Komentář
Během víkendového předvolebního mítinku v Jižní Karolíně pronesl republikánský kandidát na prezidenta USA Donald Trump výroky o (ne)ochraně zemí NATO, které se dostaly na titulní stránky novin, a které následně komentovali politici. Pokud jde o podstatu věci, nejde z jeho strany o žádnou novinku a tento požadavek má logický strategický základ.
Trump na mítinku kritizoval dosavadní a budoucí potenciální bezplatnou pomoc USA Ukrajině v konfliktu s Ruskem, celkem cca 200 miliard dolarů. Dle něj by totiž mělo jít o půjčku, a ne o jednostranný „dar“. V této souvislosti poukázal na Evropu, která, byť se jí konflikt týká více, pomohla dle něj Ukrajině násobně méně.
Republikánský matador poté zavzpomínal na rozhovor s představiteli zemí NATO, se kterými ještě za svého působení v Bílém domě, tj. před ukrajinsko-ruským konfliktem, diskutoval jejich nedodržovaní závazku z roku 2014, že členové aliance musí vynakládat na obranu alespoň 2 % svého ročního HDP.
„Řekli: ‚Když nezaplatíme, budete nás ještě chránit?‘ Odpověděl jsem: ‚V žádném případě.‘ Nemohli té odpovědi uvěřit,“ uvedl Trump situaci.
„Jeden z prezidentů velké země se postavil a řekl: ‚A, pane, když nezaplatíme a napadne nás Rusko, ochráníte nás?‘,“ líčil dále americký exprezident a pokračoval: „Řekl jsem: ‚Vy jste nezaplatili? Vy jste neplatiči?‘ Řekl: ‚Ano.‘ ‚Řekněme, že to tak bylo. Ne, neochránil bych vás. Ve skutečnosti bych je podpořil v tom, aby si dělali, co k čertu chtějí.‘ Musíte platit. Musíte platit své účty.“
Jak již z kontextu vyplývá, postoj Trumpa vůči obranným výdajům zemí NATO, resp. neplnění slibu většiny členů, není žádnou novinkou. Mluvil o tom již krátce po nástupu do funkce v březnu 2017 s tehdejší německou kancléřkou Angelou Merkelovou, či u dalších příležitostí, jako např. v roce 2019, kdy poukázal, kromě jiných, na „bohaté“ Dánsko, které vydávalo na obranu jen 1,35 % HDP.
V poslední veřejně dostupné výroční správě generálního tajemníka NATO za rok 2022 se konstatuje, že cíl vynakládat 2 % z HDP na obranu dodrželo jen 7 z 28 členských zemí NATO, přičemž u každé jednotlivé země je specifikován odhad podílu výdajů. Obdobně, plus minus desetiny či setiny procent, tomu bylo i v již zmiňovaném roce 2019.
Širší perspektiva v případě konfliktu
Geopolitická situace však od té doby nabrala jiný obrys. Rusko zaútočilo na Ukrajinu, a Čína zase „spolkla“ Hongkong, eskaluje situaci s Tchaj-wanem a konstantně navyšuje své vojenské kapacity.
Čínské námořnictvo již množstevně předčilo americkou flotilu, a co je ještě důležitější, výrobní kapacity Číny jsou násobně vyšší než americké. Podle nedávné zprávy Pentagonu Čína také disponuje již s minimálně 500 jadernými hlavicemi, což je více, než USA ve vývoji Číny předpokládaly, a během několika let se předpokládá zdvojnásobení jejího jaderného arzenálu.
Podle washingtonského Center for Arms Control & Non-Proliferation (Centra pro kontrolu zbrojení a nešíření jaderných zbraní) má v současnosti Rusko přibližně 5 977 jaderných hlavic, z toho „nasazených“ 1 588, zatímco Spojené státy mají 5 550 jaderných hlavic, z nichž je 3 800 „aktivních“.
Ozbrojené síly USA se v posledních letech také potýkají s problémem nedostatečného náboru nováčků.
Tím, že vytrvale podporují Ukrajinu, výrazně snížily zásoby některých typů munice „na hranu“ a lámou si hlavu, jak výrobní kapacity navýšit.
Navíc, již nějakou dobu experti upozorňují, že Spojené státy nebudou schopny vést dva velké ozbrojené konflikty najednou.
A tedy v případě, že by Rusko napadlo zemi nebo země NATO a Čína by takové situace využila k napadení Tchaj-wanu, který je dle prohlášení amerických politiků strategičtější zemí pro zájmy USA, je velmi pravděpodobně, že napadené členské státy NATO by se musely spolehnout na evropské společenství.
A jak je na tom naše česká armáda? V nedávno vydané Koncepci výstavby AČR se v části „slabé stránky“ u hodnocení současného stavu konstatuje, že máme „nedostatečné pohyblivé a operační zásoby materiálu a munice včetně zásob přesně naváděné munice“.
Ruské vojenské operace na Ukrajině již brzy dosáhnou výročí dvou let. Pro představu tedy ještě jedna informace z koncepce: „Zásoby pro řešení krizových situací budou udržovány v souladu s požadavky obranného plánování, nejméně však na třicet dní vedení intenzivní bojové činnosti s důrazem na zásoby rozhodujících druhů munice, pohonných hmot, potravin a náhradních dílů.“
Závěrem – není v tomto směru tedy Trumpovo varování spíše logickým než jakýmkoliv jiným poselstvím?
