Sedli jsme si společně s poslancem Patrikem Nacherem (ANO), abychom zavedli diskusi na jeho současné snahy o větší informování veřejnosti o hrozbách, které s sebou přináší digitální technologie a rozvoj umělé inteligence. Tedy ve smyslu rostoucích podvodů a krádeží dat, které připravují lidi o jejich finance.
Patrik Nacher není přímo expertem na digitální technologie, ale jako předseda sněmovního podvýboru pro ochranu spotřebitele pozoruje velký nárůst zneužívání digitálních technologií k podvodům, které běžné občany připravují o jejich peníze.
Na nedávný seminář pozval české experty, aby o problematice promluvili a informovali veřejnost a tisk o zvyšujících se hrozbách, které přicházejí s nástupem umělé inteligence, kterou podvodníci využívají ke stále sofistikovanějším podvodům.
Ale jak se na problematiku dívá on sám, jako člověk a jako politik?
Ing. Patrik Nacher
V současné době působí jako místopředseda Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny, v rámci čehož se zabývá ochranou spotřebitelů, bankovnictvím, pojišťovnictvím a finančními trhy, ale i problematikou exekucí a insolvencí.
„Podle mě jsme svědky paradoxu, kdy moderní technologie, počínaje internetem, hledáním dat na mobilu, permanentním připojením a ovládáním všeho z mobilního telefonu, nám na jedné straně pomáhají, zjednodušují život, šetří čas, ale zároveň, když se ty technologie dostanou do rukou nepřítele, tak se to najednou může otočit proti nám,“ říká Nacher o problematice „kyberšmejdů“.
Když někdo využije možností moderních technologií a „otočí to proti nám a my nebudeme připravení, v té chvíli se to z té výhody překlopí do nevýhody“, říká předseda podvýboru pro ochranu spotřebitelů.
S nástupem moderních technologií a využíváním umělé inteligence (AI) jsou podvody a útoky v kybernetickém prostoru stále propracovanější a obtížněji rozpoznatelné.
„Umějí napodobit spoustu věcí, mohou vám zavolat pod číslem banky, postupovat srozumitelně a působit důvěryhodně,“ říká Nacher. „Jsou schopní toto všechno imitovat – a v té chvíli se zvýší důvěra člověka v toho, kdo mu telefonuje, a díky té propracovanosti a využívání technologií jsou schopni napodobovat telefonické scénáře, jakými se zákazníkům ozývají banky.“
V České republice se množí případy podvodných telefonátů, kdy útočníci volají (nebo píší) pod záminkou, že vám byl zablokován účet a je třeba jej urychleně zprovoznit, nebo převést peníze jinam, abyste nepřišli o vaše finance a podobně. Více…
Experti napodobili hlas poslance Nachera, zavolali „jeho matce“ při ukázce podvodů s digitální technologií
Ukázali možný případ zneužití technologie. Vzali nahrávky hlasu poslance Nachera a pomocí umělé inteligence vytvořili záznam jeho hlasu nerozpoznatelný od skutečného projevu. Ukázka zahrnovala telefonát jeho fiktivní matce. Oznámil jí, že volali z banky, protože je její účet zablokovaný a nemohou jí tam poslat důchod a on je tak hodný, že jí chce pomoci účet odblokovat, ale potřebuje k tomu její přístupové údaje. Více…
„Jako člověk, který se zabývá spotřebitelským právem, dostávám se v poslední době často do fáze, že lidem radím, aby si to šli potvrdit na tu pobočku,“ říká poslanec s odvoláním na podvodné e-maily, krádeže dat.
„Lidi si na něco klikli a něco stáhli, umožnili dálkové ovládání mobilního telefonu nebo počítače a v té chvíli může přestat být i samotné telefonování bezpečné,“ míní Nacher.
Moderní technologie podle poslance pomohly vše řešit na dálku, snižovaly náklady firmám, a nyní se „dostáváme do fáze, kdy budeme lidi posílat na ty pobočky, které mohly firmy díky digitalizaci rušit, v momentě, kdy si nejsou stoprocentně jistí,“ dodává poslanec.
