Všichni byli obviněni z podvracení státní moci a uvězněni na více než 700 dní bez soudu.
47 hongkongských prodemokratických aktivistů (HK 47), kteří se údajně podíleli na organizaci a účasti v „primárních volbách“ a byli obviněni ze „spiknutí s cílem rozvracet státní moc“, je již téměř dva roky ve vazbě, kam byli vzati po prvním soudním stání v březnu 2021.
Šestnáct z nich, kteří trvají na své nevině, pokračuje v soudním procesu, který proběhl u magistrátního soudu v Západním Kowloonu 6. února. Odhaduje se, že proces potrvá 90 dní.
Soudní proces týkající se primárních voleb HK 47 je prvním případem obvinění ze „spiknutí za účelem podvracení státní moci“, které je právní aplikací nového hongkongského zákona o státní bezpečnosti. Pokud budou shledáni vinnými, budou jim hrozit tři stupně trestu. „Vůdci (nebo vůdcům)“ hrozí doživotní trest odnětí svobody.
Sedmačtyřicet obžalovaných se poprvé objevilo před soudem na začátku března 2021 a třináct z nich bylo doposud propuštěno na kauci. Zbývajících 34 bylo vzato do vazby a k datu soudního jednání je 32 z nich zadržováno již více než 700 dní.
K soudnímu jednání se dostavilo přes 100 lidí
Kolem půl šesté ráno 6. února, kdy byl soud ještě uzavřen, stála před soudní budovou v Západním Kowloonu již dlouhá fronta lidí. Mnozí z nich přišli plně připraveni čekat, dokud soud nezačne, přinesli si židle a spací pytle, aby mohli vydržet čekat až do začátku slyšení, které se mohlo posouvat. Zároveň byl na místě v pohotovosti početný kontingent policistů.
Kromě hongkongských aktivistů stáli ve frontě také zástupci zahraničních konzulátů, například Velké Británie, USA, Austrálie, Francie, Itálie a EU. Známá hongkongská aktivistka Alexandra Wong Fung-yiu mávala u vchodu do vězeňského vozu britskou vlajkou. I ona byla obklopena několika policisty.
Policie rozvinula po okolí oranžovou stuhu, aby uzavřela vybrané prostory, a vyslala policisty, aby prostory střežili. Na místě hlídkovali policejní psi a nad soudní budovou kroužil vrtulník.
Protestujících odvedeni
Tři členové Ligy sociálních demokratů protestovali ráno před soudem, vyjadřovali svou nevinu v primárních volbách a požadovali „propuštění politických vězňů“.
Požádali o možnost protestovat u hlavního vchodu, ale policie je odmítla a obklíčila je v květinovém záhonu naproti soudní budově.
Jeden z nich, Dickson Chau, si při několikavteřinovém rozhovoru s novináři sundal masku a policie ho okamžitě obvinila, že „na veřejnosti nenosí masku“, a odvedla ho do policejní dodávky. Vzhledem k tomu, že se reportéři hrnuli dopředu, aby situaci zachytili na kamery a fotoaparáty, nastal na místě krátký chaos.
Předsedkyně Ligy Chan Po-ying řekla deníku The Epoch Times, že cítí zoufalství, protože Hongkong je nyní jako „demokracie v ptačí kleci“, všechny velké i malé demonstrace vyžadují od vlády schválení a téměř každá petice a demonstrace Ligy byla různými způsoby potlačena. Stále však doufá, že bude moci v petici pokračovat.
Primární volby
Poté, co vypuklo hnutí proti vydávání[1] obviněných z Hongkongu do pevninské Číny ve volbách do okresní rady v roce 2019 drtivě zvítězili protikomunističtí demokraté. Příznivci prodemokratické strany doufali, že demokraté by mohli v této dynamice pokračovat a získat více než polovinu (přes 35) křesel ve volbách do Zákonodárné rady města, které byly naplánované na rok 2020. Jejich úspěch by znamenal, že mohou vyvinout větší tlak na vládu a zvrátit situaci, kdy zákonodárný sbor ovládají prokomunistické frakce.
Demokraté uspořádali vlastní primární volby ve dnech 11. a 12. července 2020 v naději, že se jim podaří rozhodnout, kdo bude kandidovat na příslušná místa v Legislativní radě Hongkongu. Výsledek primárních voleb nebyl právně závazný, ale byl demonstrací a projevem vůle hongkongských voličů. Přestože tyto volby neorganizovala vláda, zúčastnilo se jich více než 610 000 voličů.
