Po odchodu Litvy ze středo- a východo-evropského fóra vedeného Čínou v květnu 2021 oznámily minulý týden Lotyšsko a Estonsko, že z uskupení vystupují také.
Komentátoři sledující čínské vztahy poukazují na to, že odchod pobaltských zemí z čínského bloku „17+1“ je těžkou ranou pro agresivní mezinárodní vztahy komunistického režimu v Evropě.
Fórum pro spolupráci „17+1“, známé také pod názvem Spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy (China-CEEC), bylo založeno v roce 2012. Fórum se koná jednou ročně a je mechanismem pro setkávání Pekingu a 17 zemí střední a východní Evropy. Většina těchto zemí byla dříve součástí bývalého Sovětského svazu.
Litva z pekingské diplomatické iniciativy vystoupila loni a vyzvala ostatní země, aby ji následovaly. Zároveň je vyzvala k posílení vztahů s Evropskou unií, aby vytvořily silný celek založený na podobných hodnotách. Země od té doby rozvíjí vztahy s Tchaj-wanem. Krok Litvy vyvolal ze strany Pekingu nevoli a hospodářskou odvetu.
Lotyšsko a Estonsko vydaly 11. srpna samostatná prohlášení o odchodu z bloku vedeného Pekingem.
„S ohledem na současné priority lotyšské zahraniční a obchodní politiky se Lotyšsko rozhodlo ukončit svou účast v rámci uskupení zemí střední a východní Evropy a Číny,“ uvedlo lotyšské ministerstvo zahraničí.
„[Lotyšsko] se bude i nadále snažit o konstruktivní a pragmatické vztahy s Čínou, jak na bilaterální úrovni, tak prostřednictvím spolupráce mezi EU a Čínou založené na vzájemné výhodnosti, dodržování mezinárodního práva, lidských práv a mezinárodního řádu založeného na pravidlech.“
Estonské ministerstvo zahraničí v obdobném prohlášení uvedlo, že se bude „i nadále snažit o konstruktivní a pragmatické vztahy s Čínou, což zahrnuje i rozvoj vztahů mezi EU a Čínou v souladu s mezinárodním řádem založeným na pravidlech a hodnotami, jako jsou lidská práva“.
„Estonsko se po summitu v únoru loňského roku nezúčastnilo již žádného ze zasedání tohoto uskupení,“ uvádí se v prohlášení.
V souvislosti s odchodem pobaltských zemí z fóra Čína-CEEC komentátor Li Mu-jang, který působí v USA a zabývá se aktuálními událostmi z Číny, ve svém diskusním pořadu na NTD TV uvedl, že „pro čínský režim je to rána, zejména pro jeho snahu o iniciativu ‚Nové hedvábné stezky‘ v Eurasii“.
Komunistická strana Číny (KS Číny) původně s vervou prosazovala „mechanismus spolupráce Čína-Střední a Východní Evropa 17+1 … hlavně proto, aby podpořila plán KS Číny pro Novou hedvábnou stezku v Eurasii,“ řekl.
Iniciativa Nové hedvábné stezky známá i jako „Pás a stezka“, je velkolepým zahraničněpolitickým projektem čínského vůdce Si Ťin-pchinga, který zahájil v roce 2013. Jeho cílem je rozšířit hospodářský a politický vliv KS Číny do zemí v Asii, Evropě a Africe obnovením starověké čínské hedvábné stezky a námořních tras pro obchodování v 21. století. V rámci iniciativy se počítá s investováním čínského kapitálu do výstavby různých finančně náročných infrastrukturních projektů ve více než 60 zúčastněných zemích. Iniciativa byla široce kritizována za to, že pro země přijímající čínské investice vytváří dluhové pasti, a také za obvinění ze špionáže a infiltrace.
Tchajwanský expert na politické záležitosti Lee You-tan řekl pro Radio Free Asia, že odchod pobaltských zemí z čínského bloku je velmi dobrým znamením. Společné úsilí tří pobaltských zemí a EU může podle něj skutečně zlomit snahu KS Číny rozdělit a ovládnout Evropu.
Z fóra 17+1 podporovaného Čínou se tedy stalo „14+1“. Devět z 27 zemí EU je stále jeho členy, včetně Bulharska, Chorvatska, České republiky, Řecka, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovenska a Slovinska. Zbylých pět členů jsou země mimo EU: Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko.
Překlad a redakční zkrácení původního článku: J. S.
