Dokumenty získané agenturou Reuters ukazují, že ruská společnost Kupol masově vyrábí vojenské drony v čínských továrnách.
Bílý dům vyjádřil obavy nad zprávami o ruském zbrojním programu založeném v Číně, jehož cílem je vývoj útočných dronů dlouhého doletu pro válku proti Ukrajině.
Agentura Reuters výhradně informovala 25. září, že IEMZ Kupol, dceřiná společnost ruské státní zbrojařské firmy Almaz-Antej, vyvinula a otestovala nový vojenský dron v Číně za pomoci čínských odborníků.
Dokumenty získané Reuters ukazují, že společnost Kupol masově vyrábí vojenské drony v čínských továrnách pro použití ve válce proti Ukrajině, podle zprávy.
Dolet dronu, modelu Garpiya-3 (G3), je přes 1 900 km a jeho maximální nosnost činí 50 kg. Vzorek dronu vyrobeného v Číně byl zaslán na ústředí v Rusku k dalšímu testování, jak uvádí zpráva Reuters.
Bílý dům je touto zprávou znepokojen, sdělil mluvčí pro Reuters.
„Tyto transakce jsou dalším důkazem, že snahy vlády ČLR [Čínské lidové republiky] zjevně neplní svůj účel,“ uvedl 25. září mluvčí Národní bezpečnostní rady Spojených států (NSC).
Podle mluvčího americká vláda nemá žádné důkazy naznačující, že by čínský režim přímo poskytoval Rusku smrtící zbraně, ani o tom, že by o těchto transakcích věděla.
„Nicméně vláda ČLR má také odpovědnost zajistit, aby její společnosti neposkytovaly smrtící pomoc,“ podotkl mluvčí.
Spojené státy obvinily Čínu, že poskytuje Rusku významnou pomoc pro jeho válku na Ukrajině. NATO na summitu ve Washingtonu v červenci uvedlo, že Čína je „rozhodujícím umožňovatelem“ ruského válečného úsilí a v budoucnu bude představovat největší výzvu pro NATO.
Kupol, Almaz-Antej, ani ruské ministerstvo obrany na zprávu agentury Reuters nereagovaly. Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že o takovém projektu neví, a zdůraznilo, že Peking zaujímá neutrální postoj k válce mezi Ruskem a Ukrajinou.
Shen Ming Shih, ředitel Oddělení výzkumu národní bezpečnosti při Institutu pro výzkum národní obrany a bezpečnosti (INDSR) Taiwanu, odhadl, že Rusko ve válce na Ukrajině používá více než 10 000 dronů měsíčně.
„Kromě dodávek z Íránu je Čína významným výrobcem dronů. Je tedy reálné, že se vyrábějí v Číně a následně přepravují do Ruska a na frontu,“ uvedl pro Epoch Times 26. září.
„Čína poskytuje Rusku zbraně, včetně dronů.“
Podle Shena Spojené státy nemohou udělat mnoho, pokud jde o civilní drony nebo pokud jsou drony prodávány do jiných zemí a následně přepravovány do Ruska.
„Ale pokud bude zjištěno, že Čína prodává aktivní vojenské drony Rusku a ty jsou používány na bojišti ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou, vláda USA musí čínský režim pohnat k odpovědnosti. Mezi opatřeními by bylo vyšetřování a výslechy Spojenými státy na vysoké úrovni, sankce vůči dotčeným společnostem… a hospodářské sankce.“
Su Tzu-yun, výzkumník a ředitel Oddělení obranné strategie a zdrojů při INDSR Taiwanu, konstatuje, že namísto vývozu útočných dronů do Ruska „Čína umožnila Rusku financovat v Číně takovou fiktivní společnost, aby prováděla takzvaný výzkum a vývoj“.
„Fakticky se čínské výrobky tváří jako výrobky ruských firem, jsou rychle dodávány ruské armádě a pravděpodobně využívají modelu podobného trojúhelníkovému obchodu, aby zakryly svůj vývoz zbraní do Ruska,“ řekl Su Epoch Times 26. září.
Shen dále vysvětluje, že výhodou výroby vojenských dronů v Číně je, že „je není třeba upravovat v Rusku nebo na bojišti a mohou být přímo nasazeny do boje“.
„Na jedné straně může Čína tento obchod využít k získání dalších ruskem vyrobených zbraní a technologií. Čína se připravuje na nákup pokročilých vrtulníků z Ruska, což by mohlo být také součástí dohody,“ poznamenává.
Aliance Čína–Rusko
Oba odborníci, Su a Shen, se shodují, že je nepravděpodobné, že by se Čína přímo zapojila do války mezi Ruskem a Ukrajinou vysláním vojáků, kteří by bojovali po boku ruské armády.
Shen objasňuje, že v současnosti neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly, že by se Komunistická strana Číny (KS Číny) přímo účastnila války.
„Aby zlepšila vztahy se Spojenými státy, není pro KS Číny možné otevřeně a přímo podporovat Rusko. Tajná pomoc je však velmi pravděpodobná,“ sdílí.
„Možnost poskytování velkých zbraňových systémů není vysoká, ale KS Číny poskytuje Rusku náhradní díly, zásoby, potraviny, léky atd., které souvisejí s logistikou, ve velkém množství.“
Shen očekává, že čínský režim bude nadále podporovat Rusko.
„KS Číny může vidět, že Rusko prohrává, ale nenechá ho zcela padnout. Čínský režim podnikne kroky pouze v kritických momentech a na žádost Putina. Čína rovněž potřebuje Rusko k vyvážení [vlivu] Spojených států a zemí NATO v indo-pacifickém regionu,“ vysvětluje dále.
Su očekává, že aliance čínské komunistické strany a Ruska zůstane pevná díky geopolitickým výhodám, včetně jejich „sdílených ekonomických a technologických potřeb a výměny energie a materiálů“.
„Vytvořili tak novou železnou oponu. Z geopolitického hlediska jsou však v pozici, která je relativně snadno obklíčitelná, takže z dlouhodobého hlediska je situace pro ně relativně nevýhodná,“ míní Su.
Na této zprávě se podíleli Luo Ya a Reuters.
–ete–