Tradiční kultura

Lidstvo stíhá nevyhnutelný osud. Během historie bude muset čelit odplatě nebo požehnání za své skutky. Alespoň tak osud lidstva popisují mýty a legendy, které k nám promlouvají i po staletích z dosud dochovaných obrazů a kronik.

Francouzský akademický malíř Jules-Élie Delaunay, který žil a tvořil v 18. století, některé z těchto legend zachytil na svých obrazech.

Na malbách níže, nazvaných Mor v Římě, vidíme anděla smrti, který kopím do dveří vyráží znamení během římského moru[2] na pokyn nebeské bytosti, která vybírá ty, kteří mají být potrestáni. Zleva můžeme pozorovat umělcovy malby. Olej na plátně, dále olej na dřevě a nakonec překrásnou černobílou rytinu.

Příležitost se změnit

Legenda o morové epidemii zachycené na obraze praví, že žádná opatření, kterými chtěli obyvatelé Říma zastavit nákazu nefungovala. Ani prosby a modlitby k nebesům nefungovaly.

Postava ženy, která sedí v agónii v pravém dolním rohu, vztahuje ruku směrem k soše boha léčení Aesculapiusovi, což naznačuje hledání spásy v lékařské vědě.

Nemoc v některých oblastech usmrtila až jednu třetinu populace a ani lékařská věda, na kterou někteří spoléhali, jej nedokázala zastavit. Mor[3] se prý zázračně zastavil až poté, co se lidé „probudili“ a začali uvažovat – o krutostech páchaných v té době a nad obecným morálním úpadkem společnosti.

Když začali činit upřímná „pokání[1], v Římě se mor přestal šířit.

Legenda říká, že Bohové netrestají dobré lidi a ušetří ty, kteří si upřímně přiznají své špatné skutky a projeví vůli se změnit – dostanou příležitost ukázat, zda svůj závazek myslí vážně.

Nový koronavirus a nemoc COVID-19: Co o nich víme? (Epoch Times)

Svatá Františka oznamuje konec morové epidemie

Svatá Františka oznamuje konec morové epidemie v Římě. Namaloval francouzský malíř Nicolas Poussin v 16. století. (Volné dílo) VYSVĚTLENÍ OBRAZU: Onemocnění, zosobněné na pravé straně postavou s hady namísto vlasů, je zapuzeno andělem. Svatá Františka, držící několik zlomených šípů, se ukazuje coby božské zjevení před kající se ženou. Na zemi vedle démonického zosobnění moru leží luk a na jeho pasu je upevněn nyní již prázdný toulec.

Madam Francesca Bussa de’ Leonori, později známá jako svatá Františka, se zajímala a osudy chudých a nemocných. Spolu se svou sestrou navštěvovala nemocnice a veškerý volný čas i finanční prostředky věnovala na pomoc trpícím.

Pocházela ze vznešené a zámožné rodiny a stala se vzorem i pro další zámožné ženy. Založila skupinu dam a dívek z dobrých rodin, které se vzdaly života v přepychu a rozhodly se sloužit chudým a nemocným.

Obraz výše odkazuje na konec morové epidemie, která v polovině 16. století zasáhla řadu italských měst, včetně Říma. Malbu nechal zhotovit kardinál Rospigliosi. Pověřil tím francouzského malíře Poussina v době, kdy se již zdálo, že je morová epidemie na ústupu.

Článek byl upraven 31. března 2019.

Vážení čtenáři, nenechte si ujít to nejlepší z Epoch Times! Přihlašte se k našemu Newsletteru.


Poznámky:
[1] Pokání je v obecném smyslu symbolická činnost, kterou člověk dává najevo, že pochybil, a snaží se své chyby odčinit. Znamená také výraz lítosti, vnitřního obrácení k Bohu a proměny dosavadního života. zdroj
[2] Řím postihly v roce 590 záplavy a mor. Morové epidemii město čelilo také v roce 1350. zdroj
[3] Černá smrt je název pro epidemii moru, která v polovině 14. století postihla Eurasii. Šlo o smrtelnou nemoc způsobenou bakterií Yersinia pestis. (zdroj: Sherris Medical Microbiology, McGraw Hill, 2004)