Pokud se země zbaví závislosti na Rusku a Číně, cena zboží, jako jsou iPhony a boty, či ceny elektřiny se mohou zvýšit, ale je to cena, kterou svět musí zaplatit za zachování řádu založeného na pravidlech, prohlásil litevský ministr zahraničí.
Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis to uvedl 10. února v projevu v Národním tiskovém klubu (National Press Club) v australské Canbeře, kde vyzval k užšímu globálnímu spojenectví a důraznější reakci při řešení výzev ze strany Moskvy a Pekingu.
Litva v současnosti čelí dvěma velkým geopolitickým problémům – rostoucímu napětí na sousední ukrajinské hranici, kde se mobilizují desetitisíce ruských vojáků na jedné straně, a na straně druhé na ni vyvíjí ekonomický nátlak Komunistická strana Číny (KS Číny).
„Jsou to již desítky let, kdy byli lidé přesvědčeni, že prostřednictvím liberalizace obchodu je možné přinést hodnoty, jako je právní stát a demokracie, i ostatním,“ řekl. „Bohužel se zdá, že tomu tak není – ve skutečnosti je tomu spíše naopak.“
„Zdá se, že ziskovost vytvořila závislosti, závislosti, které omezují možnost jedné strany vůbec žádat po druhé straně odpovědnost,“ dodal.
„Vezměme si případ dodávek energie pro Evropu. Zdánlivě levné dodávky energie z Ruska do Evropy nevytvořily pro Rusko pobídky k reformám, ale rozhodně omezily možnost Evropanů reagovat na případnou ruskou vojenskou agresi.“
Landsbergis uvedl, že pokud by Rusko omezilo vývoz ropy, plynu nebo uhlí do zemí Evropské unie – pro které je Rusko významným zdrojem –, ceny energií by prudce vzrostly, což by ztížilo reakci vlád.
Naproti tomu Litva si vybudovala „odolnost“, která by podle Landsbergise mohla inspirovat další země. Poukázal na rozhodnutí z roku 2014, kdy po letech závislosti na Rusku zakoupila Litva terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG), což pobaltské zemi umožnilo dovážet vlastní dodávky plynu. Zároveň to přispělo k tomu, že patří mezi státy s nejlevnějšími cenami elektřiny na kontinentu.
Na otázku jednoho ze studentů pozvaných do tiskového klubu, co by mohli udělat jednotlivci, pokud vlády nedokážou zaujmout pevný postoj při jednání s Čínou a Ruskem, Landsbergis uvedl, že je třeba se k těmto otázkám nadále vyjadřovat, a poznamenal, že pevný postoj a jednání budou mít svou cenu.
„Někdy se objevují zbožná přání, že můžeme zavést Green Deal a nezaplatit ani dolar či euro. To se nestane. Je to nákladné a budeme to muset zaplatit,“ řekl.
„Pokud nechceme nakupovat věci z táborů nucených prací, znamená to, že naše boty budou o něco dražší, iPhony mohou být mnohem dražší, a podobně,“ dodal. „Tyto věci sice něco stojí, ale principy mají svou cenu. Musíme si uvědomit, na které straně stojíme.“
Landsbergis poznamenal, že před třemi týdny během diskusí v Německu o zákazu dovozu zboží vyrobeného nucenými pracemi zazněly obavy, že Evropa nemůže splnit své „zelené cíle“, pokud se tohoto zboží vzdá.
Evropské státy a Spojené státy byly obviňovány z toho, že „outsourcují“ průmyslová odvětví náročná na emise do rozvojových zemí, jmenovitě do Číny, aby mohly dosáhnout svých vlastních cílů na čistou nulu.
Australský institut pro strategickou politiku na začátku roku 2020 odhadl, že přibližně 80 000 Ujgurů v nejzápadnější čínské provincii Sin-ťiang je nuceno vyrábět zboží pro dodavatelské řetězce spojené s velkými značkami, jako jsou Apple, Nike, Gap, BMW, Samsung, Sony a Volkswagen.
Peking–Moskva: podivní spojenci
Pokud jde o Peking a Moskvu, a jejich nedávné společné prohlášení vydané během zimních olympijských her, Landsbergis řekl, že nevěří, že v rámci tohoto spojenectví je vše růžové.
„Například, pokud si dobře vzpomínám, není v něm ani slovo o ‚bezpečnostních zárukách‘, které (Vladimir) Putin požaduje. Jsem si naprosto jistý, že Putin je chtěl, protože to neustále opakuje každý den a v každém svém prohlášení,“ řekl litevský ministr zahraničí.
Od konce roku 2021 Putin vyzývá západní demokratické země k bezpečnostním zárukám v souvislosti se situací na Ukrajině.
Landsbergis řekl, že ruský ministr zahraničí Sergej Viktorovič Lavrov dokonce zaslal dopis všem ministrům v Evropské unii a Severoatlantické alianci s individuální otázkou: „Co si myslíme o bezpečnostních zárukách, které Rusko požaduje?“
„Takže (Putin) zjevně žádal totéž od Číny, ale nedostal to,“ řekl Landsbergis. „Jsou tam zajímavé chybějící body. Řekl bych, že jsou partnery z nutnosti, ne proto, že by se jim to opravdu líbilo.“
V anglickém překladu jejich společného prohlášení Moskva podpořila podporu politiky jedné Číny a uznala, že Tchaj-wan je „nezcizitelnou součástí Číny“, což je podle Landsbergise otázka, která Putina příliš nezajímá. Peking zase pouze uvedl, že je „nakloněn“ návrhům týkajícím se závazných bezpečnostních záruk v Evropě, ale u toho skončil a nezavázal se k nim.
Překlad původního článku: J. S.
