28. 6. 2024

Elektromobily, větrná a solární energie: USA mají ambice pokročit v dekarbonizaci díky energetickému přechodu. Publicista Marc Morano se na tuto změnu dívá kriticky. Na základě článků z mainstreamových médií popisuje, jak by to mohlo změnit životy lidí.

Energetická transformace v USA postupuje. Jen v loňském roce se Spojeným státům podařilo na svém území instalovat dalších 33,8 gigawattů tzv. obnovitelných zdrojů energie. To znamená, že větrné elektrárny a fotovoltaické systémy mohou matematicky pokrýt 22 % výroby elektřiny. Tento trend má stoupající tendenci.

Americká vláda chce tímto způsobem urychlit dekarbonizaci zemské atmosféry a přispět k dosažení svých klimatických cílů. Země chce být do roku 2050 klimaticky neutrální. Za tímto účelem již Bidenova administrativa přijala několik zákonů, jako např. zákon o snižování inflace.

Obnovitelné zdroje mají své limity

Energetický přechod je však kontroverzní. Jedním z kritiků je Marc Morano. Americký publicista a redaktor časopisu CFACT je stejně skeptický k obnovitelným zdrojům energie jako k elektromobilům. CFACT se považuje za výbor pro konstruktivní budoucnost, který zpochybňuje převládající klimatický narativ a energetický přechod.

Na 16. mezinárodní konferenci EIKE o klimatu a energetice, která se konala 14. června ve Vídni, představil 56letý politik svůj kritický pohled na současnou situaci v USA. Mimo jiné představil několik článků z různých amerických mainstreamových médií. Jeden z nich nesl název: „Uprostřed explozivní poptávky dochází Americe energie“. Podle tohoto článku umělá inteligence a podpora zelených technologií spotřebovávají obrovské množství energie a ohrožují americkou energetickou síť.

Morano se odvolával na dubnové prohlášení Larryho Finka, generálního ředitele společnosti Blackrock. Fink v něm měl přiznat: „Solární a větrná energie jim (umělé inteligenci a obnovitelným zdrojům) nedokáže dodat dostatek elektřiny. Stále bude zapotřebí fosilních paliv.“

Morano: Od boje proti klimatu ke komunismu

Publicista vysvětlil, o co se v současnosti zřejmě snaží akademický svět v Severní Americe. Představil článek z tisku z konce května. Nese název: „Je Amerika připravena na degrowth komunismus?“.

Termín degrowth označuje ekonomický systém bez potřeby růstu, který se místo toho zaměřuje na zmenšování ekonomiky a HDP.

Marxisticky orientovaný japonský filozof a docent Tokijské univerzity Kohei Saito v něm popisuje, jak lze proti změně klimatu nejlépe bojovat snížením spotřeby v bohatých zemích. To by také znamenalo omezit poptávku po energii.

Morano vysvětluje, že v Americe se již desítky let diskutuje o degrowthu, tj. plánované recesi, která má bojovat proti klimatickým změnám. Spojené státy tak již učinily během pandemie covidu-19 pomocí výluk.

„Byl to experiment, který měl zjistit, co se stane s ekonomikou – a skutečně to fungovalo,“ říká šestapadesátiletý muž. „Organizace spojených národů chtěla snížit globální emise CO₂ o sedm procent.“

Jiný článek v americkém časopise podle Morana jasně ukazuje, kam obnovitelné zdroje energie směřují. Jmenuje se „Chcete-li zachránit klima, vzdejte se poptávky po stálé elektřině“.

Morano je přesvědčen, že již nyní připravuje lidi na to, že v budoucnu nebudou mít vždy dostatek elektřiny. Nevýhodou obnovitelných zdrojů je, že jsou závislé na počasí a nevyrábějí elektřinu, když je tma. To by mohlo v budoucnu vést k výpadkům v dodávkách elektřiny.

Publicista má podezření, že agenda čisté nuly „není náhodná“. Je součástí toho, že jsme psychologicky připravováni na výpadky v dodávkách – a to nejen elektřiny.

Vysoké požadavky na materiál pro obnovitelné zdroje

Morano také kritizoval kácení lesů pro větrné elektrárny a pozemní fotovoltaické systémy. Zabýval se také zjevně velmi vysokou materiálovou náročností obnovitelných zdrojů energie. Podle Morana vyžadují obnovitelné zdroje desetkrát více těžebních materiálů – produktů těžby, jako jsou kovy včetně vzácných zemin – než fosilní paliva.

