Výročí označuje desetiletí porušování lidských práv čínským režimem a dlouhý dosah jeho transnacionálního útlaku.
Dne 1. října komunistická Čína oslavila své 75. výročí s relativně skromnými oslavami poté, co přední představitel režimu vyzval národ, aby byl „bdělý“ v časech, které popsal jako stále turbulentnější svět.
V Pekingu se 1. října nekonaly žádné slavnosti ani vojenské přehlídky. Jedinou významnou událostí byla ceremonie vztyčení vlajky na náměstí Nebeského klidu, konaná za přísného bezpečnostního dohledu.
Státní média publikovala zprávy, které chválily to, co nazývají pozoruhodným hospodářským pokrokem během desetiletí vlády Komunistické strany Číny (KS Číny), aniž by se dotýkaly široce rozšířeného pesimismu ohledně ekonomických vyhlídek, včetně dopadu klesající populace na pracovní sílu a obavy z Xiova stále pevnějšího sevření stranické kontroly, které by mohlo potenciálně brzdit růst.
V projevu proneseném na státním banketu v předvečer Národního dne vyzval vůdce KS Číny Xi Jinping národ, aby podpořil režim.
Xi také adresoval přísnou výzvu k národu, aby zůstal „bdělý“ v časech míru a byl „připraven na deštivé dny“.
„Cesta před námi nebude hladká,“ řekl Xi na banketu, kterého se 30. září zúčastnilo více než 3 000 členů strany a zahraničních delegátů.
„Určitě budou obtíže a překážky. Můžeme dokonce narazit na velké zkoušky, jako jsou silné větry a rozbouřená moře,“ prohlásil Xi, aniž by poskytl další podrobnosti. „Žádné obtíže nemohou zastavit čínský lid v postupu vpřed.“
V Hongkongu vláda města uspořádala více než 400 aktivit, aby podpořila to, co nazvala „pocitem vlastenectví v komunitě“.
Hlavní hongkongský představitel John Lee poznamenal, že je to první oslava od doby, kdy město přijalo nový bezpečnostní zákon, známý místně jako Článek 23. Podle nového zákona, který vstoupil v platnost na konci března, nyní trestné činy jako velezrada, vzpoura a sabotáže nesou maximální trest doživotního vězení. 19. září byl hongkongský muž odsouzen na 14 měsíců vězení za nošení trička s protestním sloganem, což bylo první odsouzení podle nového bezpečnostního zákona, který vzbudil kritiku ze strany Spojených států, Evropské unie a dalších zahraničních vlád.
V projevu na recepci oslav v Hongkongu Lee uvedl, že město prochází „kritickým obdobím ekonomické transformace“, ale dodal, že příležitosti převyšují výzvy.
Porušování lidských práv
Když čínský režim slavil svůj národní den, zahraniční disidenti upozornili na pokračující potlačování svobod a porušování lidských práv ze strany čínského režimu.
Více než 50 mezinárodních organizací 30. září vydalo společné prohlášení, v němž odsoudily transnacionální útlak čínského režimu. Prohlášení vedly washingtonská Hongkongská rada pro demokracii (HKDC) a Studenti za svobodný Tibet (SFT).
„V posledních letech autoritářští vůdci po celém světě zesílili své úsilí umlčet kritiku a zastrašit kritiky v zahraničí,“ předkládá prohlášení.
„Tyto ohavné činy jsou navrženy tak, aby omezily lidská práva, jako jsou svobody projevu a vyjadřování, dokonce i v zemích jako Spojené státy, kde jsou tato práva obvykle chráněna.“
Skupiny připomněly, jak během návštěvy Xiho v San Franciscu v loňském listopadu se mírumilovní protestující stali terčem „skupin napojených na Komunistickou stranu Číny“, které je obtěžovaly, zastrašovaly, sledovaly a používaly fyzické násilí. Během pouličního násilí „byli na místě dokonce spatřeni i [čínští] konzulární pracovníci“, poznamenaly s odkazem na zprávu od HKDC a SFT zveřejněnou v červenci.
