Reinhard Werner

22. 4. 2024

Tři možné budoucí vládní strany chtějí v nizozemském parlamentu předložit návrh. Podle tohoto návrhu by vláda měla usilovat o odložení rozhodnutí o Pandemické úmluvě ve WHO – nebo o jejím zamítnutí.

Generální tajemník Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus usiluje o dosažení principiální dohody o tzv. Pandemické úmluvě do výročního valného shromáždění této suborganizace OSN, které se koná koncem května. Členské státy by ji pak měly ratifikovat. Zda se tak stane, není jisté. Kromě USA, kde ve Sněmovně reprezentantů panuje silný odpor, roste skepse také v Nizozemsku.

Možní vládní partneři požadují více času na vyhodnocení Pandemické úmluvy

Parlamentní skupiny PVV, Nová sociální smlouva (NSC) a Hnutí občanů a zemědělců (BBB) požadují odložení rozhodovacího procesu na úrovni WHO. Jak uvádí deník Telegraaf, poslankyně BBB Mona Keijzerová předložila v tomto smyslu návrh během parlamentní rozpravy. Pokud nebude tento návrh na úrovni WHO schválen, mělo by Nizozemsko hlasovat proti.

Konečný text úmluvy je stále předmětem jednání mezi více než 190 členskými státy WHO, uvedla Keijzerová. Z jejich řad stále pochází více než 300 pozměňovacích návrhů, o kterých je třeba ještě hlasovat. Bylo proto nezodpovědné chtít úmluvu „uspěchat“. Nová vláda by si měla vzít čas na prostudování a vyhodnocení obsahu a pak zaujmout stanovisko.

Poté, co se Geertu Wildersovi nepodařilo zorganizovat většinu pro kabinet pod jeho vedením, vznikla tzv. programová aliance pod vedením VVD. Údajně se na ní podílejí PVV, NSC a BBB.

Obava ze ztráty suverenity ve prospěch WHO

Odstupující ministryně zdravotnictví Pia Dijkstra z levicových Demokratů 66 nedoporučuje návrh přijmout. Vysvětlila, že proběhla dostatečná jednání a že jde pouze o detaily. Jakmile by byla úmluva podepsána, členské státy by ji stejně musely ratifikovat.

Národní parlamenty by tak měly více času a příležitostí zabývat se jejím obsahem – a případně ji odmítnout nebo prosadit výhrady.

PVV, NSC a BBB se obávají značné ztráty suverenity v případě, že Pandemická úmluva vstoupí v platnost – včetně ztráty rozhodovacího práva v případě další pandemie. Obávají se, že WHO by mohla Nizozemsko donutit, aby pod hlavičkou této úmluvy přijalo opatření, která by místní obyvatelstvo neakceptovalo. Poslankyně PVV Fleur Agema se odvolávala například na covidový pas a předpisy 2G nebo 3G, které by rozhodovaly o návštěvách restaurací nebo hraničních přechodech.

Dijkstra tyto obavy odmítla. Úmluva výslovně uvádí, že členské státy nepředávají na WHO žádné pravomoci. Jejich doporučení by v případě pandemie na základě úmluvy musely nejprve konkretizovat vlády jednotlivých států.

WHO upozorňuje na „právně závaznou“ povahu plánovaného paktu

Je pravda, že WHO nemá žádné výkonné pravomoci vůči suverénním státům a národní ústavy zpravidla zakazují přenášet elementární práva na nadnárodní organizace.

Generální tajemník WHO Tedros však zároveň nenechává nikoho na pochybách, že se jedná o „právně závazný“ pakt „mezi spolupracujícími zeměmi“. To by v každém případě přesahovalo současný stav, podle něhož jsou doporučení WHO nezávazná.

Tedros, který již v roce 2018 varoval před možnou pandemií, na kterou svět není dostatečně připraven, chce, aby smlouva „ukončila cyklus nedbalosti a následné paniky“.

Pandemie koronaviru následně vyvolala v mezinárodním společenství značné podráždění. Zejména chudší země si stěžovaly na nedostatek ochranných pomůcek, „očkovací nacionalismus“ nebo distribuci vakcín, jejichž platnost měla brzy vypršet, jako údajný akt solidarity. V prosinci 2021 se proto členské státy WHO rozhodly vypracovat dohodu.

Podrobnosti zůstávají v některých případech velmi sporné

Současný stav jednání ukazuje, že existuje shoda na „prevenci pandemií, přípravě na ně a reakci na ně“. Chtějí také bojovat proti „spravedlnosti“ a odstranění hrubých nerovností, pokud jde o zdroje.