Od ochrany životního prostředí k ochraně klimatu (vlevo). Srovnání materiálové náročnosti různých elektráren: solární a větrné elektrárny (zcela vpravo) vyžadují přibližně desetkrát více materiálu než zemní plyn, jaderná energie a uhlí. Foto: mf / Epoch Times

Další snímek ve své prezentaci použil k ilustraci enormní poptávky po základních materiálech. Stojí na něm: „Jen na výrobu jedné větrné turbíny potřebujeme vyrobit 900 tun oceli, 2 500 tun betonu a 45 tun neobnovitelných plastů.“ Jedna americká tuna odpovídá 907 kilogramům. Tento výrok původně pronesl americký ekolog Merlin Tuttle.

Morano doplnil Tuttleovo prohlášení příspěvkem Manhattanského institutu na platformě X. V něm se uvádí, že k výrobě baterie o hmotnosti 1 000 liber (454 kilogramů) pro elektromobil je zapotřebí přibližně 500 000 liber (asi 227 tun) materiálu.

Cílená elektrifikace vyžaduje velké množství materiálu, a to nejen na straně výroby: přibližně 450 kilogramů baterie pro elektromobil vyžaduje téměř 230 tun surovin. Foto: mf / Epoch Times

Publicista dodal, že k těžbě materiálu pro baterie do elektromobilů se používá otrocká práce, což odsoudil.

Jedna věc však Morana obzvláště překvapila. Měl na mysli skutečnost, že rozhodující činitelé postupně dosazují na své místo zejména fosilní paliva:

„Pořád se říká, že solární a větrná energie jsou tak skvělé. Tak proč zastavili konkurenci?“

Z dosud uvedených výpovědí vyvodil, že převládající věda a klimatická politika se staly „woke“ (levicově-progresivními).

Omezení v důsledku mimořádných událostí

Morano se domnívá, že rozsáhlé sociální krize budou využity k přijetí nových, někdy i restriktivních zákonů. Například americký prezident Joe Biden zvažoval, že v USA vyhlásí stav klimatické nouze. K tomuto „zneužití mimořádné moci“ již došlo v několika západních zemích. Proto uvedl:

„Patří sem 11. září, covid a nyní i změna klimatu. Je to největší zneužití lidských práv a míru, ke kterému zde dochází.“

Zákony o výjimečném stavu, které byly vyhlášeny po útocích z 11. září 2001, platí v USA dodnes. Morano kritizoval skutečnost, že tyto výjimečné dekrety byly prosazeny, aniž by obyvatelstvo mohlo demokraticky hlasovat.

Morano se také zmínil o klimatické výluce, kterou někteří kritici považují za možné budoucí opatření ke snížení emisí. Mezinárodní energetická agentura již také zveřejnila doporučení, že je třeba, aby lidé změnili své chování a životní styl v zájmu boje proti změně klimatu.

Úplné zřeknutí se auta

Podle publicisty tento životní styl zahrnuje i to, jak často cestujeme, kolik jíme masa a jakými auty smíme jezdit. Lidem se doporučuje, aby si osvojili „ultra nízkouhlíkový životní styl“, tj. životní styl, při kterém vytvářejí jen minimální uhlíkovou stopu. Podle Morana mnoho médií lidem naznačuje, že „už nemají na výběr“. Jejich život by se měl přizpůsobit tomu, co jim diktují.

Některé mediální společnosti dokonce zacházejí tak daleko, že lidem v oblasti mobility nedoporučují elektromobily, protože ty by už lidi „nezachránily“. Jedinou možností by pak bylo vzdát se auta úplně, interpretuje Morano názorový článek jedné z velkých mediálních organizací.

Zmínil také jednu z mnoha zpráv v německých médiích, v níž ministr dopravy Volker Wissing letos v dubnu navrhl zákaz jízdy autem o víkendech. Informoval o tom deník Epoch Times.

Morano opakovaně zdůraznil, že jeho tvrzení vycházejí pouze z oficiálních mediálních zpráv.

„Vše je volně přístupné. Řeknou nám přímo, co přesně chtějí udělat, jak to chtějí realizovat, dají nám časový plán a popíší scénáře.“

Slovem „oni“ myslí korporátní média, celou komunitu odborníků, všechny významné organizace Světového ekonomického fóra a OSN i nevládní organizace.

Konec mobility a kdo z něj má prospěch

Morano poté vytáhl srovnání z historie, neboť určité politické systémy často ovlivňovaly představu společnosti o mobilitě. Jako příklad uvedl Kubu a NDR.

Na Kubě místní vláda v roce 1959 znárodnila téměř veškerou půdu i všechny výrobní podniky. Od té doby mají obyvatelé zakázáno dovážet jakákoli motorová vozidla. V důsledku toho tam dodnes nejsou k vidění žádná moderní vozidla, pouze modely z 50. let, které dodnes charakterizují krajinu ulic.

