V Německu žije přibližně milion muslimských žáků, ale ne všude je poskytována výuka náboženství. Svaz učitelů chce tuto situaci napravit.
Náboženská výchova, hodiny etiky a brzy i islámská studia? To, co už je na některých školách součástí každodenního života, má být nyní prosazeno celostátně. Německý svaz učitelů požaduje, aby ve všech spolkových zemích probíhala islámská výuka ve školách se státním školením pro učitele islámu.
„Musíme zavést islámskou výuku pod státním dohledem,“ řekl prezident svazu Stefan Düll listu Neue Osnabrücker Zeitung (NOZ).
Podle Dülla nemůže existovat skutečná výuka náboženství, protože pro ni neexistuje žádná kontaktní osoba, jako je tomu u katolické nebo protestantské církve. Podle Dülla je pro mnoho muslimských rodičů zajištění povinné výuky etiky nedostatečné.
„Místo toho opakovaně vyjadřují přání, aby se jejich dětem dostalo islámské výuky pod dohledem státu, a to i ve škole. Rodiče mají často oprávněné obavy o kvalitu mimoškolních programů a o hodnoty, které se v nich vyučují,“ uvedl předseda sdružení.
Podle Dülla si rodiče přejí, aby jejich děti „byly vzdělávány v duchu osvíceného islámu s odbornou podporou, ale ne výukou, která je kontrolována jinými zeměmi, jako je Turecko nebo Írán“. Düll proto požaduje, aby byly vytvořeny programy pod státním dohledem v souladu s německou ústavou.
Více než milion muslimských žáků v Německu
Z výsledků průzkumu ministerstev školství spolkových zemí, které v červenci 2023 zveřejnil „Mediendienst Integration“, vyplývá, že v celém Německu je více než milion muslimských žáků.
„Údaje jsou k dispozici pouze za sedm spolkových zemí, takže celkový počet bude pravděpodobně vyšší,“ uvádí mediální služba.
Těchto sedm spolkových zemí je Bádensko-Württembersko, Bavorsko, Dolní Sasko, Severní Porýní-Vestfálsko, Porýní-Falc, Sársko a Šlesvicko-Holštýnsko.
Podle zprávy je jen v Severním Porýní-Vestfálsku přibližně 470 000 žáků muslimského vyznání, což je asi 19 % všech žáků. Přibližně 6 % (26 000) navštěvuje islámské třídy. Podobně nízký je tento podíl i v ostatních sledovaných spolkových zemích.
Bülent Uçar, profesor islámské teologie na univerzitě v Osnabrücku, vidí „obrovskou potřebu rozšíření“ islámského náboženského vzdělávání. To bylo po léta „zanedbáváno“. „Jedním z hlavních problémů je, že stát nevytváří dostatek pracovních míst navzdory existující poptávce,“ říká profesor teologie.
„Stále existuje příliš málo vzdělávacích kapacit a mnoho nejistot pro učitele,“ říká Birgül Karaarslan, předsedkyně Asociace muslimských učitelů. Zároveň má tato profese problém s image, což ji činí neatraktivní i pro budoucí učitele: noví učitelé náboženské výchovy často nejsou svými kolegy náležitě přijímáni.
Spor o výuku islámu v Bavorsku
Od roku 2009 probíhal v Bavorsku po dobu 12 let pilotní projekt islámské výuky na 364 školách s přibližně 17 000 muslimskými žáky, píše Süddeutsche Zeitung. Od školního roku 2021/2022 je zakotvena jako běžný povinně volitelný předmět v tzv. zákoně o vzdělávání a výuce. Rozhodl o tom zemský parlament proti hlasům Zelených a AfD.
V článku 47 odst. 1 zákona se uvádí: „Žáci, kteří se neúčastní výuky náboženství, jsou povinni účastnit se výuky etiky nebo islámské výchovy“.
Kritika na sebe nenechala dlouho čekat. Podle deníku Frankfurter Allgemeine o den později pedagog Ernst-Günther Krause, Bavorský spolek pro svobodu myšlení a mnichovská regionální skupina Nadace Giordana Bruna kritizovaly skutečnost, že chybí ústavně požadované předpoklady pro zavedení školního předmětu.
Podle Krauseho zákon netransparentně a nepřípustně mísí státem řízenou výuku islámu s výukou islámu podle náboženského vyznání. Hovořil o „podvodu s nálepkami“ a obrátil se na soud.
Bavorský ústavní soud zamítl žalobu
Bavorský ústavní soud 28. června 2022 odmítl populární žalobu jako nepřípustnou. Soud poukázal na to, že výuka islámu „není denominační náboženskou výchovou“, ale spíše „výukou obecných hodnot v kombinaci s islámem jako alternativou k výuce etiky“. Soud nebyl schopen rozpoznat „podvodné označení“.
Vzhledem k tomu, že islám není jednotným náboženským společenstvím uznaným státem ve smyslu veřejného práva, vyučují tyto hodiny státní učitelé. Jedná se o znalosti o islámském náboženství a také o „základní orientaci na hodnoty v duchu Ústavy a bavorské ústavy“.
Náboženství, etika nebo islám?
Podle dopisu bavorského ministerstva školství a kultury všem školám ze 17. srpna 2023 je v Bavorsku výuka náboženství povinným předmětem pro věřící žáky. Jinými slovy: každý, kdo patří k církvi nebo k náboženské obci, je obecně povinen účastnit se výuky náboženství příslušného vyznání. Rodiče však mají také právo své děti z výuky náboženství odhlásit.
V případě odhlášení nebo v případě, že škola nenabízí výuku náboženství pro příslušné vyznání, je etika považována za náhradní povinný předmět. Pokud je nabízena výuka islámu, mohou si žáci zvolit i tento předmět.
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
