Patrick Langendorf

15. 4. 2024

Údaje o platební neschopnosti v Německu dosáhly v březnu alarmujících hodnot. Předpovídaná vlna bankrotů se valí. Existuje však naděje na zlepšení. Alespoň to tvrdí Leibnizův institut pro hospodářský výzkum (IWH). Zejména v jedné oblasti vidí ekonomičtí výzkumníci ve vlně insolvencí také příležitost.

Vysoké úrokové sazby, špatná ekonomická situace a drahé energie se pro podniky v Německu stávají stále větším problémem. Potvrzují to údaje, které minulý pátek 12. dubna zveřejnil Spolkový statistický úřad ve Wiesbadenu. Počet běžných insolvenčních návrhů se v březnu oproti předchozímu měsíci zvýšil o 12,3 %. „Od června je trvale pozorováno dvouciferné meziroční tempo růstu,“ zdůrazňuje spolkový úřad.

V únoru činil nárůst ještě 18,1 %, a byl tedy mnohem vyšší. V období od dubna 2023 do března 2024 byl počet běžných insolvencí zhruba na úrovni před koronavirem, tedy od dubna 2019 do března 2020.

Pohledávky věřitelů na úrovni přibližně 3,5 mld. eur

V lednu 2024 místní soudy podle konečných výsledků vykázaly 1 622 firemních insolvencí. To bylo o 27,6 % více než v lednu 2023, ale o 0,8 % méně než v lednu 2020 (1 609 přihlášených podnikových insolvencí), což byl odpovídající srovnávací měsíc v období před covidovou krizí, které se vyznačovalo zvláštními předpisy a nízkými počty insolvencí. Místní soudy vyčíslily pohledávky věřitelů z podnikových insolvencí oznámených v lednu 2024 na přibližně 3,5 miliardy eur. V lednu 2023 činily pohledávky přibližně 2,3 miliardy eur.

Na 10 000 společností připadalo v lednu 2024 v Německu celkem 4,7 firemních insolvencí. Nejvíce insolvencí na 10 000 společností připadalo na odvětví dopravy a skladování s 9,1 případy. Následovaly ostatní podnikatelské služby (např. agentury dočasného zaměstnávání) se 7,9 případy, stavebnictví se 7,1 případy a zpracovatelský průmysl s 6,0 případy na 10 000 společností. V lednu 2024 bylo vyhlášeno 5 655 spotřebitelských insolvencí. Počet spotřebitelských insolvencí se tak podle úřadu oproti lednu 2023 zvýšil o 6,3 %.

Standardní řízení jsou do statistik Spolkového úřadu zahrnuta až po prvním rozhodnutí příslušného insolvenčního soudu. Vzhledem k tomu, že zahájení řízení může trvat až tři měsíce, podniky se obvykle stávají insolventními mnohem dříve. Údaje Spolkového statistického úřadu proto vždy odrážejí skutečnost s časovým odstupem.

Rekordní údaj z února nyní překonán

Takzvaný „Trend insolvence IWH“ od Leibnizova institutu pro hospodářský výzkum (IWH), který byl zveřejněn 10. dubna, je aktuálnější. Podle něj činil v březnu počet insolvencí osobních a obchodních společností v Německu 1 297, „čímž byl o dalších 9 % překonán poslední rekordní údaj, který byl naměřen v únoru“, komentoval institut svá čísla. Aktuální údaj je rovněž o 35 % vyšší než v březnu 2023 a o 30 % vyšší než březnový průměr za roky 2016 až 2019, tedy před pandemií koronaviru.

Ekonomický institut rovněž očekává, že počty insolvencí zůstanou v dubnu vysoké. „V prvních ukazatelích se však na obzoru objevuje světlá stránka,“ uvedl expert IWH Steffen Müller. „To živí naději, že by počty insolvencí mohly od května opět mírně klesnout. Přesto zůstanou ještě mnoho měsíců nad úrovní před covidem.“

Bankroty jsou bolestivé pro zasažené společnosti, zaměstnance i věřitele. Jsou však důležité pro trvale konkurenceschopnou ekonomiku, zdůrazňuje Müller. Podnikatelské modely, které již nejsou životaschopné, jsou odstraněny z trhu a uvolňují místo něčemu novému.

Trend insolvence IWH je obecně spolehlivým včasným ukazatelem. Pro své analýzy IWH vyhodnocuje nejnovější oznámení o insolvenci od německých rejstříkových soudů a spojuje je s klíčovými bilančními údaji dotčených společností.