V bývalé NDR však nebylo nemožné, ale obtížné vlastnit nové auto. Na svůj jednoduše konstruovaný Trabant si lidé museli obvykle počkat několik let. S ohledem na čekací lhůty „Ossis“ vtipkovali, že Trabanta jste si předem objednali k narození dítěte, abyste si ho mohli vyzvednout v den jeho 18. narozenin.

Podle Morana nyní americká společnost postupně sklouzává k takovému socialistickému systému. Pod motivem ochrany klimatu by lidé měli v budoucnu vlastnit pokud možno jen elektromobily. Zatím se několik amerických států – včetně Kalifornie – již rozhodlo zakázat spalovací motory v nových autech od roku 2035.

Již několik měsíců je také v Kalifornii zakázáno stavět nové čerpací stanice. Morano řekl:

„I když budou lidé v budoucnu stále vlastnit automobil se spalovacím motorem, bude pro ně stále obtížnější jej používat. Protože brzy už nebudou moci najít čerpací stanici.“

Morano v této změně vidí jasného vítěze a za správný považuje výrok prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. „Narativ o globálním oteplování byl vytvořen proto, aby z něj Čína mohla těžit a stát se dominantní světovou mocností,“ řekl šestapadesátiletý muž. Čína ovládne trh s e-auty a vytlačí konkurenci.

Poznámka redakce: Tento článek byl aktualizován 25. června 2024, aby bylo jasné, že o klimatické nouzi zatím uvažovala pouze Bidenova administrativa. Dále není pravda, že občané NDR směli vlastnit pouze Trabanty. 

etg

Související články

Přečtěte si také

Andrej Babis
Babiš: Za covidu jsme naslouchali špatným odborníkům a uvěřili EU o vakcínách, které „nebyly až tak skvělé“

Podle Babiše jeho vláda „udělala plno chyb“, protože věřila „odborníkům“ z Ministerstva zdravotnictví a Evropské unie v období pandemie c ovidu-19.

Poslanci podpořili zmrazení odvodů OSVČ a Okamura ustál hlasování o jeho sesazení z čela sněmovny

Poslanci dnes projednali návrh koalice na snížení odvodů o OSVČ coby „zpátečky“ od tzv. konsolidačního balíčku minulé vlády. Na plénu také ustál pozici předsedy Sněmovny Tomio Okamura...

Turek opět v centru dění. Sněmovna vyzvala prezidenta k respektování Ústavy, ten obratem reagoval

Sněmovna dnes vyzvala prezidenta Petra Pavla k respektování ústavy kvůli nejmenování poslance Filipa Turka ministrem. Prezident usnesení bere na vědomí, odmítá však, že by Sněmovna...

„Pokud Evropa zůstane jediným subjektem, který dodržuje mezinárodní právo, nepředpovídám jí světlou budoucnost,“ říká politolog

Francouzský politolog rozebírá ambice Donalda Trumpa, vztahy USA s Ruskem a Čínou, vývoj na Ukrajině i rizika dohody EU–Mercosur. Kritizuje wokismus v Evropě a varuje před civilizačním úpadkem Starého kontinentu.

Hongkongský model „jedna země, dva systémy“ nezradil Jimmy Lai – porušil ho Peking

Případ Jimmyho Laie ukazuje, jak rozbití právního státu v Hongkongu podkopalo důvěru investorů a změnilo město v rizikové prostředí natrvalo.

Z 15 na 22 tisíc – nedostatek čipů brzy přinese skokové zdražení počítačů a mobilů

Umělá inteligence odsává příliš mnoho paměťových čipů z trhu. Jejich nedostatek se projeví skokovým zdražováním mobilů a počítačů již v nejbližších měsících, očekávají lidé z oboru.

Cena ropy brzdí výstavbu futuristického města v poušti. Urbanistický klenot či bláznivé mrhání penězi?

Oficiální představitelé Saúdské Arábie oznámili, že kvůli nízkým cenám ropy omezí megalomanský projekt výstavby futuristického města The Line. Odborníci kritizuji jeho výstavbu kvůli sociálním a environmentálním dopadům.

Chrám Kijomizu-dera, založený roku 778, patří k nejstarším a nejuctívanějším buddhistickým chrámům v Kjótu v Japonsku. (Mistervlad / Shutterstock)
Jak strávit 24 hodin v Kjótu

Bývalé císařské hlavní město Japonska nabízí více než tisíc let krásy, kultury a spirituality – od čajových obřadů gejš až po zlaté chrámy.

Rámův most: přírodní útvar, nebo lidské dílo?

Úzký pás pevniny v Pálkském zálivu spojuje epos, víru, geologii i moderní politiku. Rámův most je pro jedny posvátnou památkou, pro jiné přírodním útvarem – a jeho osud dnes řeší soudy, vědci i vláda.