Zdenka Danková

15. 2. 2020

Jedním ze vzácných a ohrožených zvířat je klokánek rudohnědý (Aepyprymnus rufescens), jehož druh se Zoo Jihlava podařilo rozmnožit. Jde o malý druh klokana, který zde chová jako jediná zoologická zahrada v kontinentální Evropě.

Klokánek rudohnědý (Aepyprymnus rufescens), je malý druh klokana, který se po téměř třech desetiletích vrátil do evropských chovů. Jde však o nesmírně vzácné a unikátní chovance, neboť v Evropě je chová pouze Zoo Jihlava a britská Zoo Hamerton.

Ve zbytku světa už jsou chováni pouze na australském kontinentě. Celkový počet zvířat v chovech zoologických zahrad činí v současnosti podle známých údajů pouhých 102 jedinců.

„Naše zoo získala tento druh v únoru loňského roku. V současnosti chováme dva samce a tři samice, přičemž každá ze samic již odchovává mláďata, která postupně vylézají z vaku,“ sděluje tiskový mluvčí zoo M. Maláč.

Klokánci čtyřprstí, čeleď Potoridae, jsou malé druhy klokánků, kteří jsou považováni za předky pravých klokanů. V současnosti zahrnuje čeleď celkem deset druhů, které patří do tří výše zmíněných rodů.

Co způsobily nepůvodní druhy savců v Austrálii

Bohužel, klokánci doplatili na nepůvodní druhy savců, které dovezli první osadníci na australský kontinent. Šelmy, jako třeba zdivočelí psi a kočky, je přímo lovili.

Králici, kozy, prasata, nebo velbloudi jim pak konkurovali potravně i změnou prostředí, ve kterém žili. Jeden druh i rod klokánka byl na začátku 20. století zcela nenávratně vyhuben. Další druhy jsou ohroženy vyhubením a často jsou zcela odkázané na zoologické zahrady a další záchranné chovy a zřizování rezervací.

Klokánek rudohnědý (Aepyprymnus rufescens), je největším druhem celé čeledi a dosahuje rozměrů většího králíka. Hlava s tělem měří od 30 do 40 cm, ocas mají zvířata dlouhý stejně. Největší jedinci tak mohou dosáhnout délky až necelých 80 cm a vážit kolem 3 kg.

Klokánci jsou zbarveni šedohnědě, někdy s nádechem rezavohnědé barvy. Jsou to zvířata noční, která se přes den ukrývají v hnízdech, jež si staví pod hustou vegetací.

Žijí samotářsky, nebo v rozvolněných skupinách. Samice je březí kolem 22–24 dnů, poté rodí jediné mládě, které nosí ve vaku kolem 16 týdnů. Dalších 7 týdnů zůstává mladý klokánek u matky. Tito klokánci se stejně jako někteří další zástupci čeledi živí hlízami rostlin, houbami a další vegetací, občas však nepohrdnou ani hmyzem a bezobratlými živočichy.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Staří odcházejí, mladí nechtějí. Jak české zemědělství zápasí s palčivým nedostatkem pracovních sil
Staří odcházejí, mladí nechtějí. Jak české zemědělství zápasí s palčivým nedostatkem pracovních sil

Malé platy, vysoký zápřah, špinavá práce, enormní byrokracie, to vše snižuje u mladých lidí atraktivitu zemědělství. Je farmařina opravdu na vymření? Jak se bude agrární sektor vyvíjet do budoucna? To vše se dozvíte v naší reportáži.

Z Německa odchází další špičkové firmy
Z Německa odchází další špičkové firmy

Počet podniků, které opouštějí Německo, je vyšší než za posledních 15 let. Známá jména jako Meyer Burger, Landliebe a Miele jsou jen špičkou ledovce. BDI předpokládá, že více než 40 % malých a středních podniků zvažuje odchod.

I když úřady tvrdí, že vakcíny proti covidu jsou bezpečné, očkovaní dárci krve mají určitá omezení
I když úřady tvrdí, že vakcíny proti covidu jsou bezpečné, očkovaní dárci krve mají určitá omezení

V ČR by dárce krve neměl jít na odběr v určité lhůtě po očkování proti covidu. V USA se dárcův očkovací stav zjišťuje, i když důvody tohoto požadavku nejsou přehledné.

Maďarský parlament schválil vstup Švédska do NATO
Maďarský parlament schválil vstup Švédska do NATO

Maďarský parlament dnes schválil vstup Švédska do NATO.

Kde vzniká imunita? Možná budete překvapeni
Kde vzniká imunita? Možná budete překvapeni

Možná budete překvapeni tím, kolik různých typů imunitních buněk vaše tělo má a jak účinně navzájem spolupracují. Ještě zajímavější je, že většina těchto imunitních buněk vzniká v kostní dřeni…