Správce daně – Finanční úřad pro Liberecký kraj – vydal na podnět Ministerstva financí (MF) v listopadu 2016 sedmnáct zajišťovacích příkazů na část majetku společnosti Wassa s. r. o. Údajně se důvodně obával, že se společnost zapojí do podvodů s DPH, a tím pádem přijde o peníze. FÚ zmrazil část movitého majetku a provedl exekuce, což podle firmy fakticky zastavilo projekt revitalizace objektu v Chrastavě a způsobilo firmě značné škody.
Projekt, který měl být podle soudní pře poškozen, zahrnoval stavbu nebytových prostor a fotovoltaické elektrárny, na který firma získala dotační příslib od Ministerstva obchodu a průmyslu ve výši 198 milionů – a s ním spojené bankovní úvěry v rozsahu 300 milionů korun.
Společnost se proti postupu správce daně brání u soudu již od roku 2016. Sada zajišťovacích příkazů a exekucí, zahrnujících i bankovní účty, byla vydána v době, kdy post ministra financí zastával předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Soud dal firmě za pravdu teprve v květnu 2024, kdy Obvodní soud pro Prahu 1 nařídil žalovanému MF, aby společnosti Wassa s. r. o. zaplatilo částku 304 milionů se zákonným úrokem z prodlení a náklady na soudní řízení ve výši 1,8 milionu korun.
Pozadí soudního sporu
Správce daně chtěl údajně zajistit úhradu daně z přidané hodnoty (DPH) za různá zdaňovací období v letech od dubna 2014 do prosince 2015, neboť se obával, že daň bude v době její vymahatelnosti „nedobytná“, nebo že v této době bude vybrání daně spojeno se „značnými obtížemi“.
Vydal tak vůči firmě 17 zajišťovacích příkazů na „složení jistoty“ ve výši 43 milionů Kč. Tím mělo dojít nejenom do zásahu aktiv společnosti, ale také ke zrušení přislíbených bankovních úvěrů.
„V důsledku zajišťovacích příkazů ztratila firma bezdlužnost, čímž přišla o možnost spolufinancování předpokládaného dotačního projektu, neboť podmínkou banky pro čerpání úvěru je absence vykonatelných nedoplatků vůči správci daně,“ uvádí se v soudním rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 (pdf).
Tím padl i celý projekt, jehož stavební dokumentace měla podle soudních znalců stát pět milionů korun.
Podle soudu předložené analýzy ekonomických dopadů „nezákonných zajišťovacích příkazů“ na realizaci projektu nazvaného „Revitalizace brownfield v Chrastavě na moderní výrobně skladovací areál – Wassa s. r. o.“ utrpěla firma ztráty z nerealizovaných pronájmů a úspor nákladů na spotřebu elektrické energie.
Projekt měl totiž zahrnovat výstavbu vlastní fotovoltaické elektrárny a prostor pro výrobu, které musely nahradit pronájmem, nákupem elektrické energie a dalšími náklady.
Správce daně nebyl oprávněn k takovému masivnímu negativnímu zásahu do chodu firmy.
— Nejvyšší správní soud
Správce daně své kroky odůvodňoval tím, že firma byla ve zdaňovacích obdobích „účastníkem řetězce obchodů za účelem podvodně vylákat nadměrný odpočet DPH“, když podle MF figurovala jako „konečný článek, tj. odběratel v řetězci obchodů, kdy byla od prvního dodavatele nakoupena technologie, která byla následně v řetězci nekontaktních a DPH neodvádějících subjektů nadhodnocena a dodána firmě, která uplatnila odpočet DPH“, uvádí soudní rozhodnutí.
Firma se podle správce daně také měla účastnit „fiktivního nákupu materiálu a prodeje výrobků do SR“, přičemž správce daně vyjádřil obavy o „dobytnost“ nebo-li „vymahatelnost“ DPH.
Obavy správce daně zakládal na tvrzení, že se firma „mohla účastnit daňového podvodu, vykazovala zadluženost, změnila si své sídlo, technologie v evidenci DHM byla výrazně nadhodnocena a měla mít většinu majetku zatíženou zástavním právem a hotovost na účtu nepostačovala k úhradě splatné daňové povinnosti“.
Případ došel až k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS), který však neshledal „majetkovou nedostatečnost, faktickou předluženost ani indicie o možném vyvedení aktiv z majetku“ firmy Wassa s. r. o., která je podle NSS „dlouhodobě zavedeným podnikajícím subjektem se stabilní strukturou, vlastnící majetek v řádu desítek až stovek milionů korun, s desítkami zaměstnanců, který plnil (a plní) své splatné daňové povinnosti, se správcem daně spolupracoval a svůj majetek neukrýval“.
NSS ve svém rozhodnutí ze 17. října 2018 konstatoval, že správce daně v odůvodnění zajišťovacích příkazů „neprokázal odůvodněnou obavu, že daň bude v době její vymahatelnosti nedobytná, nebo že v této době bude vybrání daně spojeno se značnými obtížemi“.
Podle soudu „je zcela nepochybné, že exekučními příkazy byly postiženy finanční prostředky na bankovních účtech, movité i nemovité věci“.
Exekuce byla podle rozsudku Nejvyššího správního soudu vedena „nezákonně“ a exekuční příkazy byly soudem také zrušeny jako „nezákonné“. Soud uvedl, že správce daně „nebyl oprávněn k takovému masivnímu negativnímu zásahu do chodu firmy“.
V soudním rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 se také uvádí, že správce daně v rámci provádění exekuce i po jejím skončení měl zjistit, že firma „vykazovala stabilní ekonomickou výkonnost, exekucí nebyla paralyzována“ a v návaznosti na znalecký posudek „v období 2016 a 2017 zvýšila tržby a v roce 2018 vykázala kladný výsledek hospodaření, přičemž předchozí záporné výsledky hospodaření od roku 2014 byly způsobeny investicemi a nárůstem odpisů osobních nákladů“.
Na základě těchto nálezů rozhodla samosoudkyně Mgr. Petra Lukášková z Obvodního soudu pro Prahu 1, že žalované Ministerstvo financí ČR je povinné zaplatit společnosti Wassa s. r. o. částku 304 401 658 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,50 % ročně z částky 304 401 658 Kč od 4. února 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Ministerstvo je dále povinno zaplatit společnosti na nákladech řízení částku 1 832 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