Během semináře, který Nacher nedávno pořádal na půdě sněmovny, představili experti, policie i telefonní operátoři celou řadu podvodných technik, které dnes využívají i dokonalého napodobení lidského hlasu nebo obrazu.
Pro zaručení větší bezpečnosti spotřebitelů je podle poslance třeba se neustále vzdělávat v tom, jakým hrozbám ze strany podvodníků mohou čelit.
„Nebudete se moci spolehnout ani na to, co vidíte a slyšíte.“ Experti o hrozbách AI ve sněmovně
Umělá inteligence může změnit situaci na trhu práce, v průmyslové výrobě a podle člena bezpečnostního výboru, poslance Roberta Králíčka, bude přinášet také řadu bezpečnostních hrozeb. Více…
Právo být offline
Některé politické strany na národních úrovních nebo politické frakce na úrovni Evropské unie či OSN prosazují stále větší digitalizaci běžného života lidí a financí. Zavádí se digitální identita, digitální měna, platby, komunikace s úřady nebo jízda veřejnou dopravou – vše je stále více možné vybavit digitálně z mobilního telefonu.
Tato forma centralizace a digitalizace může procesy ulehčovat, ale přináší také řadu nebezpečí. Proto vznikají proti-iniciativy požadující zakotvení práva být offline – tedy práva nemít digitální identitu, moci platit v hotovosti nebo komunikovat s úřady a firmami osobně.
„Pokud stát někomu něco nařizuje, zároveň musí umět garantovat i nějakou bezpečnost,“ říká Nacher. „Proto jsem proti jakémukoliv omezování platby v hotovosti. Nechci, aby mi stát nařizoval, jak mám platit.“
„Pokud bude stát nařizovat, že se některé věci pojedou on-line, tak musí zajistit nějakou elementární bezpečnost,“ říká poslanec. „A musí se podílet na případných problémech, které tam budou.“
Na bezpečnosti by se museli podle Nachera podílet všichni – stát, občan i například banky a firmy – aby to fungovalo.
Hrozby digitalizace
Pokud stát přinutí občany zákonem, aby si vytvořili digitální identitu, komunikovali s úřady výlučně elektronicky nebo používali pouze elektronickou měnu či platili pouze kartou (digitálně), potom podle expertů vyvstává řada otázek.
Bude stát schopen zaručit bezpečnost? Bude moci zaručit, že nedojde ke zcizení dat, zneužití dat, krádežím kreditů (peněz), a to i v plošném měřítku?
Další hrozbou jsou stále častější útoky formou zavirování (zašifrování) systému či dat. Útočník vnikne do digitálního systému firmy, banky nebo čerpacích stanic – systém zaviruje nebo data zašifruje – poté vydírá společnost nabídkou, že za úplatu několika milionů poskytne antivirus nebo dešifrovací program (jde o tzv. ransomware útoky). Tato činnost společnosti paralyzuje a zločinec má v ruce značnou páku pro její vydírání.
Co když útočník ukradne naší identitu a zjedná si na ni půjčky, provede nějaké právní úkony atd.? Co když nám vykrade bankovní konto? Jak mu to dokážeme, jak se proti tomu ubráníme, a co potom? A palčivou otázkou samozřejmě je – co když tento systém použije proti občanům samotný stát (či širší síly na úrovni unie) – tedy skupina lidí, kteří se dostanou k moci.
Platba kartou umožňuje sledovat každou platbu (kdy a kde jste s kartou zaplatili), využívání telefonického zařízení umožňuje sledovat pohyb telefonu, volání, textování, atd. Ve chvíli, když je možné takto každého sledovat a případně mu zablokovat účet, telefon, přístup – je velká moc koncentrována právě v rukou toho, kdo systém ovládá – což samozřejmě není občan.
Vzdělávání v bezpečnosti
Podle poslance Nachera je v oblasti bezpečného využívání technologií nutné občany neustále vzdělávat o možných hrozbách a také o tom, jak jim čelit, čemu se vyhnout a jak je bezpečně využívat.
Níže pro zajímavost nabízíme video na téma kybernetického vzdělávání, které poslanec natočil v rámci svého pořadu Dvojí metr.
Video: Poslanec provádí „kybertest“
