Tento článek je závěrečným dílem třídílného seriálu o spánku, který zachraňuje život. Přečtěte si první díl: Kritická role spánku pro duševní zdraví a proč to vám lékaři radí špatně a druhý díl: Špatná kvalita spánku se odrazí na vašem zdraví.

Špatné duševní zdraví pramení ze špatné kvality spánku, říká odborník na spánek Dr. Barry Krakow, a špatná kvalita spánku zase často pramení z nepochopených a těžko odhalitelných problémů s dýcháním ve spánku. Jeho posláním je zvýšit kvalitu spánku a výrazně zlepšit život pacientů.

Doktor Krakow je internista a specialista na spánkovou medicínu, který již více než 30 let pracuje v oblasti výzkumu spánku a klinické spánkové medicíny. Je průkopníkem inovativních technik a přístupů k léčbě chronických nočních můr, chronické nespavosti, komplexní nespavosti, syndromu rezistence horních cest dýchacích, obstrukční a centrální spánkové apnoe a syndromu neklidných nohou.

Jeho připravovaná kniha „Life Saving Sleep: New Horizons in Mental Health Treatment“ (Spánek, který zachraňuje život: Nové obzory v léčbě duševního zdraví) popisuje, jak napravit spánek a zlepšit úzkost, depresi a posttraumatický stres a zároveň snížit užívání prášků na spaní, destruktivní myšlení, sebepoškozování, chronickou bolest i noční návštěvy toalety.

Rozhovor byl zkrácen a upraven pro větší srozumitelnost.

Píšete: „Všechny poruchy spánku mají vždy fyzický faktor – vždy, protože spánek sám o sobě je měřitelná fyziologická aktivita, která má původ v mozku.“ Jak se tato fyzická stránka u poruch spánku prolíná s psychologickými faktory?

Jak se projevuje psychická stránka? Když říkáme, že problém se spánkem je fyzický, myslíme tím, že váš mozek během spánku generuje měřitelnou elektrickou aktivitu, podobně jako elektrické impulsy ze srdce. Tato mozková aktivita vypovídá o tom, jak dobře nebo špatně spíte. Většina zdravotníků tento fyziologický rozměr spánku jednoduše nezná nebo nedoceňuje, což je proto vede k tomu, že se zaměřují na psychologické aspekty.

Toto fyzikální měření odhaluje, zda jsou vaše spánkové mozkové vlny normální (což svědčí o dobré kvalitě spánku), nebo zda jsou spánkové mozkové vlny abnormální (špatná kvalita spánku).

Tato část je jednoduchá, ale ošemetná, protože spánek nejde změřit příliš dobře – ostatně ani dýchání ve spánku nejde moc dobře měřit. Naše měření nám poskytují spíše celkový obraz, ale dobrou zprávou je, že tyto informace jsou velmi objevné a pomáhají nám ocenit fyzické věci, které je třeba u špatně spícího člověka řešit.

Víme například, že kvalitní spánek je konsolidovaný, konzistentní a hluboký po většinu noci. To neznamená, že každá fáze spánku je superhluboká nebo superkonsolidovaná. Ale znamená to, že v průběhu noci něco fyzicky nenarušuje mozkové vlny během spánku.

U lidí se špatným spánkem vypadají mozkové vlny často roztříštěně. To doslova znamená, že spíte 20 sekund, pak se na pět sekund probudíte, pak spíte 60 sekund a pak se probudíte třeba na 45 sekund. Tento proces se střídá tak často a tak rychle, že si to člověk ani neuvědomuje.

Pak jsou jedinci, kteří se v noci probudí a nemohou znovu usnout. Pamatují si to jedno probuzení, protože teď jsou vzhůru, ale nemají tušení o všech ostatních krátkých probuzeních, která se také vyskytují. A co je nejdůležitější, protože před velkým probuzením spali, nemají ponětí o tom, co je probudilo.