Nicméně 47 kandidátů těchto primárních voleb bylo později hongkongskou vládou obviněno ze „spiknutí s cílem podvracet státní moc“.
Všech 16 obžalovaných, kteří přiznali svou vinu, jsou bývalí prodemokratičtí okresní radní. Ng Kin-wai, který již dříve přiznal vinu, u soudu v první den procesu řekl: „Nepodařilo se mi rozvrátit státní moc. Přiznávám vinu a přiznávám se k obvinění.“ Díky tomuto přiznání viny se nemusí účastnit zbývajícího soudního jednání.
„Porušení presumpce neviny“
4. února kritizoval soudní případ Lew Mon-hung, bývalý člen Čínské lidové politické poradní konference. Podle něho případ není v souladu se zásadou presumpce neviny podle hongkongského ústavního zákona, neboť došlo k uvěznění lidí bez soudu, což poškodilo status Hongkongu jako mezinárodního finančního centra.
V rozhovoru pro deník The Epoch Times dále uvedl, že podle něho je šokující, že 47 osob v kauze primárních voleb bylo zadržováno více než 700 dní bez soudu a bez vynesení rozsudku, a to bez ohledu na to, zda během procesu přiznaly vinu či nikoliv.
„Ústavní zákon jasně uvádí, že v Hongkongu zůstává zachováno zvykové právo. Co zahrnuje duch zvykového práva? Především respektování organické jednoty objektivní a procesní spravedlnosti, respektování nezávislosti soudů, dodržování zásady presumpce neviny a systému porot. Právě v rámci takového právního systému je obsažen mechanismus soudcovské nezávislosti,“ říká Lew Mon-hung.
Ústavní zákon byl vyhlášen gumovým razítkem na sjezdu Komunistické strany Číny 4. dubna 1990 a vstoupil v platnost poté, co komunistická strana převzala 1. července 1997 vládu nad Hongkongem. Článek osm Ústavního zákona stanoví, že se zachovává zvykové právo.
Uvěznění těchto lidí bez soudu a bez vynesení rozsudku na více než 700 dní je podle Lewa Mon-hunga „hrubým porušením základů zvykového práva, zásady presumpce neviny“.
Lew zdůrazňuje fakt, že Hongkong byl v minulém století znám jako jeden ze čtyř asijských tygrů a později se stal mezinárodním finančním, obchodním a námořním centrem, protože svoboda a právní stát zde byly základními kameny. A díky nim mají obyvatelé Hongkongu „svobodu nebát se“, čímž získali mezinárodní uznání.
Lew nyní otevřeně říká, že základní kámen hongkongské svobody a právního státu „byl zničen“. „Hongkongské talenty a finanční prostředky odplynuly a odtékají ke konkurenci,“ komentuje následky převzetí města čínským režimem.
Hongkongské úřady by se podle Lewa měly vrátit k ústavnímu zákonu, protože pouze dodržováním zásady „jedna země, dva systémy“[2] lze obnovit status Hongkongu jako mezinárodního finančního centra.
Z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložil M. K.
Poznámky:
[1] V rámci takzvaného zákona o státní bezpečnosti, který do hongkongské legislativy protlačila Komunistická strana Číny, může být obyvatel Hongkongu vydán do pevninské Číny, k čemuž postačuje pouhé obvinění z vágního porušení státní bezpečnosti, což může být téměř cokoliv, co je takto označeno – například zpívání neschválené písně a podobně. Hnutí proti vydávání v podstatě reaguje na zákon o státní bezpečnosti.
[2] Zásada „jedna země, dva systémy“ měla Hongkongu zachovat jeho demokratické zřízení i poté, co byl navrácen Číně v roce 1997. Podle smlouvy, která je známá jako „Čínsko-britské společné prohlášení“ a která byla podepsána Čínou a Velkou Británií 19. prosince 1984, se celé území Hongkongu pod britskou koloniální vládou 1. července 1997 stalo „Hongkongem, zvláštní administrativní zónou Čínské lidové republiky“. V tomto společném prohlášení se Komunistická strana Číny zavázala, že podle zásady jedna země, dva systémy, kterou navrhl čínský politik Teng Siao-pching, socialistický ekonomický systém Číny nebude v Hongkongu praktikován a že současný demokratický systém a životní styl zůstane nezměněn po dobu 50 let, až do roku 2047.
