Jihokorejská tajná služba minulý týden informovala, že Korejská lidová demokratická republika (Severní Korea) přesunula na ruský Dálný východ prvních 1 500 příslušníků speciálních sil, aby podstoupili výcvik pro boj na Ukrajině, a že celkem plánuje do konfliktu vyslat 12 000 vojáků. Situace se údajně dál vyvíjí.
Šéf jihokorejské zpravodajské služby včera prohlásil, že Severní Korea vyslala do Ruska dalších 1 500 svých vojáků.
Americký ministr obrany Lloyd Austin, který včera jednal v Římě, uvedl, že existují důkazy o tom, že severokorejské jednotky byly v Rusku. „Co tam přesně dělají? To jsou věci, které musíme vyřešit,“ řekl podle listu The Washington Post.
„Už dnes víme, že Severní Korea ve velkém množství dodává munici ruské armádě. To samé Írán,“ říká český ministr zahraničí Jan Lipavský. „Pokud by se opravdu potvrdilo systematické zapojení severokorejských vojáků do bojů na straně Ruska, tak mám pocit, že to nabývá určitého civilizačního rozměru, kdy dvě mimoevropské země výrazným způsobem podporují ruské válečné snažení proti Ukrajině a naší evropské bezpečnosti. Měli bychom podniknout příslušné kroky.“
Nicméně dodává, že „o přímých pákách na severokorejský režim, který se izoluje od celého světa“, nemá žádné povědomí.
Jižní Korea může zvážit přímé dodávky zbraní Kyjevu jako součást opatření proti zesilující vojenské spolupráci Ruska se Severní Koreou. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář jihokorejského prezidenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli vyzval spojenecké partnery k „důrazné reakci“ poté, co byly zveřejněny zprávy o tom, že Severní Korea dodává Rusku vojáky, kteří mají být nasazeni v probíhající válce proti jeho zemi.
Ve videoposelství z 20. října Zelenskyj uvedl, že satelitní a video důkazy ukazují, že Severní Korea nejen dodává zbraně do Ruska, ale také vysílá do země vojenský personál.
„Očekáváme na to normální, upřímnou a silnou reakci našich partnerů. Ve skutečnosti se jedná o další stát, který se připojuje k válce proti Ukrajině,“ uvedl ukrajinský lídr podle své kanceláře.
Podle specialisty na vývoj vojenské techniky ve světě poskytly „neúspěchy Ruska na Ukrajině“ Severní Koreji „příležitost vyměnit zbraně za ruské potraviny a vyspělou vojenskou technologii, včetně raket a jaderného potenciálu“.
V červnu ruský vůdce Vladimir Putin a sevrokorejský vůdce Kim Jong-un podepsali obranný pakt, v němž se zavázali k vzájemné pomoci v případě „agrese“ proti jedné z obou zemí.
Severní Korea se začíná ještě více izolovat
Zdá se také, že se Severní Korea chystá „odříznout“ od okolních států. Severní Korea 9. října oznámila, že podnikne kroky k „úplnému oddělení“ území obou sousedních zemí.
Severokorejská armáda 15. 10. na své straně silně militarizované hranice vyhodila do povětří části dvou silnic spojujících oba korejské státy, které se však vzhledem k rostoucímu nepřátelství už nepoužívají.
Německo a Británie
Německý ministr obrany Boris Pistorius tento týden označil zprávy o severokorejských jednotkách za prozatím nejasné.
„Ani nevíme, zda se jedná o 1 500 nebo 12 000 vojáků, ani to, jaký druh vojáků do Ruska přijde a kde a proti komu budou bojovat,“ uvedl Pistorius podle Agentury AP, ale dodal, že „je to určitá eskalace a ukazuje nám to velmi důležitý, velmi důležitý aspekt. Mezinárodní konflikty se velmi rychle blíží.“
Ministr obrany Spojeného království John Healey uvedl, že existuje „nejen obava z možnosti eskalace konfliktu v Evropě. Existuje nedělitelná souvislost i s bezpečnostními obavami v Indopacifiku“.
Healey svým prohlášením pravděpodobně naráží na analytické předpovědi, že Komunistická strana Číny realizuje strategii rozpoutání několika konfliktů, které zaměstnají USA a jeho spojence s cílem realizování invaze na Tchaj-wan a zabrání oblasti Jihočínského moře.
Generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte začátkem týdne uvedl, že „vyslání jednotek Severní Koreje, aby bojovaly na Ukrajině, by znamenalo zásadní eskalaci“.
Strategie rozpoutání konfliktů s cílem invaze na Tchaj-wan
Prvním ze strategických konfliktů je podle analytiků Rusko versus Ukrajina, druhý je konflikt mezi Hamásem a Izraelem. Možné konflikty by mohly nastat také mezi Severní a Jižní Koreou. Poslední konflikt by měl vypuknout mezi Čínou a Tchaj-wanem.
Komunistická strana Číny se dlouhodobě snaží o rozšiřování vojenské přítomnosti v Jihočínském moři, kterým procházejí klíčové mezinárodní obchodní a dopravní cesty. Konflikty na Ukrajině, v Izraeli a dalších oblastech by mohly navázat vojenskou (minimálně materiální) podporu USA a zemí EU, čímž omezí jejich schopnost případné intervence při pokusu čínského režimu o anexi Tchaj-wanu nebo dalšího zabírání oblastí Jihočínského moře.
Podle ředitele společnosti Corr Analytics Inc. by Čína mohla zabráním Jihočínského moře dosáhnout energetické nezávislosti. Podle odhadů Pekingu se totiž na dně tohoto moře nachází ropa a zemní plyn v hodnotě až 60 bilionů amerických dolarů.
Na ambice soupeře reaguje i nový strategický dokument amerického námořnictva, zveřejněný 19. září, který se zabývá možnostmi boje proti operacím vedených Komunistickou stranou Číny v Indopacifiku. Dokument nařizuje námořnictvu, aby do roku 2027 vyvinulo „připravenost na možnost války s Čínskou lidovou republikou“, přičemž poukazuje na přípravy Číny na možnou invazi na Tchaj-wan ve stejném roce.
Nový generální tajemník NATO Mark Rutte 1. října varoval čínský režim před podporováním ruských válečných iniciativ na Ukrajině. „Čína nemůže pokračovat v rozdmýchávání největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války, aniž by to mělo dopad na její zájmy a pověst,“ uvedl Rutte.
Jeho prohlášení komentoval tchajwanský generálmajor ve výslužbě Yu Tsung-chi, který uvedl, že „k tak přísnému odsouzení Číny ze strany generálního tajemníka NATO ještě nikdy nedošlo“.
