Vzhledem k neveselým kariérním vyhlídkám se čínská mládež vyrovnává se stresem a frustrací neobvyklými způsoby.
Analýza zpráv
Nad mladou generací v Číně visí pocit frustrace, neboť míra nezaměstnanosti mládeže zůstává vysoká. Stále více mladých Číňanů zahajuje trend „přicházím o rozum“ jako způsob, jak zmírnit svůj stres a úzkost.
Národní statistický úřad Číny oznámil 22. října poslední míru nezaměstnanosti mládeže (ve věku 16 až 24 let), která byla v září přibližně 18 procent. Toto číslo bylo založeno na změněné metodologii – vylučující mládež zapsanou ve školách – po rozhodnutí Pekingu pozastavit zveřejňování údajů o nezaměstnanosti mládeže poté, co se číslo v červnu 2023 vyšplhalo na rekordní úroveň 21 procent.
Desítky milionů čerstvých absolventů vysokých škol, kteří vyšli ze školy toto léto, ještě více zatížily trh práce. Nový trend „přicházím o rozum“ mezi čínskou mládeží začal převládat právě vzhledem k neveselým kariérním vyhlídkám.
Na sociálních sítích se virálně šíří stovky příspěvků, v nichž se mladí lidé fotografují v nemocničních pláštích na horách, travnatých plochách, u moře, v pouštích a na jiných turistických místech v městech a regionech, jako jsou Šanghaj, Harbin, Sichuan a Xinjiang, zvláště během týdenní státní dovolené 1. října, při 75. výročí založení Komunistické strany Číny (KS Číny).
Tyto příspěvky sdílely hashtagy jako „mentálně nemocný“, „psychiatrické oblečení“, „léčba duševního vyčerpání“ a „zábava“. Tento způsob relaxace získal pozitivní odezvu od uživatelů internetu, z nichž mnozí vyjadřovali touhu se zapojit.
Někteří pozorovatelé tvrdí, že napodobování osob s duševními problémy, ve kterém se mladí Číňané vyžívají, slouží jako útěk před těžkými tlaky života a drakonickými pravidly, které uvaluje KS Číny. Tento trend vychází z hnutí „tang-ping“ neboli „hodit krovky“ – nepokoušet se v životě uspět – které začalo v roce 2021, a hnutí „nech to vyhnít“ – nic nedělat k potlačení vlastní zhoršující se situace – v roce 2022.
Některé cestovní kanceláře vyvinuly nové programy k organizaci zájezdů s tematickým psychiatrickým oblečením. Jedna agentura v jižní provincii Hunan nedávno uvedla pro Epoch Times, že takové programy jsou „mezi mladými lidmi docela populární“.
Podle jedné agenturní pracovnice, která si přála zůstat v anonymitě, obléknout se do nemocničních plášťů a trávit čas s cizími lidmi může klientům pomoci zapomenout na jejich problémy.
„Životní a pracovní prostředí v Číně je náročné, lidé trpí řadou úzkostí a obecně se cítí velmi vyčerpaní,“ poznamenává.
Sheng Xue, čínská spisovatelka žijící v Kanadě, řekla pro Epoch Times, že těžkosti života uprostřed hospodářského útlumu v zemi způsobily, že si Číňané nejsou schopni představit stabilní budoucnost. Dodala, že kromě finančních problémů lidé také žijí pod dlouhodobou cenzurou projevu a potlačováním nesouhlasu ze strany KS Číny, což vytváří atmosféru strachu a tlaku, která ovlivňuje jejich každodenní životy a mnohé dohání na „pokraj šílenství“.
Od roku 2020 vedla proticovidové opatření čínské komunistické strany k odlivu miliard dolarů ve formě přímých zahraničních investic a ke zpomalení činnosti v mnoha odvětvích. Miliony lidí čelí snížení mezd nebo nezaměstnanosti.
Podle oficiálních údajů byl čistý odliv přímých zahraničních investic v první polovině roku 2024 přibližně 113 miliard dolarů, v porovnání s čistým ročním přílivem přibližně 120 miliard dolarů před deseti lety. Čtvrtletní čisté odlivy začaly minulý rok. Nicméně vzhledem k minulým praktikám čínských úřadů ohledně zkreslování údajů a zakrývání informací je obtížné posoudit skutečnou situaci čínské ekonomiky.
Xiaoman (pseudonym) ztratila práci před půl rokem. Byla programátorkou v Guangzhou (Kantonu), což je jedno z nejvíce prosperujících průmyslových měst Číny.
„Některé továrny v internetovém průmyslu zmenšily své kapacity a propustily tisíce pracovníků. Jsem jednou z nich a moji spolužáci také přišli o práci,“ zmiňuje pro Epoch Times.
Xiaoman dodává, že stále hledá práci, ale cítí beznaděj.
Sun Jiayu (pseudonym) se přestěhovala z provincie Shandong do Pekingu před devíti lety. Pracuje 12 hodin denně jako doručovatelka jídla, aby uživila svou dceru na střední škole.
Počet doručovatelů v Pekingu vzrostl trojnásobně, což vedlo ke konkurenci a výraznému poklesu jejich příjmů, konstatuje. Mezi nováčky jsou i čerství absolventi vysokých škol, kteří se tváří v tvář náročnému trhu práce uchylují k práci na dohodu nebo na volné noze, aby vyšli s penězi.
V letech boomu v tomto odvětví Sun podle svých slov vydělávala více než 10 000 jüanů (asi 32 900 korun) měsíčně; nyní vydělává mezi 6 000 a 7 000 jüany (asi 19 700 až 23 000 korun).
„Životní náklady v Pekingu jsou poměrně vysoké a musím šetřit, abych si něco uložila,“ uzavírá pro Epoch Times.
Pracující v prodejním sektoru také čelí obtížím kvůli klesající poptávce a spotřebě.
25-letý Liu Ming z Anyangu v provincii Henan pracuje jako prodejce dobytka. V rozhovoru pro Epoch Times sdělil, že se nedokáže sám finančně podporovat a částečně se spoléhá na své rodiče.
Cítí se zklamaně a poznamenal: „Nedokážu se uživit ani teď. Jak mohu přemýšlet o budoucnosti?“
–ete–