Německá ekonomika potřebuje cenově dostupnou a snadno dostupnou elektřinu, nikoli energii závislou na počasí. Iniciativa pro budoucí ekonomiku (IZW – Initiative Zukunft Wirtschaft Deutschland) poukazuje na nedostatky německé energetické politiky a vyzývá „mlčící většinu“, aby pozvedla svůj hlas.
Závislost větrných a solárních elektráren na počasí je považována za hlavní problém německé energetické transformace. Andrea Thoma-Böcková, ředitelka organizace IZW, obviňuje německou vládu, že po hospodářství požaduje nemožné. To také způsobilo současné problémy.
Podle návrhu „plán budoucího trhu s elektřinou“ Spolkového ministerstva hospodářství by měli všichni odběratelé elektřiny – firmy i domácnosti – v budoucnu spotřebovávat elektřinu pružněji. Teprve až bude dostatek větru a slunce, může Německo doufat v dostatečné zásobování.
Thoma-Böcková, která pracuje v oboru povrchové úpravy kovů již 27 let, řekla:
„V důsledku toho se nyní jedná o přísahu odhalení a prohlášení politického bankrotu. Je to důkaz zjevně špatného hospodaření a nedostatku realismu ze strany německé vlády.“
„Dobrovolné snížení zátěže“ o 13,6 GW
Z pohledu IZW je nyní na ekonomice, aby tento „průšvih energetické politiky“ vyčistila. Podniky jsou vyzývány, aby zpružnily svou výrobu, tzn. že by neměly mít povoleno odebírat elektřinu pouze tehdy, když ji potřebují k výrobě.
Místo toho vláda požaduje, aby svou výrobu přizpůsobily dodávkám elektřiny z obnovitelných zdrojů – tedy počasí. Tím má být zachována bezpečnost dodávek v souvislosti s přechodem na novou energetiku.
Podle návrhu současná struktura poplatků za rozvodnou síť pro velkoodběratele stále zvýhodňuje rovnoměrnou spotřebu elektřiny. Aby se hráči přizpůsobili podmínkám nové struktury dodávek, plánuje se nyní denní úprava dodávek větrné a solární energie. Podniky, které pružněji organizují svou spotřebu elektřiny, mají být odměněny výhodnými cenami elektřiny.
Zpráva Spolkové agentury pro sítě o bezpečnosti dodávek od roku 2023 uvádí, že průmysl bude muset být připraven „dobrovolně snížit zatížení“ o celkem 13,6 gigawattu do roku 2030. To odpovídá výkonu téměř deseti jaderných elektráren nebo 27 plynových elektráren.
Celé Německo spotřebovává v průměru přibližně 55 GW. Průmysl z toho potřebuje 43 %, tj. 23,7 GW. Německá vláda proto požaduje, aby průmysl v případě nedostatku elektřiny v důsledku nepříznivého počasí snížil své požadavky na elektřinu o více než 57 %.
IZW: Německo je „dezorientované“
Energetická transformace by měla přispět k úspěchu hospodářské a ekologické transformace Německa. Plněním mezinárodních klimatických cílů chce německá vláda vybudovat bezpečnou, ekologickou a ekonomicky úspěšnou budoucnost.
Dosud však neexistuje žádná jiná průmyslová země, která by chtěla v rámci energetické transformace současně odstavit své stávající jaderné a uhelné elektrárny. Podle IZW se Německo nemůže spoléhat pouze na obnovitelné zdroje energie, které jsou stále dotovány.
Nezbytné rozšíření přenosových sítí až po distribuční sítě zaměstná Německo na další desetiletí. „Zatím nevíme, kolik to nakonec bude stát, jen to, že to pravděpodobně bude cenově nedostupné,“ říká IZW. Podle odhadu německého energetického průmyslu budou investice na tento účel do roku 2035 činit 1,2 bilionu eur.
