Přírodní pastva divokých koní, praturů nebo zubrů vede k ukládání uhlíku do půd. Tím pádem uhlík neuniká do atmosféry a neurychluje klimatické změny. Vyplývá to z výzkumu pracovníků Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Uhlík se do půdy ukládá v podobě stabilní organické hmoty – hnoje.
Vědci při výzkumu sledovali osm pastvin. „Přestože se jednotlivé pastevní rezervace od sebe značně lišily, našli jsme zde jednoznačný společný rys: všechny jejich půdy obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzivnější mikrobiální aktivitu než v nepasených plochách. Volná pastva tak zvyšuje potenciální úrodnost půd, přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu,“ řekla Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity.
Výzkum prokázal, že v minulosti mohla žít na všech kontinentech milionová stáda divokých velkých býložravců, aniž by jejich trávicí procesy zahltily atmosféru skleníkovými plyny. Někteří vědci a klimatičtí aktivisté tvrdí, že krávy jsou zdrojem přílišných emisí škodlivých plynů, které následně oteplují planetu a je proto třeba jejich stavy redukovat.
To je podle Kaštovské holý nesmysl. „Úvahy některých aktivistů o vybití dobytka a hromadném přechodu na bezmasou stravu jsou příkladem zkratkovitého myšlení,“ říká a dodává: „Steak nebo guláš mohou být naprosto ekologické potraviny, podstatné však je, kde a v jakém režimu zvíře vyrostlo.“
Podle výzkumnice experiment potvrdil předpokládanou verzi. „Když pomineme náplavové oblasti velkých řek, tak nejúrodnější půdy na planetě, včetně známé ukrajinské černozemě, jsou výsledkem statisíců let pastvy velkých stád divokých kopytníků. Ví to každý zemědělec, obeznámený s potřebou vpravovat do země organické hnojení, tedy starý dobrý hnůj,“ líčí Kaštovská v tiskové zprávě.
Podle vědců se ukazuje, že rozhodující je způsob pastvy hospodářské zvěře. „Ukazuje se, že není tak podstatné, jaká zvířata paseme, ale jak je paseme,“ uvedl Martin Konvička z biologického centra. Intenzivní obhospodařování půdy, kterou dnes praktikuje většina zemědělců, s sebou přináší mnoho negativních vlivů, včetně úbytku organické hmoty v půdě a eroze nebo vyplavování dusíkatých látek do vodotečí a podzemních vod.
Výsledek studie může mít význam pro současnou debatu o klimatických změnách a roli dobytka v něm. Vědci připomínají, že přírodní systém, na kterém závisí přežití lidstva, včetně zdravých půd, jež jsou základem zemědělství, vznikl i díky činnosti velkých kopytníků.
