Rozhodnutí Tokia zvýšit výdaje na obranu by mohlo Peking přimět ke změně ekonomických a diplomatických kalkulací.
Komentář
Zatímco Čína a Spojené státy nadále usilují o vzájemné obchodní výhody, vývoj v Japonsku dává tušit, že politické a ekonomické kalkulace Pekingu značně zkomplikuje.
Zvýšené výdaje Tokia na obranu a snaha poskytnout svým ozbrojeným silám větší manévrovací prostor komplikují Pekingu vojenské a ekonomické výzvy v obzvláště obtížné době.
Ačkoli Japonsko tvrdí, že se nadále drží pacifistické ústavy, kterou přijalo na konci druhé světové války v roce 1945, rozhodlo se zjevně pro radikální reinterpretaci. Japonsko se rozhodlo zvýšit své výdaje na obranu pro období 2023-2027 a v posledním roce zvýšilo vojenské výdaje o přibližně 16 % na ekvivalent přibližně 56 miliard dolarů.
Tato částka zdaleka nedosahuje čínského vojenského rozpočtu, který se pohybuje na hranici 300 miliard dolarů, a ani Spojených států, jejichž vojenský rozpočet přesahuje 850 miliard dolarů. Japonská částka je nicméně značná, a pokud jsou náznaky vlády v Tokiu správné, je to jen začátek srovnatelného zvyšování v příštích několika letech. Je to jistě dost na to, aby to upoutalo pozornost Pekingu, v neposlední řadě proto, že je to zjevně namířeno proti čínským ambicím. Slovy japonského premiéra Fumia Kišidy: „Doufáme, že přispějeme k obraně svobodného a otevřeného mezinárodního řádu založeného na zásadách právního státu a k dosažení míru a stability v indo-pacifickém regionu.“
Ve výpočtech Pekingu musí vyniknout čtyři obecné japonské změny. Jednou z nich je jasný závazek japonských ozbrojených sil spolupracovat se spojenci a převzít více ofenzivních rolí. Další je rozhodnutí Tokia rozmístit řízené střely dlouhého doletu, které mohou zasáhnout cíle v Severní Koreji. Takovou reakci lze očekávat vzhledem k provokativní povaze rozmístění a testování severokorejských raket, ale Pekingu nemůže uniknout, že tyto zbraně mohou zasáhnout i cíle v Číně.
Třetí významnou změnou je rozhodnutí Tokia povolit japonskému průmyslu větší možnost vyvážet smrtící zbraně, včetně stíhaček F-15 a motorů pro stíhačky vyráběných v Japonsku podle americké licence, a také řízené střely země-vzduch Patriot, rovněž vyráběné v Japonsku podle americké licence. Dokonce se hovoří o tom, že Japonsko tyto střely pošle na Ukrajinu. Čtvrtým důvodem je nedávná dohoda Japonska s Velkou Británií a Itálií o vývoji stíhacího letounu nové generace. Slovy velvyslance USA v Japonsku Rahma Emanuela: „Rozsah, měřítko a rychlost japonských bezpečnostních reforem jsou bezprecedentní“.
Ačkoli Peking nemůže být z ničeho z toho nadšený, v Zhongnanhai je bezpochyby nejvíce znepokojuje konkrétní položka v japonském obranném rozpočtu na rok 2024: 5,2 miliardy dolarů na rakety protivzdušné obrany, které mají chránit jihozápadní japonské ostrovy v případě konfliktu mezi Čínou a Taiwanem, jak je z rozpočtového dokumentu zřejmé. Vzhledem k tomu, že Taiwan byl kdysi japonskou kolonií, musí tento konkrétní zájem rezonovat zejména v Pekingu a zní tak blízko přímé hrozbě, jak je to jen diplomaticky možné.
Peking si může stěžovat, což již učinil, ale jinak může na kroky Tokia diplomaticky reagovat jen málo. Jedinou podstatnou odpovědí pro Peking je posílení vlastních vojenských kapacit. Peking nepochybně zvýší své vojenské kapacity ještě více, než již plánoval. Tato reakce však přichází pro Čínu v obzvláště obtížné době.
Čínské ekonomice se nedaří a Čína si nemůže dovolit vynakládat další prostředky na armádu a námořnictvo. Kolaps stále důležitého developerského sektoru volá po nákladném vládním úsilí, aby se zabránilo finanční, a tedy i hospodářské katastrofě, stejně tak obrovské a někdy až paralyzující zadlužení místních samospráv. Vzhledem k poklesu vývozu a zpomalení někdejšího závratného tempa růstu ekonomiky potřebuje Peking všechny finanční a hospodářské zdroje, které má k dispozici, aby znovu nastartoval růst přijatelným tempem a přeorientoval svou ekonomiku z obrovské závislosti na vývozu, na níž kdysi založil svůj růst a která nyní činí Čínu příliš zranitelnou vůči vývoji v Evropě a Severní Americe. Větší nároky na obranu však tento zásadní úkol jen ztíží.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory The Epoch Times.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
