Analytický komentář: Tobiáš Lipold
Generální tajemník Si Ťin-pching v projevu ke 100. výročí vzniku jednotné fronty vyzval stranu, aby se více snažila získat podporu Číňanů z celého světa, včetně Tchaj-wanu a Hongkongu.
Na konci července proběhla v Pekingu za účasti celého stálého výboru politbyra konference ke stému výročí vzniku jednotné fronty, během níž generální tajemník Si Ťin-pching připomněl důležitost jednotné fronty při prosazování zájmů KS Číny v zahraničí.
Zatímco Čína v reakci na návštěvu Nancy Pelosi na Tchaj-wanu eskaluje napětí v Tchajwanské úžině a hrozí invazí ostrova, mluvil Si Ťin-pching o nutnosti využití taktiky práce na jednotné frontě k získání sympatií obyvatel nejen Tchaj-wanu, ale i všech etnických Číňanů po celém světě za cílem národního sjednocení a dosažení „velké obrody čínského národa“ (伟大复兴).
Potřeba posílení jednotné fronty přichází podle generálního tajemníka v době velkých změn ve světě, které je třeba reflektovat i v jejím fungování, například zesílením aktivit v kyberprostoru.
Magická zbraň
Jednotná fronta je leninská taktika, kterou začala KS Číny využívat k získání kontroly nad nekomunistickými složkami společnosti uvnitř Číny i v zahraničí již před sto lety. V tu dobu se ještě velmi slabí čínští komunisté na popud poradců Kominterny spojili s národně buržoazním Kuomintangem, který částečně infiltrovali.
Spojenectví s KMT se sice brzy rozpadlo, strana ale od taktiky jednotné fronty neupustila a nadále spolupracovala i s politiky mimo své řady. Svou roli pak jednotná fronta sehrála i při vzniku ČLR, kterou pod vedením komunistů zakládaly i další nekomunistické strany. Ty mají, obdobně jako dříve nekomunistické strany československé národní fronty, své marginální postavení v ČLR dodnes.
V posledních desetiletích zůstala role jednotné fronty poněkud v pozadí, její význam se vrátil až s nástupem generálního tajemníka Si Ťin-pchinga k moci. Ten stejně jako Mao Ce-tung mluví o jednotné frontě jako o jedné ze tří „magických zbraní“ KS Číny (三大法宝), přičemž zbylé dvě jsou Čínská lidově osvobozenecká armáda a strana samotná.
Mezi Číňany žijícími v zahraničí pod jejím vlivem v posledních letech značně vzrostl nacionalismus, který se v čínském kontextu silně překrývá s věrností straně. K mobilizaci diaspory dochází primárně skrze hustou síť krajanských organizací napojených na Oddělení pro práci na jednotné frontě ÚV KS Číny, ústřední stranický orgán řídící všechny aktivity spojené s jednotnou frontou.
Organizační strukturu pak dále doplňují obdobně řízená média pro čínské zahraniční komunity nebo informační kanály na platformě WeChat, která je pro Číňany hlavním zdrojem komunikace uvnitř ČLR i v zahraničí. Intenzivní aktivity jednotné fronty se v posledních letech zaměřují i na ovlivňování zahraničních politiků ve prospěch Číny, zejména kooptací elit, na což čím dál více upozorňují odborníci i zpravodajské služby.
V některých západních zemích se pak osoby napojené na čínskou jednotnou frontu prosazují i ve vrcholné politice.
Získávání srdcí
Ve svém projevu mluvil Si Ťin-pching o získání srdcí obyvatel Tchaj-wanu, Hongkongu a všech „synů a dcer čínského národa.“ Jak takové získávání srdcí vypadá, lze pozorovat na příkladu Hongkongu, kde od potlačení prodemokratického hnutí veškerý společenský a politický život funguje pouze v intencích jednotné fronty, na níž se mohou podílet jen „vlastenecké“ síly.
Na Tchaj-wanu jednotná fronta působí dlouhodobě, její aktivity se soustřeďují především na infiltraci a rozdělování společnosti kultivací pro-pevninsky naladěných skupin, ekonomických subjektů a politických stran. Lze předpokládat, že tyto snahy budou dále sílit a při případné invazi ostrova budou komunisté jednotnou frontu využívat ruku v ruce s druhou „magickou zbraní“, tedy armádou.
Na druhou stranu s rostoucí asertivitou pekingského režimu roste i ostražitost vůči jeho vlivovým operacím jak na Tchaj-wanu, tak i v dalších zemích. Zároveň silně ubývá potenciálně kooptovatelných tchajwanských sil ochotných jednat s Čínou o konceptu „jedna země, dva systémy“, kdy Peking sliboval Tchajwancům zachování vlastních politických pravidel i po případném „sjednocení“.
Tato představa se pro většinu ostrova rozplynula po likvidaci zbytků demokracie v Hongkongu, který měl fungovat pod stejným heslem. Není tedy příliš pravděpodobné, že by KS Číny byla v získávání tchajwanských srdcí v blízké době úspěšnější než doposud.
Zdroj: Sinopsis
Výše vyjádřené názory a postoje jsou názory autora článku a nemusejí se shodovat s postoji deníku The Epoch Times.