Když jsme tento jev studovali, zjistili jsme, že 90 procentům probuzení předcházela fyzická událost, která narušila mozkové vlny. Říkáme tomu fragmentace spánku a je zřejmé, že právě zde se odehrává děj ve snaze pochopit a léčit poruchy spánku. Pro vysvětlení, fragmentace spánku znamená nekonzistentní, nekonsolidovaný a lehčí spánek. Pokud jedinec říká: „Něco s tím mým spánkem není v pořádku, po probuzení se necítím odpočatý, přes den jsem unavený nebo ospalý,“ je pravděpodobné, že příčinou je z 90 a více procent fragmentace spánku. V mé knize používáme termín „špatný a přerušovaný spánek“.

Dr. Barry Krakow

Nabízí se tedy otázka, proč si někdo myslí, že jde o čistě psychologickou záležitost. Nebagatelizujeme psychologické aspekty. Koneckonců úzkost, deprese a PTSD [posttraumatická stresová porucha] mohou také způsobovat určitou fragmentaci – ale mějte na paměti tento jediný bod – fragmentace je stále fyzická, což znamená, že pokud lék nevyřeší problém s mozkovými vlnami, pak lék není správnou léčbou.

Stručně řečeno, vše se týká vašich mozkových vln. Mozkové vlny jsou fyzikální a jsou navrženy tak, aby fungovaly a zajistily vám zdravý spánek. Jakmile se pacienti s duševním onemocněním dozvědí o tomto výzkumu z oblasti spánkové medicíny, hned se chytnou. Říkají: „Proboha, vy celou tu dobu říkáte, že mám fyziologický problém se spánkem, když trpím psychickými problémy, a říkáte, že se s tím dalo něco dělat?“

Znamená to, že by pacienti měli začít s fyziologickou léčbou svých problémů se spánkem namísto psychologické spánkové terapie?

Fyzické poruchy spánku mají vždy psychologický rozměr, protože spánek je ve vaší mysli. A tak i pacienti trpící spánkovou apnoe uvádějí spoustu příznaků nespavosti. Jiné případy nespavosti mohou mít spíše psychologický než fyziologický podklad. Proto upřednostňuji přístup medicíny šité na míru v péči o všechny své pacienty i klienty, které trénuji.

Psychologie spánku by se nikdy neměla podceňovat a nikdy by se neměla odsouvat na vedlejší kolej. A jedním z míst, kde se psychická stránka spánku tolik týká, je problém zvaný „přijít o spánek z obavy, že přijdu o spánek“.

Když vám v mysli chrastí úzkosti, obavy a prožívání, vaše utíkající myšlenky přesahují vaše finance nebo vztahy. Rozčiluje vás teď spíše samotná ztráta spánku. Možná si myslíte, že když nebudete spát, zblázníte se nebo si ublížíte, nebo že je nebezpečné nespat. Jakmile se vydáte touto cestou, máte bohužel pravdu – může to být nebezpečné.

Přijít o spánek z obavy, že přijdu o spánek je ve skutečnosti předstupněm sebevražedných myšlenek. Pacienti se natolik zaobírají tím, že nemohou spát, že si tím zhoršují zdraví a spánek. A tehdy zjistíte, že léky jsou nezbytně nutné.

Když se vrátíme k fyziologii, píšete: „Stejně jako ledviny a játra filtrují krev, zdravý spánek detoxikuje a odstraňuje odpadní látky vznikající v nervové soustavě během bdění“. Můžete tento eliminační proces vysvětlit podrobněji?

Spíte ze dvou opravdu zřejmých důvodů. Zaprvé, jak se znovu nabijete energií? Odkud se bere vaše energie na další den? Odpověď zní, že pochází ze spánku. Váš spánek je nesmírně silným vnitřním generátorem energie, zejména když spíte dobře. Po probuzení byste se měli cítit skvěle. Spánek je pravděpodobně nejpřirozenějším omlazujícím zážitkem, na kterém závisí naše mysl a tělo. Kyslík a voda jsou mocné, leč vnější zdroje, které lidský organismus využívá. Spánek působí uvnitř organismu.

