V souvislosti s pandemií koronaviru a klimatickou krizí politici a rozhodovací organizace opakovaně hovoří o krizi vody. Renomovaný chemik vysvětluje souvislosti.
Mít dostatečné zásoby pitné vody je životně důležité. Významní činitelé s rozhodovací pravomocí se touto otázkou opakovaně zabývají – a často hovoří o globální vodní krizi. Jeden z chemiků to však považuje za strašení.
Světová meteorologická organizace (WMO) v současnosti varuje, že koloběh vody na Zemi se stává nevyváženým. Důvodem jsou klimatické změny a lidská činnost. „V zásobnících máme celosvětově méně vody,“ řekl 12. října v Ženevě šéf WMO Petteri Taalas. To však zatím nelze kvantifikovat. Podle WMO jsou použitelné údaje o zásobách vody k dispozici teprve od roku 2002. Od té doby je podle zprávy „Stav globálních vodních zdrojů 2022“ trend klesající.
Světové ekonomické fórum: „Neselhat“ v krizi s vodou
Vodní krizí se již zabývali také představitelé Světového ekonomického fóra. Na loňské tiskové konferenci k zasedání této organizace se k možné globální vodní krizi vyjádřila profesorka Mariana Mazzucatová. Je zakladatelkou a ředitelkou Institutu pro inovační a veřejné účely UCL (University College London).
Během debaty o zdraví lidí na světě řekla: „Podařilo se nám očkovat všechny lidi na světě? Ne.“ Poté obrátila pozornost k vodě, která je stejně „globálně rozšířená“. Jedná se o problém, kterému lidé rozumějí. Mazzucatová dále uvedla:
„Změna klimatu je pro lidi příliš abstraktní, než aby jí rozuměli. Ale každé dítě chápe, že vodu potřebujete. V některých věcech jsme žalostně selhali a doufáme, že v těchto dalších otázkách neselžeme.“
Profesorka Mariana Mazzucato na tiskové konferenci Světového ekonomického fóra 2022 (Screenshot YouTube kanálu „Světové ekonomické fórum“)
Debata o očkování proti covidu se v některých případech setkala s velkým odporem obyvatelstva. Miliony lidí v několika zemích protestovaly proti koronavirovým opatřením vlád a chovaly nedůvěru k očkovacím kampaním. Také v současné debatě o změně klimatu je mnoho skeptiků, včetně tisíců akademiků, kteří věří, že nedojde ke katastrofickým dopadům.
Stane se tedy nyní údajná vodní krize dalším kontroverzním globálním tématem?
Akční plán pohltí miliardy
V březnu letošního roku se v New Yorku konala významná konference Organizace spojených národů zaměřená výhradně na téma vody. To se nestalo od roku 1977. Členské státy se zmínily o globální vodní krizi a bily na poplach. Cílem konference OSN o vodě bylo najít řešení problému vyčerpání, znečištění a špatného hospodaření s pitnou vodou.
Generální tajemník OSN António Guterres zdůraznil, že „voda je lidským právem a má zásadní význam pro rozvoj lepší globální budoucnosti“. Poukázal na to, že téměř tři ze čtyř přírodních katastrof souvisejí s vodou. Čtvrtina světové populace žije bez bezpečných dodávek vody nebo čisté pitné vody. Kromě toho 1,7 miliardy lidí nemá přístup k základním hygienickým zařízením.
Stejně jako v případě mnoha jiných krizí byl sestaven akční plán. Ten uvádí 689 „dobrovolných závazků“ všech zemí světa k boji proti vodní krizi, jak informoval zpravodajský pořad Tagesschau. Plán zahrnuje regionální renaturalizační opatření i velké přeshraniční projekty. Jedná se o velké finanční částky: celková hodnota se odhaduje na 750 miliard dolarů (asi 706 miliard eur). K akčnímu plánu summitu o vodě přispělo svou vlastní národní strategií v oblasti vody také Německo.
Stehlik: Nemáme vodní krizi
Stefan Uhlenbrook, ředitel odboru WMO pro vodu a kryosféru (oblast pokrytá ledem), se domnívá, že je důležité zlepšit hospodaření s vodou. Pro zemědělství se využívá 70 % vody. Zde musí být zavlažování úspornější. „Neexistuje žádný patentovaný lék, který by tento problém vyřešil,“ řekl Uhlenbrook.
Dr. Gerhard Stehlik nevidí ani tak problém, jako spíše špatný pohled na věc. Získal doktorát z fyzikální chemie. Nyní je mu 80 let a po celou dobu své kariéry byl politicky aktivní, mimo jiné jako expert Spolkového výboru pro politiku životního prostředí FDP. Podílel se také na založení několika chemických spolků a ekologických organizací. Opakovaně se angažoval v debatě o vodě.
