V reakci na opakované narušování svého vzdušného prostoru čínskou armádou v posledních měsících Taiwan posiluje své obranné schopnosti.
Taiwanské ministerstvo obrany uvedlo, že s cílem posílit své obranné schopnosti tváří v tvář pokračujícím vojenským hrozbám ze strany komunistické Číny plánuje země nakoupit větší množství střel krátkého dosahu Stinger od Spojených států.
V nedávné rozpočtové zprávě ministerstvo oznámilo záměr pořídit dalších 1 985 střel Stinger, které doplní již dříve objednaných 500 střel pro námořnictvo a armádu, uvedl 1. září místní zpravodajský server Liberty Times.
Podle zprávy ministerstvo získalo souhlas od americké vlády pro svůj revidovaný objednávkový plán, čímž vzrostla hodnota zbrojních dodávek z přibližně 310 miliard korun na 1,6 bilionu korun.
Revidovaná objednávka zahrnuje 549 odpalovacích systémů a 549 sad transpondérů pro identifikaci přátelských a nepřátelských jednotek. Očekává se, že objednávka dorazí do roku 2031.
Podle ministerstva je první várka střel Stinger naplánována na dodání v roce 2025 a bude nasazena k armádním a námořním jednotkám na ostrově, vojenské policii v Taipeji, námořním lodím a posádkám pobřežní stráže.
Druhá várka střel se pak očekává do roku 2031 a bude uložena do rezerv.
Taiwan se snaží navýšit nákupy vojenského vybavení v reakci na opakované narušování svého vzdušného prostoru čínskou armádou v posledních měsících.
Podle ministerstva tchajwanská armáda 30. srpna zaznamenala 30 čínských vojenských letadel, sedm plavidel a čtyři lodě v okolí ostrova. Dvacet z těchto letadel překročilo středovou linii Taiwanské úžiny a vstoupilo do zóny identifikace vzdušné obrany ostrova.
Taiwan reagoval nasazením letadel, námořních plavidel a pobřežních raketových systémů k monitorování aktivit čínské armády.
Komunistická strana Číny (KS Číny), která nikdy Taiwan neovládala, považuje tento samostatně spravovaný ostrov za vzbouřeneckou provincii a nikdy nevyloučila možnost využití síly k jeho ovládnutí.
Washington nepodporuje nezávislost Taiwanu a je proti jakýmkoli jednostranným změnám statusu quo z obou stran, ale prohlásil, že Taiwanu i nadále poskytne kapacity nezbytné pro obranu.
V červnu Bidenova administrativa schválila prodej zbraní Taiwanu v hodnotě 8,28 miliard korun a poslala ostrovu stovky ozbrojených bezpilotních letounů, raketové vybavení a související podpůrný materiál.
Prodej zahrnoval 291 systémů Altius-600M, což jsou bezpilotní letouny s bojovými hlavicemi, a 720 bezpilotních letounů Switchblade, známých jako „bezpilotní munice s prodlouženým dosahem“.
Ministerstvo zahraničí uvedlo, že dodávka zbraní „pomůže zlepšit bezpečnost ostrova a přispěje k udržení politické stability, vojenské rovnováhy a ekonomického pokroku v regionu“.
Komunistická strana Číny vyjádřila silný nesouhlas s prodejem zbraní USA Taiwanu, přičemž tvrdí, že tyto prodeje porušují „princip jedné Číny“ a představují zásah do vnitřních záležitostí Číny. Z toho důvodu v červenci Peking uvalil sankce na šest amerických obranných společností a pět vysoce postavených manažerů.
Na této zprávě se podílela agentura Associated Press.
