Příběhy o padouších, hrdinech, přátelích, otcích a synech nabízejí podněty k zamyšlení.
Jaká je podstata mužského přátelství? Následující tři díla zkoumají, jak vypadají zdravá i nezdravá mužská přátelství, a přinášejí vhled do mužské psychologie i pochopení, proč je pro muže důležité mít silné vztahy s jinými muži. Tyto knihy ukazují, jak hluboká mohou být mužská přátelství, a také zkoumají, jaký vliv na muže mají přátelé obou pohlaví.
Homérova Ílias
V základech západní civilizace stojí epické dílo, které se zabývá válkou, mírem, osudem, svobodnou vůlí, hrdinstvím a přátelstvím. V době, kdy válčení bylo výhradně mužskou záležitostí, není překvapením, že báseň zaměřená na drtivý chaos boje má co říci o poutech mezi muži, zvláště o těch, která se upevňují v ohni válečného konfliktu.
Tento příběh o trojské válce se točí kolem velkolepé postavy Achilla, největšího z řeckých válečníků. Válečníci přišli do Tróje, aby získali zpět řeckou princeznu Helenu. Proti Achillovi stojí Hektor, největší trojský válečník, „jediná obrana svého města,“ a báseň nevyhnutelně směřuje k osudovému střetu těchto dvou šampionů.
Nicméně Achilles zůstává po velkou část příběhu stranou, protože se cítí uražen řeckým králem Agamemnonem. Chce, aby Řekové poznali, jak moc ho v bitvě potřebují, a to skrze jeho nepřítomnost. Tento děj ukazuje na potenciálně destruktivní důsledky mužské rivality. Osobní konflikt mezi Agamemnonem a Achillem a jejich boj o čest vede k smrti mnoha řeckých válečníků.
Moc přátelství
Co nakonec přivede Achilla zpět do boje? Přátelství. Achillovým nejbližším společníkem po celou báseň je jeho přítel Patroklos, dobrácký a odvážný muž, který s ním vyrůstal. Patroklos vyniká svým soucitem: kvůli Achillově nepřítomnosti na bojišti se Řekové dostávají do těžké situace, přičemž nepřátelé zabíjejí nebo zraňují mnoho jejich nejlepších bojovníků. To Patrokla přiměje k činu. Nakonec se s Achillem dohodnou, že Patroklos se vrátí do bitvy v Achillově zbroji – s nadějí, že pomůže změnit průběh války. Patroklos dosáhne určitého úspěchu, ale přichází při tom o život.
Achillesův žal nad smrtí jeho přítele lze popsat pouze jako obrovský. Ve zneklidňujících scénách, kde zuří, pláče a osaměle bloudí po pobřeží, je zřejmé, jak hluboké bylo spojení mezi těmito dvěma muži. V jistém smyslu je Patroklos Achillovou „druhou polovinou“ – což symbolizuje i fakt, že zemřel v Achillově zbroji. Společné dospívání, strastiplná cesta do Tróje a smrtelné nebezpečí na bojišti je spojily jedinečným poutem. Ale není to jen sdílená zkušenost – koneckonců, Achilles prožil tyto chvíle i s dalšími muži v řeckém táboře, avšak jejich prosby ani utrpení ho nepřiměly vrátit se do boje. Pouze smrt Patrokla – a Achillova touha po pomstě – to dokázala.
Proč se dva lidé přitahují k přátelství, zůstává tajemstvím. Nějakým způsobem v sobě navzájem nacházejí ozvěnu něčeho známého ve své duši. Osobně se domnívám, že Achilles v Patroklově povaze viděl jistou jemnost, která vyvažovala jeho vlastní ohnivou náturu. Ať už je pravda jakákoli, báseň popisuje jejich pouto jako opravdovou a skutečnou lásku.
Bohužel dnes mají čtenáři potíže představit si lásku mezi muži, která není sexuální – a někteří se pokoušeli interpretovat vztah Achilla a Patrokla tímto způsobem. Avšak nevidím pro to žádné přesvědčivé důkazy. Spíše báseň představuje typ hlubokého, vášnivého přátelství mezi muži, které jsme dnes z velké části ztratili ze zřetele.