Na dotaz Epoch Times vystudovaný chemik vysvětlil: „Hlavním omylem v tomto tématu je termín ,spotřeba vody‘“. Pouze při vysoce specializovaných procesech, jako je elektrolýza, by lidé mohli vodu skutečně spotřebovávat. Stehlík pokračoval:
„Většina lidí vodu používá nebo znečišťuje. Tvrdit, že máme na této planetě nedostatek vody, je zcela absurdní.“
22 000 odsolovacích zařízení po celém světě
Chemik vysvětlil, že za normálních okolností lidé nemohou spotřebovávat atomy a molekuly, jako je například molekula vody (H₂O). „Vodu znečišťuje stále více lidí, ale zároveň se stále častěji čistí.“
Stehlik také poukázal na mnoho již existujících zařízení na odsolování mořské vody. „Můžete to dělat kdekoli, potřebujete k tomu jen energii.“
Podle ZDF existuje v současné době 22 000 odsolovacích zařízení v přibližně 170 zemích světa, která zpracovávají mořskou vodu na vodu pitnou, sladkou a technologickou. Největší odsolovací zařízení na světě se nacházejí v zemích, jako jsou Spojené arabské emiráty, Izrael, Saúdská Arábie a USA.
Odsolovací nádrže, Saudská Arábie (FAYEZ NURELDINE / Getty Images)
Na Stehlika nedělá dojem ani to, že šéf WMO Taalas varuje, že „jsme (v posledních letech) přišli o podzemní vodu“. Kontruje tím, že „je třeba upřesnit konkrétní hladiny vody“.
Hladina podzemní vody závisí mimo jiné na množství srážek. „Ty v některých případech meziročně silně kolísají. Globální změna srážek je však v průměru ještě nižší než změna teploty,“ uvedl chemik a doufá v návrat k normálu.
Méně vody – nebo jen jiné rozložení?
Krize s vodou byla na pořadu jednání také na plenárním zasedání Parlamentu EU v červnu tohoto roku. Jako důvod byl uveden rostoucí nedostatek vody a sucho před letní sezónou. Podle údajů Evropské observatoře pro sledování sucha (EDO) byla v té době více než čtvrtina území EU pod výstrahou před suchem, zatímco na osmi procentech území již platil stav ohrožení suchem.
V loňském roce vydala Evropská komise varování před suchem pro téměř polovinu Evropy. Ohroženo mělo být 47 procent rozlohy kontinentu, včetně Itálie, Španělska, Portugalska a zejména Francie. V těchto jihoevropských zemích mohou teploty každé léto občas vystoupat až na 40 stupňů.
Na celém světě nemá 3,6 miliardy lidí, tedy více než 40 procent světové populace, alespoň jeden měsíc v roce dostatek pitné vody, a proto trpí jejím nedostatkem.
Co však říkají čísla? Je vody skutečně celosvětově nedostatek? Podle údajů Světové banky bylo v roce 1973 k dispozici 10,6 metru krychlových sladké vody na obyvatele. Dnes je to stále 5,5 metru krychlových, tedy o něco více než polovina, jak uvádí Handelsblatt. Podle portálu Statista však v roce 1973 žilo na světě přibližně 3,9 miliardy lidí. V současné době žije na planetě něco přes 8 miliard lidí, což znamená, že množství dostupné sladké vody ve skutečnosti mírně vzrostlo, pouze je rozděleno mezi více lidí.
Kromě nových varování WMO kritizuje také skutečnost, že stále existuje příliš málo měření a přesných údajů, například o zásobárnách podzemní vody nebo vlhkosti v půdě. Vyzvala země, aby tyto údaje urychleně zlepšily, a umožnily tak včasné varování a zavedení lepšího hospodaření s vodou.
Výzkum stále probíhá
Stejně jako v případě mnoha jiných krizí se již nyní ukazuje, že i v případě vodní krize chybí pro některá rozhodnutí dostatečně hluboké znalosti. Podle rozhlasové stanice Deutschlandfunk nejsou vědci zatím schopni s jistotou říci, kolik vody na Zemi přesně je a jak je rozdělena.
Dosavadní údaje jsou často založeny na odhadech. Celkově se prý na Zemi nachází jeden až dva biliony litrů vody. Téměř veškerá voda je slaná. Pouze asi tři procenta tvoří pitná sladká voda – a přibližně 70 procent z ní je uloženo v ledových masách Antarktidy. Tyto údaje vycházejí z radarových měření na Zemi.
Z tohoto důvodu byla koncem roku 2022 vypuštěna mezinárodní družicová mise SWOT (Surface Water and Ocean Topography). Mise je společným projektem americké, kanadské, britské a francouzské vesmírné agentury. Družice měří povrchové vody Země přesněji než kdykoli předtím.
Chris Aceves, hlavní inženýr mise v Kalifornii, řekl: „SWOT měří veškerou vodu na Zemi, která je viditelná z vesmíru. Vědci tak budou mít poprvé k dispozici informace o množství vodních zdrojů. A budou moci pochopit, jaký vliv má počasí a klima na oceány, řeky a jezera.“ Družice bude poskytovat celkový obraz o všech vodních zdrojích planety každých 21 dní po dobu nejméně tří let.
V nitru Země se pravděpodobně nachází mnohem více vody. Podle časopisu National Geographic vědci předpokládají, že pod zemskou kůrou se skrývá až šestkrát více vody než ve všech oceánech na Zemi. Protože se však nachází v hloubce nejméně 410 kilometrů, není snadno přístupná. Pro srovnání: nejhlubší místo všech povrchových oceánů se nachází v Mariánském příkopu v západním Tichém oceánu v hloubce přibližně jedenácti kilometrů.
(S využitím materiálů agentur)
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
