Stopy fosfinu v atmosféře jsou považovány za nejpádnější důkaz života na Venuši. Britští astronomové nyní ve své studii naznačují, že Venuše nikdy nebyla obyvatelná. Zlom v desítky let trvajícím sporu o to, zda byla naše nejbližší sousední planeta kdysi mnohem podobnější Zemi než dnes?
Život na Marsu je a zůstává mezi astronomy na celém světě kontroverzní. Nyní se k nim přidala další kontroverzní planeta: Venuše. Teprve loni v říjnu američtí vědci napsali, že na naší krásné sousední planetě našli možné důkazy o raném životě v podobě deskové tektoniky podobné té pozemské.
Britští vědci z University of Cambridge však ve své nové studii dospěli k úplně opačnému závěru. Astronomové pod vedením Terezy Constantinou analyzovali chemické složení atmosféry Venuše a dospěli k závěru, že nitro Venuše je dnes příliš suché na to, aby zde kdy mohlo být dostatek vody pro existenci oceánů na povrchu. Místo toho byla planeta po celou dobu své historie pravděpodobně žhavým a nehostinným světem.
Pokud se tento předpoklad ukáže jako pravdivý, bude to mít obrovský význam pro hledání života mimo naši sluneční soustavu, protože mnoho exoplanet je podobných Venuši. Vzhledem ke svému výzkumu jsou cambridgeští astronomové pro to, aby se v budoucnu pozornost zaměřila na exoplanety podobné Zemi.
Země a Venuše: jako bratrská dvojčata
Z dálky vypadají Venuše a Země jako sourozenci. Venuše je téměř stejně velká a je to kamenná planeta jako Země. Zblízka je však Venuše podle vědců spíše zlým dvojčetem. Je pokryta hustými mraky kyseliny sírové a její povrch má průměrnou teplotu téměř 500 stupňů Celsia.
Navzdory těmto extrémním podmínkám astronomové již několik desetiletí zkoumají, zda na Venuši kdysi existovaly oceány plné tekuté vody, a tedy i života. Druhou možností je „záhadná forma vzdušného života“ v hustých mracích.
„Dokud tam nepošleme sondy, nebudeme s jistotou vědět, zda se na Venuši může nebo mohl nacházet život,“ říká Tereza Constantinou, doktorandka astronomie. „Ale vzhledem k tomu, že Venuše pravděpodobně nikdy neměla oceány, je těžké si představit, že by někdy ukrývala život podobný pozemskému, který vyžaduje tekutou vodu.“
Při hledání života jinde v naší galaxii se astronomové zaměřují na planety obíhající kolem svých hostitelských hvězd v obyvatelné zóně, kde je teplota dostatečně vysoká na to, aby na povrchu planety mohla existovat kapalná voda. Venuše je dobrým ukazatelem toho, kde se tato obyvatelná zóna kolem hvězdy nachází.
„Přestože je Venuše naší nejbližší planetou, má pro výzkum exoplanet velký význam. Nabízí nám jedinečnou příležitost studovat planetu, která se vyvíjela zcela odlišně od té naší, a to přímo na okraji obyvatelné zóny,“ říká Constantinou.
Ztracené plyny se vracejí
Existují dvě hlavní teorie o tom, jak se mohly vyvíjet podmínky na Venuši od jejího vzniku před 4,6 miliardami let. První říká, že podmínky na povrchu Venuše byly zpočátku dostatečně mírné na to, aby se na ní mohla vyskytovat kapalná voda – dokud se planeta nestala příliš horkou. Druhá teorie tvrdí, že Venuše se zrodila horká a na jejím povrchu nikdy nebyla žádná kapalná voda.
„Obě teorie vycházejí z klimatických modelů. My jsme však chtěli zvolit jiný přístup založený na pozorování současného chemického složení atmosféry Venuše,“ říká Constantinou. „Aby se atmosféra Venuše udržela stabilní, musí se všechny chemické látky, které se z ní odebírají, také zpět přidávat, protože vnitřek a vnějšek planety jsou mezi sebou v neustálé chemické výměně.“
Constantinou a její kolegové proto spočítali současný únik molekul vody, oxidu uhličitého a sulfidu uhličitého v atmosféře Venuše. Tyto ztracené části jsou pak uvolňovány zpět do atmosféry sopečnými plyny, které ji udržují stabilní.
Příliš suchá na to, aby to byla pravda?
Vulkanismus také nabízí vědcům pohled do nitra kamenných planet, protože stoupající magma uvolňuje plyny přítomné v hlubinách planety.
Na Zemi se sopečné erupce skládají převážně z vodní páry, protože nitro planety je bohaté na vodu. V případě Venuše však složení jejích sopečných plynů odhalilo jiný obrázek. Vědci zjistili, že sopečné plyny se skládají z maximálně šesti procent vody. Tento „suchý výtrysk“ naznačuje, že vnitřek Venuše musí být stejně suchý.
Na konci tohoto desetiletí vyšle NASA na povrch sondu DAVINCI, aby zjistila, zda byla Venuše vždy suchou a nehostinnou planetou. „Pokud byla Venuše v minulosti obyvatelná, znamenalo by to, že i další planety, které jsme již objevili, by mohly být obyvatelné,“ uzavírá Constantinou.
Studie byla zveřejněna 2. prosince 2024 v časopise Nature Astronomy.
–etg–