IZW očekává, že flexibilní skladovací kapacity v potřebném rozsahu budou k dispozici až v dlouhodobém horizontu. „Průmyslově vyspělý stát, jako je Německo, stále nemá žádný business case [podnikatelský scénář] pro jedinečnou energetickou transformaci a je stále dezorientovaný.“
Podle názoru IZW je „vynucená nabídka poháněná nabídkou“ receptem na „nedostatek a chaos“. Pro „již tak churavějící ekonomiku“ je to rána do slabin, která by potopila podniky i s jejich dodavateli. Budoucí podoba trhu s elektřinou podle představ německé vlády by jen přilila olej do současného „požáru deindustrializace a migrace“.
Snížení zátěže nelze provést všude
Podle plánů Berlína pro budoucí řízení zátěže v průmyslu budou odměňovány podniky, které spotřebovávají elektřinu pouze v době „dobrého počasí“. Odměňovány mají být také tehdy, pokud sníží nebo dokonce zastaví výrobu v době „špatného počasí“, tedy když nefouká a nesvítí.
Řada podniků bude nějaký manévrovací prostor mít, ovšem v řadě odvětví to provést nepůjde, zdůrazňuje IZW a jako příklad uvádí chemický a ocelářský průmysl, datová centra, výrobu elektromobilů či polovodičů, mlékárenský průmysl, závody s nepřetržitou výrobou apod.
Skupina Thyssenkrupp Steel Group nedávno sdělila deníku Epoch Times, že se do budoucna snaží provozovat své spotřební a výrobní závody způsobem, který je „co nejšetrnější k systému“. Uvidíme, zda se společnosti tato změna skutečně podaří a zda se k tomuto kroku odhodlá i dostatek dalších firem v energeticky náročných odvětvích.
Na důsledky reformy trhu s elektřinou upozornila koncem srpna Hospodářská rada CDU v dopise spolkovému ministru hospodářství Robertu Habeckovi (Zelení) a prezidentovi Spolkového úřadu pro sítě Klausi Müllerovi. Nová podoba trhu s elektřinou je „zničujícím signálem, že Německo není místo pro podnikání“. Ohrozila by také mezinárodní konkurenceschopnost Německa.
Quo vadis, německá ekonomiko?
Podle hospodářské rady bude o „osudu německého hospodářství“ rozhodovat především otázka energetiky. Stálé dodávky elektřiny a příznivé ceny elektřiny jsou totiž ústředním základem každé rozvinuté ekonomiky. Průměrná německá cena elektřiny pro konečné spotřebitele je stále nejvyšší v Evropě. V srpnu činila 39,29 eurocentů za kilowatthodinu.
Tisíce podniků si již stěžují na vysoké a stále kolísavější ceny energií a jejich nedostatečnou konkurenceschopnost. Ukázal to i nejnovější průzkum mezi podniky, který provedla Průmyslová a obchodní komora (IHK). Související barometr energetické transformace je hluboko v červených číslech. Také všechny ostatní hodnoty barometru průmyslu jsou „jednoznačně v záporných hodnotách“.
„Výroba v Německu by pro mnoho podniků již nebyla možná. Řada podniků již dávno musela ukončit výrobu. Investice se realizují jinde,“ varoval IZW. Nutnost připravit se na úřední požadavky na zastavení výroby v případě nedostatku dodávek elektřiny by tento vývoj jen ještě více podpořila.
Thoma-Böcková: „Světla symbolicky zhasínají“
„Původní chybou energetické transformace“ bylo, že se kolísavé obnovitelné zdroje energie staly „vůdčí kulturou“, které se muselo přizpůsobit vše ostatní. „Měli bychom sestoupit z toho mrtvého koně, a místo toho přizpůsobit energetickou transformaci realitě,“ uvedla ředitelka IZW Thoma-Böcková a dodala: „Světla symbolicky zhasínají.“
Podle organizace je zapotřebí, aby průmysl i veřejnost vyslaly jasný signál. Vyzývá proto mlčící většinu: „Promluvte teď, nebo navždy mlčte.“