Nejnovější výzkumy slovenských archeologů v katastru obce Želiezovce přinesly zajímavé výsledky. Archeologové zjistili, že se zde nachází významná polykulturní lokalita, která byla intenzivně osídlena už od mladší doby kamenné (neolitu) a lidé zde žili až do období pozdního středověku. Největším objevem je však nález římského polního pochodového tábora, jehož existenci v této části Pohroní hledali badatelé už desítky let.
Dolní Pohroní patří k oblastem, které mají z archeologického hlediska obrovský historický význam a potenciál, což dokumentují ojedinělé nálezy i jednotlivé bohaté lokality poskytující důležité informace o osídlení daného území v různých etapách pravěkého a středověkého vývoje, díky nimž můžeme úspěšně rekonstruovat život našich předků.
Výzkumy v katastru Želiezovce již v roce 1932 zahájila osobnost ochrany památek na Slovensku, Václav Mencl. Na podnět místního rolníka realizoval archeologický výzkum v místě zaniklého kostela v Želiezovcích. Na jeho práci navázali badatelé z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd a od roku 2015 se opět začali intenzivně zajímat o lokality v Želiezovcích. Na základě podrobných povrchových průzkumů se ukázalo, že se zde nachází významná polykulturní lokalita, která byla intenzivně osídlena už od mladší doby kamenné (neolitu) a lidé zde žili až do období pozdního středověku.
Nedestruktivní archeologické metody
V posledních letech se zde uskutečnilo několik povrchových sběrů spojených s nedestruktivním průzkumem za využití magnetometru. Jedná se o nedestruktivní archeologickou metodu, která umožňuje získat komplexní vědecký pohled na osídlení. Získané výsledky ze širšího zkoumaného prostoru přinesly překvapivé poznatky a doložily osídlení obce Želiezovce v několika historických obdobích.
Archeologové objevili dvě rozsáhlá neolitická sídliště, osídlení z doby bronzové, z doby laténské a z doby římské. Magnetometrickým průzkumem se podařilo objevit jedno z největších pohřebišť z doby laténské na území Slovenska a získal se i půdorys rozsáhlého středověkého osídlení.
Na základě získaných nálezů můžeme doložené rané a vrcholné středověké osídlení zařadit mezi jedno z větších obchodních center spojených s mýtnou stanicí, díky níž obchod vzkvétal do všech světových stran. Bohaté obchodní kontakty se vzdálenými regiony potvrzují četné nálezy, které se na lokalitu dostaly ze západní, severní (z oblasti Skandinávie) i východní Evropy. Doložené jsou také obchodní trasy sahající až na jihovýchod, do oblasti Byzantské říše.
Marcus Aurelius na Hroně
Nejdůležitějším objevem je však zdokumentování římského polního pochodového tábora, jehož existenci v této části Pohroní hledali badatelé už desítky let. Analýza magnetometrie a samotné nálezy datují tábor do druhé poloviny 2. století n. l., což znamená, že byl založen v období tzv. markomanských válek, během nichž na našem území operovaly římské legie pod vedením samotného římského císaře a filozofa na trůně, Marca Aurelia, aby pacifikovaly útočné germánské kmeny, které opakovaně pronikaly a plenily území Římské říše.
Vzhledem k tomu, že jde o prozatím jediný zachycený římský polní pochodový tábor v blízkosti řeky Hron, můžeme s velkou pravděpodobností předpokládat, že právě zde, jak Marcus Aurelius píše na závěr první části svého filozofického pojednání Hovory k sobě, vzniklo úplně první knižní dílo na území dnešního Slovenska.
V článku byly použity informace ze Slovenské akademie věd.
–etsk–