„Současný vrchol insolvencí odráží výrazný růst nákladů, zejména prudký nárůst úrokových sazeb u podnikových úvěrů. K tomu přispívají i doháněcí účinky pandemie koronaviru, během níž byly četné slabé podniky udržovány při životě díky státní pomoci,“ uvedl pro Focus Online ekonom IWH Steffen Müller, který je profesorem na univerzitě v Magdeburku.

Obávaná vlna bankrotů začala

Více bankrotů obvykle znamená také více ztracených pracovních míst. Podle ekonomických výzkumníků o tom svědčí počet pracovních míst ztracených v důsledku velkých insolvencí. Podle IWH bylo v březnu insolvencí „největších deseti procent podniků“ zasaženo přibližně 11 000 pracovních míst. To odpovídá nárůstu o 42 % ve srovnání s průměrným březnem před pandemií koronaviru. Zdá se, že nyní nastupuje dlouho obávaná vlna bankrotů.

Jak lze do tohoto kontextu zařadit nový rekord, který průzkum IWH stanovil? Podle profesora Müllera „jak počet insolvencí, tak počet zasažených pracovních míst v letech 2021 a 2022 klesl, než obě čísla v roce 2023 opět výrazně vzrostla“. Nyní, v prvním čtvrtletí roku 2024, zaznamenává IWH podle Müllera opět výrazný nárůst jak počtu insolvencí, tak počtu zasažených pracovních míst. Dodává, že ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2020 došlo k „30% nárůstu počtu dotčených pracovních míst“.

Tehdy byl počet insolvencí v absolutních číslech nižší. I přes relativně nízkou míru insolvence však byla ekonomika v roce 2020 zasažena insolvencemi více než kdykoli od finanční krize v roce 2009, a to v důsledku řady velkých insolvencí v polovině roku.

Nízké riziko dlouhodobé nezaměstnanosti

Pohled na pozdější měsíce prvního covidového roku to potvrzuje. Například v červenci 2020 bylo podle údajů IWH vyhlášeno 865 insolvencí – o 400 méně než v březnu 2024. Deset procent největších insolvencí se však tehdy týkalo více než 45 000 pracovních míst, což je čtyřikrát více než v poslední době.

Expert IWH Müller také upozorňuje, že na mnoha místech je nedostatek pracovních sil. „To ukazuje, že zaměstnanci v efektivních podnicích jsou zoufale žádaní. Riziko nezaměstnanosti a dlouhodobé ztráty příjmu v důsledku platební neschopnosti zaměstnavatele je proto v současné době omezené.“

Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

„Když se volené elity v Bruselu dopouštějí cenzury, je to problém.“ Kandidáti do europarlamentu hodnotili nové unijní zákony DSA a EMFA
„Když se volené elity v Bruselu dopouštějí cenzury, je to problém.“ Kandidáti do europarlamentu hodnotili nové unijní zákony DSA a EMFA

„Úplný kreténismus“, „kdo hlídá vaše hlídače?“, „všimněte si, že ty zákony se vždy hezky jmenují“ – účastníci konference pořádané Společností na obranu svobody projevu hodnotili nové unijní zákony a prezentovali své postoje ke svobodě slova.

Premiér Fiala hájil korespondenční volbu z ciziny, odmítl výtky o účelovosti
Premiér Fiala hájil korespondenční volbu z ciziny, odmítl výtky o účelovosti

Premiér Petr Fiala (ODS) hájil ve Sněmovně zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v cizině.

Europarlamentní frakce Identita a demokracie vyloučila Alternativu pro Německo
Europarlamentní frakce Identita a demokracie vyloučila Alternativu pro Německo

Europarlamentní frakce Identita a demokracie (ID) dnes s okamžitou platností vyloučila Alternativu pro Německo (AfD) ze svých řad

Jsme znechucení, říká o zastavení stavby D49 starosta Holešova
Jsme znechucení, říká o zastavení stavby D49 starosta Holešova

Její stavba se táhne už dlouhých 15 let, ovšem k velké nelibosti místních se letošní otevření dálnice D49 může opět odložit. Ekologičtí aktivisté totiž uspěli se svou stížností u soudu...

Pro splnění dekarbonizačních plánů musí Evropa  zdvojnásobit investice do elektrických sítí, uvádí studie
Pro splnění dekarbonizačních plánů musí Evropa zdvojnásobit investice do elektrických sítí, uvádí studie

Evropské elektrické sítě je třeba urychleně modernizovat a navýšit investice, jinak Evropě hrozí, že nedosáhne svých klimatických cílů, upozorňují...