„Vyzýváme Ministerstvo zahraničí USA, aby zvážilo povýšení této záležitosti na diplomatický incident, a Ministerstvo spravedlnosti, aby zvážilo podání federálních žalob proti těm, kteří za to byli zodpovědní,“ napsaly.
Mezi skupinami, které společné prohlášení podepsaly, byly Amnesty International USA, Freedom House, Human Rights Watch, China Aid Association a Přátelé Falun Gongu.
Dr. Erkin Ekrem, dočasný prezident Světového ujgurského kongresu (WUC) se sídlem v Mnichově, uvedl 1. října, že „tento den je důležitou příležitostí ke sjednocení proti“ komunistické Číně, jak zdůrazňuje prohlášení.
„Za posledních 75 let udržuje Čína brutální režim, který systematicky porušuje práva milionů, podkopává naši kulturní a náboženskou identitu a umlčuje nesouhlas,“ dodává.
WUC vyzval Peking, aby propustil miliony Ujgurů a dalších muslimských etnických skupin svévolně zadržovaných v táborech a „ukončil genocidní politiku“ v čínském regionu Xinjiang.
Vojenská agrese
Taiwan byl dlouhodobě v čele agresivních plánů režimu a Xi zopakoval své ambice na ovládnutí tohoto samosprávného ostrova.
Ve svém projevu 30. září zdůraznil, že „aktivity separatistů usilujících o nezávislost Taiwanu“ musí být zastaveny a že musí být udržován „princip jedné Číny“.
Čínský komunistický režim považuje Taiwan za svou odštěpeneckou provincii, kterou je nutné sjednotit s pevninou. Snaží se legitimizovat územní nárok na Taiwan tím, že argumentuje, že rezoluce OSN č. 2758 podporuje „princip jedné Číny“, který však není totožný s „politikou jedné Číny“, kterou přijaly Spojené státy.
V reakci na Xiův projev uvedla Rada pro záležitosti pevninské Číny, vládní agentura v Taiwanu zodpovědná za řízení vztahů mezi oběma stranami, ve svém prohlášení, že Taiwan je „suverénní země“.
Rada dodala, že Peking „by měl čelit realitě, že obě strany Taiwanského průlivu si nejsou navzájem podřízeny“.
Japonsko v září vyjádřilo obavy poté, co čínská letadlová loď vstoupila do jeho přilehlých vod, a to po dvou čínských územních narušeních v srpnu, které vedly Japonsko k podání protestů Pekingu.
Nový japonský premiér Shigeru Ishiba navrhl, jako odpověď na rostoucí vojenskou agresi čínského režimu v Indopacifiku, asijskou verzi vojenské aliance NATO.
V posledních týdnech Filipíny kritizovaly čínský režim za taranování jejich lodí a použití vodních děl, stejně jako za odpálení světlic proti jejich letadlům, přičemž většina těchto incidentů se odehrála kolem sporné oblasti Sabina Shoal v Jihočínském moři.
Mluvčí Filipínské pobřežní stráže, komodor Jay Tarriela, 1. října sdělil, že boj jeho země proti Číně v oblasti západního Filipínského moře, které je mezinárodně uznáváno jako součást výlučné ekonomické zóny Manily, není pouze otázkou suverenity Filipín.
„Tím, že Číně dovolujeme bezostyšně ignorovat zavedený mezinárodní řád, ohrožujeme samotné základy, na kterých všichni závisíme,“ konstatoval Tarriela na setkání National Press Clubu v Austrálii, jak zmiňuje jeho příspěvek na sociální síti X.
„To by nás mohlo vrátit do doby, kdy síla dává právo, a podkopat globální struktury, které udržují lidskou chamtivost, krutost a barbarství na uzdě.“
–ete–