Rozsáhlé a impozantní pozůstatky starověké římské vojenské základny staré 1800 let byly objeveny podél důležitého úseku zcela nové dálnice asi 20 kilometrů jihovýchodně od rozlehlého pobřežního města Haifa, třetího největšího města v Izraeli. Legionářský tábor takového rozsahu, v němž kdysi žily tisíce vojáků, nebyl v Izraeli dosud nikdy nalezen a má šanci způsobit rozruch na římské archeologické scéně.
Díky tomu, že spolu státní projektanti infrastruktury a archeologové pracují ruku v ruce, se probíhající práce na silnici neustále urychlují, aniž by ovlivnily archeologické průzkumy. Netivei Israel (Izraelská národní silniční společnost) tak pokračuje v práci na křižovatce silnic 66 a 65 v severním Izraeli, zatímco všudypřítomné vykopávky, na které dohlíží Izraelský úřad pro památky (IAA), se snaží zachovat starověkou historii ukrytou pod pískem.
Na nově nalezený tábor římských legií a rozsáhlé území Jezreelského údolí shlíží to, čemu se v Izraeli říká tel, tedy velký umělý kopec, který vznikl postupným budováním osad na sebe. Na vrcholu telu, jen několik kroků severozápadně od nového archeologického naleziště, leží v troskách město Megiddo z doby železné, kterému se příznačně přezdívá řecký Armagedon a které bylo na přelomu 7. a 8. století př. n. l. srovnáno se zemí Egypťany.
Naproti silnici 66 od telu na jeho úpatí se výzkumníci z IAA mísí mezi několika velkými otevřenými klenutými stany, které částečně stíní jejich relativně nové vykopávky uprostřed suchých nečinných pšeničných polí. Pracují na odklízení písku a hlíny z víceméně rovného pozemku vydlážděného starobylým ručně tesaným kamenem.
Zatímco kolem nich projíždí provoz na dálnici, Yotam Tepper, vedoucí vykopávek IAA, a jeho tým se soustředí na to, aby pochopili, jak kdysi žila starověká římská vojenská základna, první takového rozsahu, jaká kdy byla v Izraeli vykopána. Podle tiskové zprávy IAA okupovaly římské síly tuto oblast přibližně od roku 117–120 do roku 300 n. l.
Toto místo, sestávající z hlavní cesty, půlkruhového pódia a dlážděných kamenných ploch, bylo kdysi velkou monumentální veřejnou budovou, kde podle jejich názoru sídlilo asi 5 000 nebo 6 000 římských legionářů. Jednalo se o VI. Železnou legii „Ferrata“.
„Římské vojenské tábory jsou sice v Izraeli známy, ale jedná se o dočasné obléhací tábory nebo malé tábory patřící k pomocným divizím,“ uvedl Tepper ve svém prohlášení. „Žádný z nich se však nedá srovnat s celým komplexem legionářské základny, jak byl odhalen při archeologických vykopávkách … vedle rozcestí Megiddo.“
Při svém nekonečném pátrání po starověkých památkách se Tepperovi a jeho týmu nepodařil velký objev římské vojenské základny náhodou. Ve spolupráci s Matthewem J. Adamsem z projektu Jezreel Valley Research Project prozkoumali rozsáhlá pšeničná pole v okolí Megidda pomocí nejmodernějšího pozemního radaru, aby zjistili přítomnost kamenných ruin v podzemí.
„Pozůstatky starověkých staveb se nedochovaly do výšky, protože většina stavebních kamenů byla v průběhu let odstraněna pro opětovné použití ve stavebních projektech realizovaných v byzantském a raně islámském období,“ uvedl Tepper.
Jediná jasná známka toho, že zde byly nějaké stavby, se nachází po celém areálu, a to i nyní, když už zdi budov nejsou. Rozbité a rozházené střešní tašky se našly v mimořádně velkém množství, některé z nich byly dokonce nalezeny označené razítkem VI. Legie. Byly tu také kousky keramiky a skla, mince, a dokonce i některé kusy rozbitých zbraní.
Technologie, know-how a vojenské zbraně – to vše nese známky římské vynalézavosti – se podle Teppera odráží ve stopě, kterou římská císařská armáda v regionu zanechala. Takový architektonický soubor jistě nabídne nové poznatky o tom, jaký byl život římských vojáků, kteří zde kdysi sídlili.
Podle ředitele IAA Eliho Escusida je to dobré i pro místní region a cestovní ruch. Megiddo, které již bylo uznáno za světové kulturní dědictví s jednou z nejstarších křesťanských modliteben na světě, může díky tomu, že má jedinou vykopávku římské vojenské základny v Izraeli přímo přes silnici, jen získat a přilákat další návštěvníky.
Podělte se s námi o své příběhy na adrese namety@epochtimes.cz
–ete–