Ale druhá část, detoxikace, by měla být také zřejmá, pravděpodobně ještě předtím, než věda tuto souvislost objevila. Dr. Maiken Nedergaard [M.D., neurologie – Kodaňská univerzita (1983), Ph.D., neurovědy – Kodaňská univerzita (1989)] se od roku 2015 nebo i dříve zabývá glymfatickým systémem neboli „systémem vymývání mozku“. Proč bychom očekávali, že mozek nebude mít svůj vlastní očistný systém?

Stejně jako ledviny a játra jsou hlavními oblastmi pro detoxikaci, i mozek má tuto schopnost. Se vší pravděpodobností se část těchto „odpadních látek“ odstraňuje, aby vám pomohla získat energii, část, aby zmírnila vaši ospalost následující den, a část zřejmě odstraňuje metabolické toxiny pravděpodobně související s neurodegenerativními onemocněními, jako je demence.

Jakmile se o glymfatickém systému dozvíme více, otevřou se nám cesty k různým metodám léčby poruch spánku. Prozatím víme jediné, a to, že systém vymývání mozku funguje nejlépe v období hlubokého spánku, takže opět vidíme, proč jsou problémy s kvalitou spánku jádrem většiny poruch spánku a proč je jejich dopad tak výrazný na duševní i fyzické zdraví.

Proč mají někteří lidé problémy s pamětí dříve než jiní? Nejčastějším důvodem je, že je něco v nepořádku s jejich spánkem. Je to tak zásadní. Špatný spánek způsobuje rychlejší stárnutí. A když špatný spánek napravíte, přiblížíte se doslova ke zvrácení některých poškození mozku, ke kterým došlo v důsledku špatného spánku.

Ve své knize se hodně zmiňujete o poruchách dýchání ve spánku [SDB] a jejich vlivu na kvalitu spánku, včetně jeho hloubky. Můžete nám říci více?

Poruchy dýchání ve spánku jsou slonem v porcelánu. Má tolik souvislostí s tolika různými stavy. Poruchy dýchání ve spánku ničí vnitřek cév. Doslova uvolňuje tzv. prozánětlivé molekuly a spouští problém známý jako oxidační stres. Oba tyto stavy, zahrnující uvolňování škodlivých biomolekul, poškozují vnitřní výstelky vašich cév. Toto kumulativní poškození vede ke třetímu prvku známému jako endoteliální dysfunkce.

Tato trojice zánětu, oxidačního stresu a dysfunkce cév znamená, že krev již neproudí správně. Kde máte cévy? Všude. Nyní tedy máte globální vysvětlení toho, jak skončíte s kognitivními obtížemi, srdečními problémy, dysfunkcí ledvin, cukrovkou a dalšími problémy.

Na rozdíl od běžných představ není největším faktorem, který ovlivňuje poruchy dýchání ve spánku, vaše hmotnost, ale struktura obličeje, krku, veškerá anatomie uvnitř krku, která se týká horních cest dýchacích, jako je patro, mandle, jazyk a dokonce i skus. Jedním z jednoduchých faktů je, že čtvercový tvar hlavy je obvykle spojen s většími dýchacími cestami ve srovnání s úzkým tvarem obličeje, který naznačuje menší dýchací cesty. Tuto informaci známe již desítky let. Mít ústa přeplněná zuby naznačuje, že dýchací cesty mohou být více přeplněné v zadní části krku. To je tedy největší určující faktor.

Když se podíváte na obézní pacienty se spánkovou apnoe, často najdete velmi přeplněné dýchací cesty. To nebylo způsobeno obezitou. Bylo to způsobeno jejich anatomií. Mnoho pacientů s poruchami dýchání ve spánku má normální hmotnost nebo podváhu. Tento bod vlastně vysvětluje, proč tolik lékařů a terapeutů toto významné tělesné paradigma nerozpozná. To znamená, že se podívají na své pacienty, a pokud nemají nadváhu, okamžitě zavrhnou možnost poruchy dýchání ve spánku. Bohužel stejným nesprávným vnímáním trpí i někteří spánkoví lékaři.

Spánková apnoe naznačuje, že přestanete dýchat. Ale porucha dýchání ve spánku znamená, že během spánku máte celou řadu potíží s dýcháním, což ztěžuje odhalení. I velmi malé výkyvy v objemu vzduchu, který vdechujete, stačí k tomu, aby se spánek během noci přerušil.

