Už dlouho bojuji s tím, když si lidé hodně stěžují – opravdu nemám rád negativní energii a mám tendenci se od lidí, kteří si stěžují, odvracet.
V posledních letech jsem se nad tím zamýšlel a hodně jsem se o sobě dozvěděl.
První věc, kterou jsem si uvědomil, je, že mám potíže s lidmi, kteří si stěžují, protože mám problém milovat tu část sebe sama, která si taky stěžuje.
A tak jsem se začal učit hledat stěžovatele v sobě a přinášet mu lásku. A to mění svět! Znamená to, že je v pořádku, když si stěžuji, když se cítím odstrčený, když nejsem šťastný nebo vděčný. Je to svolení být prostě takový, jaký jsem právě teď, tedy chvílemi i naplněný stížnostmi.
Druhá věc, kterou jsem se naučil, je, že mohu stížnost změnit, když si uvědomím, že má dvě části:
1. Stížnost je vlastně zčásti žádost: Mohli byste prosím místo toho udělat tohle? Pokud si na někoho stěžujeme, je v tom ve skutečnosti skryta žádost, aby udělal něco jinak. Ujasnění si své žádosti mi dává možnost skutečně vyslovit přímý a jasný požadavek.
2. Stížnost je také zranění. Není to pouhá žádost, protože ve stížnosti je obsaženo přesvědčení, že mi bylo nějakým způsobem ublíženo. Ne vždy je zřejmé, jak jsem byl zraněn, a to ani sám sobě. Ale zranění tam někde je. Pokud se mi nelíbí, jak se někdo chová, je to obvykle proto, že dělá něco, co mě rozčiluje nebo mi způsobuje bolest.
Pochopení stížnosti
Stížnost tedy mohu zpracovat, pokud rozumím těmto dvěma částem stížnosti: žádosti a ublížení.
Nejprve se vypořádám se zraněním.
Dokážu si všimnout té své části, která je zraněná jednáním druhé osoby (nebo danou situací)? Co mohu udělat, abych této zraněné části svého já pomohl? Podle mě stačí, když si jí všimnu a věnuji jí trochu přítomnosti a lásky. Někdy bych to možná mohl tomu druhému říct, pokud věřím, že ho moje bolest bude skutečně zajímat.
A mimochodem, když si někdo jiný stěžuje (i když se to týká vás), první věc, kterou můžete udělat, je všimnout si jeho bolesti a dát najevo, že vám na ní záleží.
Zadruhé, ve své stížnosti mohu najít žádost.
Mohu si všimnout, co bych vlastně chtěl, aby druhá osoba změnila, nebo co bych chtěl na dané situaci změnit. Následně mohu o změnu požádat nebo podniknout kroky. To mi dává pocit posílení.
Pokud si stěžuje někdo jiný, můžete se kromě zájmu o jeho bolest zeptat, zda má nějaké přání. Druhá osoba se této otázce pravděpodobně bude bránit, protože pro většinu lidí je bezpečnější si stěžovat než zranitelně vyslovit požadavek. Přesto se můžete zeptat: „Jistě, chápu, že se vám to nelíbí, a zajímalo by mě, kdybyste mě mohl přimět ke změně mého chování, co byste chtěl, abych udělal?“
Tímto se osoba, která podává stížnost, žádá, aby převzala odpovědnost a podala jasnou žádost. Může se stát, že nebude chtít, což je v pořádku. V opačném případě to však může být silné. Vy se pak musíte rozhodnout, zda jste ochotni žádosti vyhovět, což ovšem není nutné.
Když takto pracuji se svými vnitřními stížnostmi (a stížnostmi druhých), mohu pomoci zahojit jakoukoli bolest, ale také najít způsob, jak převzít odpovědnost za vytvoření něčeho nového.
–ete–
