Tradiční kultura

Lidstvo stíhá nevyhnutelný osud. Během historie bude muset čelit odplatě nebo požehnání za své skutky. Alespoň tak osud lidstva popisují mýty a legendy, které k nám promlouvají i po staletích z dosud dochovaných obrazů a kronik.

Francouzský akademický malíř Jules-Élie Delaunay, který žil a tvořil v 18. století, některé z těchto legend zachytil na svých obrazech.

Na malbách níže, nazvaných Mor v Římě, vidíme anděla smrti, který kopím do dveří vyráží znamení během římského moru[2] na pokyn nebeské bytosti, která vybírá ty, kteří mají být potrestáni. Zleva můžeme pozorovat umělcovy malby. Olej na plátně, dále olej na dřevě a nakonec překrásnou černobílou rytinu.


Příležitost se změnit

Legenda o morové epidemii zachycené na obraze praví, že žádná opatření, kterými chtěli obyvatelé Říma zastavit nákazu nefungovala. Ani prosby a modlitby k nebesům nefungovaly.

Postava ženy, která sedí v agónii v pravém dolním rohu, vztahuje ruku směrem k soše boha léčení Aesculapiusovi, což naznačuje hledání spásy v lékařské vědě.

Nemoc v některých oblastech usmrtila až jednu třetinu populace a ani lékařská věda, na kterou někteří spoléhali, jej nedokázala zastavit. Mor[3] se prý zázračně zastavil až poté, co se lidé „probudili“ a začali uvažovat – o krutostech páchaných v té době a nad obecným morálním úpadkem společnosti.

Když začali činit upřímná „pokání[1], v Římě se mor přestal šířit.

Legenda říká, že Bohové netrestají dobré lidi a ušetří ty, kteří si upřímně přiznají své špatné skutky a projeví vůli se změnit – dostanou příležitost ukázat, zda svůj závazek myslí vážně.

Vážení čtenáři, naší prací vyplňujeme mezery na českém trhu s informacemi. Sledujeme události v Číně i v USA z nezávislého úhlu. Podporujeme tradiční kulturu a vzestup morálních hodnot. Podpořte naši činnost darem, podpoříte tak naše zpravodajství. Děkuji Vám,

Milan Kajínek, šéfredaktor Epoch Times ČR.

Svatá Františka oznamuje konec morové epidemie

Svatá Františka oznamuje konec morové epidemie v Římě. Namaloval francouzský malíř Nicolas Poussin v 16. století. (Volné dílo) VYSVĚTLENÍ OBRAZU: Onemocnění, zosobněné na pravé straně postavou s hady namísto vlasů, je zapuzeno andělem. Svatá Františka, držící několik zlomených šípů, se ukazuje coby božské zjevení před kající se ženou. Na zemi vedle démonického zosobnění moru leží luk a na jeho pasu je upevněn nyní již prázdný toulec.

Madam Francesca Bussa de’ Leonori, později známá jako svatá Františka, se zajímala a osudy chudých a nemocných. Spolu se svou sestrou navštěvovala nemocnice a veškerý volný čas i finanční prostředky věnovala na pomoc trpícím.

Pocházela ze vznešené a zámožné rodiny a stala se vzorem i pro další zámožné ženy. Založila skupinu dam a dívek z dobrých rodin, které se vzdaly života v přepychu a rozhodly se sloužit chudým a nemocným.

Obraz výše odkazuje na konec morové epidemie, která v polovině 16. století zasáhla řadu italských měst, včetně Říma. Malbu nechal zhotovit kardinál Rospigliosi. Pověřil tím francouzského malíře Poussina v době, kdy se již zdálo, že je morová epidemie na ústupu.

Článek byl upraven 31. března 2019.


Poznámky:
[1] Pokání je v obecném smyslu symbolická činnost, kterou člověk dává najevo, že pochybil, a snaží se své chyby odčinit. Znamená také výraz lítosti, vnitřního obrácení k Bohu a proměny dosavadního života. zdroj
[2] Řím postihly v roce 590 záplavy a mor. Morové epidemii město čelilo také v roce 1350. zdroj
[3] Černá smrt je název pro epidemii moru, která v polovině 14. století postihla Eurasii. Šlo o smrtelnou nemoc způsobenou bakterií Yersinia pestis. (zdroj: Sherris Medical Microbiology, McGraw Hill, 2004)