Jaké kroky mohou lidé podniknout sami doma, aby si zlepšili kvalitu spánku?

Jaké jsou možnosti zlepšení spánku? V posledních několika letech práce ve spánkové medicíně, a nyní zejména v rámci své služby spánkového kouče, jdu cestou, která se nazývá „včasné, konzervativní strategie léčby dýchání ve spánku“. A většina z nich je z velké části zaměřena na nos.

Na mých webových stránkách je k dispozici bezplatná série videí s názvem Nos to ví. Popisuje proces, při kterém normalizujeme naše dýchání. Pokud se u vás objeví ucpaný nos nebo rýma, časem se prostě naučíte žít s tím, co máte. Ve spánkové medicíně jsme se naučili včas zasáhnout a říct: „Co kdybyste si třikrát denně po dobu dvou týdnů stříkali do nosu výplachy slaným roztokem a řekli nám, co se stane?“.

Ten člověk při následných kontrolách často prohlásil: „Víte co? Už teď spím lépe. Páni.“ A pak máme ještě nejméně dvě strategie. Jednou z nich jsou náplasti proti chrápání. Další jsou nosní dilatátory (klipy proti chrápání). Před 20 lety jsme provedli studii a 75 % nespavců dosáhlo zlepšení nespavosti za pouhý měsíc tím, že používali každou noc náplasti proti chrápání.

To znamená, že náplasti proti chrápání zlepšovaly proudění vzduchu a zároveň pravděpodobně snižovaly vzrušení a fragmentaci spánku. Myslíme si, že u některých dostupných nosních klipů proti chrápání může být potenciál ještě větší.

Na trhu se rozhořívá řada inovací, které se snaží léčit SDB jednoduššími nebo snadnějšími metodami. Samozřejmě je toho mnohem více, co lze dělat s různými přístroji pro přetlak v dýchacích cestách (PAP) a ústními přístroji, které se vkládají do úst a drží čelist vpřed. Je skvělou zprávou, že se do hry dostávají další možnosti, protože zařízení na kontinuální přetlak v dýchacích cestách (CPAP) je pro poměrně velký počet pacientů obtížné používat. CPAP jsme přestali používat v roce 2005 a nyní doporučujeme pouze pokročilejší přístroje PAP, známé jako auto-bilevel a ASV (adaptivní servo-ventilace). Tyto přístroje jsou při dodávání tlaku mnohem jemnější, takže adaptace je snazší a také odezva je lepší.

Lidé se někdy brání a říkají: „Tohle nemůže fungovat, musí to být lék.“ Myslím, že spousta lidí nevěří, že se svým spánkem mohou něco udělat.

Když se vrátíme k základům, víme, že mnoho zdravotníků a mnoho pacientů se nenaučilo seriózně chápat a léčit problémy se spánkem, a tak není divu, že bez těchto informací tíhnou problémoví spáči k práškům. Navíc až příliš mnoho pacientů slyšelo od zdravotníků, že „problémy se spánkem jsou jen ve vaší hlavě“. A někdy je tento názor vysloven velmi pohrdavě.

Většinou se lékaři snaží být diplomatičtí a říkají: „No, máte hodně úzkostí, zkusíme tyhle léky.“ Tohle je ale jen otázka času. Bohužel jejich upřímnost je zakrnělá jejich značnou neznalostí o spánku. Prostě si neuvědomují, jak omezený a zastaralý je jejich soubor nástrojů, a rozhodně si neuvědomují, jaké nástroje jim chybí.

Nicméně dobrou zprávou je, že pacienti slyší na tyto nové myšlenky a říkají si: „Počkat, vy mi chcete říct, že existuje i jiný způsob, jak si poradit se spánkem? A vy říkáte, že když budu lépe dýchat nebo budu mít kvalitnější spánek, tak to něco změní?“ A to se mi líbí.

Odpověď zní: Ano, bude to velký rozdíl. Vyzkoušejte tyto nové přístupy ke spánku. Myslím, že se vám budou líbit po velmi dlouhou dobu.

Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet pohled The Epoch Times.

Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.