Společným zájmem je také včasná, bezpečná a transparentní výměna informací – to zahrnuje vzorky a údaje o genetické sekvenci patogenů s pandemickým potenciálem.

O podrobnostech však stále panují neshody. To se týká nejen technického provedení nebo financování opatření. Především země, které jsou považovány za důležité lokality pro farmaceutické společnosti, se brání například snaze o předčasné zrušení patentové ochrany.

NZZ: Pandemická úmluva odhaluje „autoritářského ducha“

Neue Zürcher Zeitung (NZZ) hovoří o návrhu smlouvy, která slibuje mnoho a dosáhne jen málo. Je třeba se obávat dalšího „byrokratického monstra“. Kromě toho návrh dýchá „autoritářským duchem“ a svědčí o „autoritářském chápání státu“.

Zvláště znepokojující je, že jedna pasáž hovoří o mezinárodní spolupráci proti „falešným, zavádějícím, nesprávným nebo nepravdivým informacím“. Tím má být kontrolována politická komunikace s cílem posílit důvěru ve vědu, zdravotnické orgány a vládní opatření.

To by mohlo vést k cenzuře, omezení svobody projevu a monopolizaci oficiální propagandy. Podle NZZ však úřady během pandemie šířily i dezinformace – například švýcarský ministr zdravotnictví, který prohlásil, že potvrzení o covidu ukazuje, „že nejste nakažlivý“. NZZ není v této kritice osamocen. Nálada ve Sněmovně reprezentantů USA je také velmi kritická, zejména mezi republikánskou většinou.

Když má „měkké právo“ tvrdé dopady

I když úmluva nedává WHO žádná přímá práva zasahovat do zdravotní politiky jednotlivých zemí, příklady, jako je Pařížská dohoda o klimatu, ukazují, že nepřímý účinek tamního „měkkého práva“ může být značný.

V roce 2021 vydal německý Spolkový ústavní soud rozsudek, který lze chápat jako oprávnění zákonodárce přijímat dalekosáhlá nařízení na ochranu klimatu. Teprve nedávno Evropský soud pro lidská práva (ESLP) označil nesplnění klimatických cílů švýcarskou vládou za „porušení lidských práv“. Jako podklad pro rozhodnutí stačila samotná dohoda a autorita, která je v ní přisuzována „vědě“.

Kromě poněkud smíšených výsledků předchozích mnohostranných dohod zůstává jeden zásadní bod kritiky, zejména pokud jde o Pandemickou úmluvu WHO. Jedná se o to, že se hledají dalekosáhlé dohody o tom, jak se vypořádat s budoucími pandemiemi, ještě předtím, než proběhla podrobná kritická analýza koronaviru.

Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Studentské eurovolby vyhrála koalice Spolu před Přísahou s Motoristy a Piráty
Studentské eurovolby vyhrála koalice Spolu před Přísahou s Motoristy a Piráty

Studentské volby do Evropského parlamentu letos vyhrála koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) s 15,2 procenta hlasů.

Fiala: Palestinu nemá smysl uznat, když není jasné, kdo ji představuje
Fiala: Palestinu nemá smysl uznat, když není jasné, kdo ji představuje

Palestinu nemá smysl uznat jako stát, když není jasné, kdo a na jakém území ji představuje, řekl dnes premiér Petr Fiala.

Žádný chytrý telefon do 12 let, žádné sociální sítě do 15 let: Francouzi chtějí přísnější regulaci
Žádný chytrý telefon do 12 let, žádné sociální sítě do 15 let: Francouzi chtějí přísnější regulaci

Podle průzkumu se mnoho Francouzů obává dopadu sociálních sítí a chce přísnější regulaci. Šéf vlády Macron je také pro celoevropské stanovení věkové hranice pro dosažení plnoletosti v oblasti digitálních technologií na 15 let.

Čínská armáda zahájila manévry kolem Tchaj-wanu, ten je odsoudil
Čínská armáda zahájila manévry kolem Tchaj-wanu, ten je odsoudil

Čínská armáda dnes v okolí Tchaj-wanu zahájila cvičení, do kterého zapojila různé druhy vojsk.

Někdejší Trumpova rivalka v boji o stranickou nominaci řekla, že ho bude volit
Někdejší Trumpova rivalka v boji o stranickou nominaci řekla, že ho bude volit

Nikki Haleyová, která se do března ucházela o republikánskou nominaci do listopadových prezidentských voleb, dnes řekla, že svůj hlas dá Donaldu Trumpovi.