pět porcí ovoce a zeleniny denně, pravidelné zařazování luštěnin, jako jsou fazole a čočka, a začlenění ořechů do stravy.
„Při výběru obilovin upřednostněte celozrnné varianty – nahraďte bílé pečivo a rafinované obiloviny za quinou, ječmen nebo oves. Ideálně by alespoň polovina příjmu obilovin měla pocházet z celozrnných zdrojů,“ uvedla.
Vyhýbejte se červenému a zpracovanému masu
Místo červeného a průmyslově zpracovaného masa bychom měli volit bílkoviny jako ryby, luštěniny a drůbež, které pomáhají zlepšit lipidový profil, říká Boberová.
„Všímejte si obsahu tuků – nejdůležitější je jejich typ. Hledejte zdravé tuky, jako je olivový nebo avokádový olej, a dopřejte si ořechy a semínka jako zdroj vlákniny i zdravých tuků. Zaměřte se na nenasycené tuky a antioxidanty.“
Omezte přidané cukry
„Omezte slazené nápoje a potraviny s přidaným cukrem, jako jsou limonády a vysoce průmyslově zpracované výrobky, protože zvyšují riziko zánětů.“
Boberová doporučuje zavedené stravovací modely, jako je středomořská strava, dieta DASH nebo jiné rostlinně orientované jídelníčky, které pomáhají snižovat kardiovaskulární riziko i výskyt usazenin v cévách.
–ete–
