Zavádějící nebo přímo lživá označení výrobků, podřadné suroviny, nezdravé hladiny umělých ,,vylepšovadel“, šizení poměrů a další nešvary vládnou dnešnímu potravinářství po celém světě. Co je příčinou všeho toho podvádění?
Proč klesá kvalita potravin? Sestavili jsme pro vás s odbornou pomocí seznam těch nejčastějších příčin, které se na nekalých praktikách podepisují.
Spotřebitelé hledají nejnižší cenu
Darmo polemizovat, průměrný Čech (stejně jako průměrný Ital, Němec či Brit) hledí hlavně na cenu a potraviny jsou jednou z položek, na které se lidé snaží ušetřit co nejvíce. Přesto však má spotřebitel nárok na nákup položky, která odpovídá stanoveným parametrům, je jakostní a bezpečná a příslušně značená. Chtít nakupovat levně není zločin, zákazník má ovšem právo vybírat si z poctivých a nerizikových produktů.
Tlak obchodních řetězců na cenu
Konkurence je obrovská a všichni chtějí přilákat zákazníka na nízkou cenu. Ta je určujícím faktorem při výběru dodavatelů, kteří jsou často smluvně nuceni účastnit se různých ,,akcí“, kde jsou jejich výrobky ještě levnější než obvykle. Bez snížení kvality a použití náhražek, surovin nižší kvality a chemického koktejlu nelze požadované ceny dosáhnout. Stejně jako u bodu jedna nelze tlak na cenu použit jako omluvu ke klamání zákazníka a šizení.
Dovoz z jiných zemí
Zahraniční výrobce necítí přímý tlak nespokojených spotřebitelů ani přísnou ruku kontrolních orgánů, a dvojnásob to platí u firem z jiných kontinentů. Také se stává, že to, co si zpracovatel dovolí vyvézt na jiný trh, by si na tom svém nikdy nedovolil, protože by si pokazil jméno.
Chabá morálka
Principiální důvod všech podvodů je touha zbohatnout bez ohledu na etiku a zodpovědnost vůči společnosti. Tady vina padá jak na prodejce, tak na výrobce. Nezřídka je to určeno nekompromisní politikou obchodních řetězců, ale je část zpracovatelů, která se již ochotně naučila masové produkci super levných podprůměrných potravin, a ty pak vyváží i do okolních zemí. Do hry tu vstupuje i potravinářská mafie, neboť se hraje o obrovské sumy. Podle údajů Interpolu bylo při posledním zátahu v roce 2012 zabaveno v rámci Operace Opson II přes 130 tun falšovaných a rizikových potravin včetně cukrovinek, džusu nebo sojové omáčky.
Rychlost namísto kvality
Snaha o rychlý obrat a zpeněžení zboží na skladě vede ke zkracování předepsaných lhůt pro zrání, šizení, používání náhražek, urychlování růstu pomocí hormonů v živočišné výrobě nebo nedodržování předepsaných norem, jako jsme tomu byli svědky nedávno u kuřecích řízků z Polska, které obsahovaly trojnásobně vyšší než povolené množství antibiotika doxycyklinu. Závratný rozvoj v potravinářské chemii umožňuje zpracovatelům vytvořit chuť, vůni a konzistenci i tam, kde by jinde žádná nebyla.
Snaha o delší trvanlivost
Vychází z požadavků obchodů, kteří chtějí co nejtrvanlivější výrobek, byť na úkor kvality. K prodloužení trvanlivosti se používají umělá aditiva a konzervanty, neboť běžně by výsledný produkt nevypadal ani pěkně, ani by dobře nechutnal. Přečíst složení takové potraviny pak nějakou chvilku zabere.
Benevolentnost českých spotřebitelů
„Necháme si opravdu všechno líbit“, tvrdí některé komentáře na internetu. Zdá se však, že se začíná blýskat na lepší časy, protože díky zveřejňovaným skandálům se stále více lidí zajímá o to, co konzumují. Někteří hledají způsoby, jak si potraviny vyprodukovat sami doma anebo nakupují přímo u lokálních producentů, zaměřují se na bio produkty a podobně. Zároveň se konzumenti nebojí ozvat. Jak nám prozradil mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Pavel Kopřiva, za poslední rok se navýšily podněty ke kontrole od spotřebitelů o sto procent.
Vzestup a pád firmy určuje především spotřebitel. Pokud nebude nakupovat nekvalitní levné výrobky a naopak vyhledávat a kupovat ty jakostní, nepoctivé společnosti přijdou o trh.
