Juraj Skovajsa

7. 12. 2023

Na sněmovním výboru pro zdravotnictví prezentovali ve středu svůj pohled na tzv. pandemickou úmluvu WHO zástupci ministerstva zdravotnictví. Předsedkyně výboru Zdenka Němečková Crkvenjaš si je pozvala, aby zákonodárce stručně s úmluvou obeznámili, „protože se objevilo mnoho dezinformací“.

Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček uvedl, že podstatou Mezinárodní dohody o prevenci pandemií a připravenosti na ně (dále jen pandemická úmluva nebo úmluva) je vzájemná pomoc členských států Světové zdravotnické organizace (WHO).

Sdělil, že během pandemie covidu se vzneslo na WHO a další mezinárodní subjekty mnoho kritiky. „EU a ČR jako člen EU byl samozřejmě jeden z těch, kteří iniciovali debatu o tom, že se mají všechny ty postupy změnit, že se máme připravit na příští pandemii, že máme zavést společně kroky, které nám pomůžou reagovat… prostě si pomoci navzájem.“

Myšlenka pro vznik úmluvy byla dle Dvořáčka položena v roce 2020. Mezivládní vyjednávací orgán WHO na ní pracuje od února 2022 a blíží se ke své finální podobě. V květnu 2024 by o jejím přijetí měly hlasovat členské státy WHO (k přijetí je potřeba 2/3 přítomné většiny) a poté jej musí jednotlivé země ratifikovat.

Dvořáček dodal, že podle něj se na účet úmluvy „zvedlo velké množství dezinformací“ nejen doma, ale i v zahraničí. Spolu s představením úmluvy je pak zástupci ministerstva zdravotnictví (MZ) představili v prezentaci.

Jeho kolegyně Kateřina Baťhová, vedoucí mezinárodního odboru MZ, zákonodárce stručně provedla některými články úmluvy, z nichž poslední byl čl. 15. Nejnovější pozměňovací návrh úmluvy z 30. října má článků 36.

Za zmínku by zřejmě stál čl. 18, který se týká „dezinformací“ a který byl skeptiky v minulosti kritizován, byť v mezičase došlo i k úpravě tohoto článku. Nová úprava zní:

  1. Smluvní strany posilují vědeckou gramotnost, gramotnost obyvatelstva v oblasti veřejného zdraví a pandemií, jakož i přístup k informacím o pandemiích a jejich účincích a příčinách, a bojují proti nepravdivým a zavádějícím informacím, misinformacím nebo dezinformacím, a to i prostřednictvím účinné mezinárodní spolupráce a kooperace, jak je uvedeno v článku 16 tohoto dokumentu.
  2. Strany podle potřeby provádějí výzkum a informují politiky o faktorech, které brání dodržování opatření v oblasti veřejného zdraví a sociálních opatření v případě pandemie a důvěře ve vědu a instituce veřejného zdraví.
  3. Strany podporují a uplatňují vědecky a důkazně podložený přístup k účinnému a včasnému hodnocení rizik a informování veřejnosti.

Je však na místě zmínit, že i ministerstvo zdravotnictví během pandemie poskytlo občanům nepravdivé informace a dodnes se vedou pře o tom, zda byl opravdu uplatněn vědecky a důkazně podložený přístup.

Kateřina Baťhová z ministerstva zdravotnictví prezentuje informace ministerstva, 6. 12. 2023. (Juraj Skovajsa / Epoch Times)

Poté Baťhová představila „mýty“, které se kolem úmluvy dle MZ šíří. Jedním z nich má být, že „WHO převezme suverenitu nad členskými státy a bude řídit (nejen) zdravotnictví“. K tomu zástupkyně ministerstva prezentovala, že „WHO neměla a nikdy mít nebude přímý vliv na fungování zdravotnictví. Vždy půjde v důsledku o rozhodnutí jednotlivých států“, a odvolala se na čl. 2 (resp. v nejnovější verzi jde o čl. 3, bod 2.). To, že „nám nic WHO nemůže nařídit“, zdůraznil později i Dvořáček.

Právě na možnou ztrátu suverenity v rozhodování poukázali ještě v květnu američtí republikáni či počátkem října advokát a bývalý právník ministerstva zahraničních věcí JUDr. Petr Vacek.

Poslankyně Romana Bělohlávková (KDU-ČSL) se dotázala MZ na monitoring a možné sankce. Dle Baťhové žádné sankce z úmluvy neplynou.

Poslanec Milan Brázdil (ANO) se zástupců ministerstva zeptal, proč úmluva vzniká, když jde o „dohodu na dobré slovo“. Neviděl v tom smysl a vyjádřil obavu, že jednotlivé vlády by se v případě neúspěšného řízení pandemie mohly zbavovat odpovědnosti, kterou by „házely“ na WHO. Tuto jeho obavu podpořili i Karla Maříková a Vladimír Zlínský (oba za SPD).

Ve prospěch úmluvy promluvil např. Jan Kuchař (STAN), Róbert Teleky (KDU-ČSL) či Tom Phillip (KDU-ČSL), podle kterého jde o „sdílení dobré praxe“. Na to reagoval Zlínský, který sdělil, že by spíše „byl rád, aby sdíleli, co se nedaří“, a poukázal na nedořešené věci z pandemie covidu-19.

Maříková se zástupců MZ zeptala, zda úmluvu doporučí. Dvořáček odpověděl, že chtějí počkat, až bude k dispozici finální text.

Celý záznam z výboru můžete zhlédnout zde.

Přečtěte si také

Síkela by v Evropské komisi mohl mít obchod, ale může se to ještě měnit
Síkela by v Evropské komisi mohl mít obchod, ale může se to ještě měnit

Jozef Síkela (STAN) by mohl být eurokomisařem pro obchod. Blíží se to obchodu, ale rozhodnuto není, situace se může ještě změnit.

Fotografie: Jak si představovali v roce 1899 francouzští umělci svou vizi roku 2000, a co „předpověděli“? 
Fotografie: Jak si představovali v roce 1899 francouzští umělci svou vizi roku 2000, a co „předpověděli“? 

Skupina francouzských umělců se v roce 1899 spojila, aby v sérii ilustrovaných obchodních karet vyobrazila svou vizi života v roce 2000.

O elektromobily je letos v ČR vyšší zájem, avšak zřejmě jen kvůli dotacím
O elektromobily je letos v ČR vyšší zájem, avšak zřejmě jen kvůli dotacím

O elektrické vozy nebyl první tři měsíce letošního roku valný zájem. Pak ovšem přišly státní dotace pro firmy a vše se změnilo.

Demolice přehrad v Kalifornii představuje pro někoho vítězství a pro jiné devastaci
Demolice přehrad v Kalifornii představuje pro někoho vítězství a pro jiné devastaci

Snaha o záchranu lososů vedla ke ztrátě uměle vytvořených jezer a k poklesu turistického ruchu, který tato jezera přinášela.

Po řadě tropických dnů čeká Česko deštivý týden a výrazné ochlazení
Po řadě tropických dnů čeká Česko deštivý týden a výrazné ochlazení

Po řadě tropických dnů čeká Česko deštivý týden. Od poloviny týdne se výrazně ochladí, ve čtvrtek a v pátek klesnou teploty k deseti stupňům Celsia.