Obraz Doriana Graye od Oscara Wilda
Obraz Doriana Graye nabízí pohled na to, jak mohou přátelé negativně ovlivňovat jeden druhého a jak se mužské přátelství může zvrhnout. Je to varování, abychom své přátele vybírali obezřetně.
Mladý Dorian Gray je naivní, mladistvý a pohledný viktoriánský gentleman. Navázal přátelství s malířem Basilem Hallwardem, který Doriana považuje za svou múzu a nachází v jeho výjimečné kráse nekonečnou inspiraci. Basil má ještě jednoho přítele, okouzlujícího, světáckého, požitkářského a skeptického lorda Henryho Wottona.
Basil se polovičatě snaží zabránit tomu, aby se Dorian s lordem Henrym setkali, protože se obává, že starší muž bude mít na mladého Doriana zkažený vliv. Jeho snaha však selhává. A jak se obával, lord Henry, zkušený světák, okamžitě začíná ovlivňovat vnímavého Doriana. Jeho bezstarostná, na požitcích založená životní filozofie – což je ve skutečnosti jen tenká maska hluboké vyčerpanosti a zoufalství – Doriana infikuje. Pochvaly Basila i Henryho ohledně Dorianova šarmu a krásy mu stoupnou do hlavy.
Lord Henry postupně nasměruje Dorianovy kroky na novou cestu: cestu marnivosti, osobních požitků a krutosti. Vyvolá v Dorianovi divokou touhu po nových zážitcích. Život se pro něj stává sbírkou rafinovaných a zajímavých požitků, které je třeba okusit a užít si. Dorian postupně ztrácí svou jemnost a nevinnost a egoismus chladí jeho srdce.
To vše pramení do značné míry z moci přátelství – v tomto případě však moci využité ke zlu. Basil se snaží přivést Doriana zpět na morálnější cestu, ale příliš se mu to nedaří. Basil však nese část viny za Dorianovu proměnu, protože nebyl dost opatrný při výběru lidí, kteří ho obklopovali. Tento román nám připomíná, jak silný vliv na nás naši přátelé mohou mít.
Cesta od Cormaca McCarthyho
Tento román se zabývá jednou z nejkrásnějších podob mužského přátelství: vztahem mezi otcem a synem. Příběh zasazený do nejtemnějšího prostředí – apokalyptické pustiny – vypráví o otci a jeho malém synovi, kteří se po nezmíněné katastrofě, jež zničila většinu civilizace ve Spojených státech, vydávají na jih do teplejších krajů.
Ponurost prostředí a zápletky ještě více zdůrazňuje krásu vztahu otce a syna. Nemají nikoho jiného, na koho by se mohli spolehnout – a to jim stačí. Každý z nich se snaží pomáhat tomu druhému, milovat ho a vytrvat kvůli němu. McCarthy to shrnuje ve větě, která vystihuje celý román: „Vydali se po asfaltu v kovově šedém světle, ploužili se popelem, jeden druhému celým světem.“
Klíčovým prvkem tohoto přátelství je, že každý z nich se snaží uchovat v tom druhém dobro. Pro otce je syn květem dobroty a nevinnosti v padlém světě, kterého bude chránit za každou cenu. Syn naopak, navzdory svému mládí, disponuje silným morálním kompasem. Skrze svůj nevinný příklad pomáhá otci držet se správné cesty a připomíná mu, aby nepodlehl nelidskosti, která je obklopuje. Tak jako všechna nejhlubší přátelství, i toto je spojeno společným úsilím o dobro, i v těch nejtemnějších situacích. Navzdory své těžké tematice kniha nakonec přináší poselství naděje.
Tyto příběhy mužského přátelství zkoumají význam vztahů mezi muži a jejich obrovský potenciál ovlivňovat jednání – jak v dobrém, tak ve zlém. Prostřednictvím těchto románů lépe rozumíme mužské mysli a jejím potřebám, z nichž jednou je kamarádství. Každý z příběhů ukazuje, jak se muži sbližují prostřednictvím sdílených zkušeností a cílů, a jak se mohou navzájem inspirovat k činům – s možností stát se nakonec padouchy, nebo hrdiny.
–ete–
