Lidé používají rukopis ke komunikaci již více než 5 000 let. Zdá se však, že s generací Z se schopnost psát rukou poprvé vytrácí. Emoji a krátké bloky textu ustupují plným větám a odstavcům. Dokonce i na univerzitách. Zdá se ale, že i schopnost psát na klávesnici pomalu vymírá.
Generace Z, narozená v letech 1995–2010, je první generací, která vyrostla zcela v digitálním věku. Jejich každodenními společníky jsou chytré telefony, tablety a sociální média. V současné době je jim mezi 14 a 30 lety a jsou do jisté míry neustále online, jen na mobilních telefonech tráví tři až čtyři hodiny denně. Čas tráví také na počítači nebo tabletu, kde hrají online hry nebo streamují.
Generace Z je v digitálním světě jako doma, nové technologie používá intuitivně a takzvaní digitální domorodci vždy najdou způsob, jak je využít. Tato digitální obeznámenost má však i své stinné stránky. Ostatní dovednosti zaostávají. Například schopnost psát rukou – a dokonce i psát na klasické klávesnici – u mnoha mladých lidí této generace klesá.
5 000 let vymazaných během jedné generace?
Přibližně 5 000 let používalo lidstvo rukopis jako klíčový komunikační prostředek. V generaci Z se však zdá, že tyto dovednosti zastarávají. Stále více mladých lidí má potíže psát delší texty rukou a často se omezují na krátké poznámky nebo jednotlivé věty. Tomuto vývoji napomáhá dominance digitálních zařízení v každodenním životě, která stále více nahrazují psaní rukou.
„Špatný rukopis“ však není to nejhorší, stejně jako rychlá únava při psaní na papír, ke které může dojít v důsledku digitalizace. Kromě stále více zakrnělého rukopisu chybí vysokoškolským studentům dokonce i znalost základních pravidel psaní, cituje Türkiye Today profesorku Nedret Kiliceriovou.
Psaní jako umírající dovednost
„Písmo žáků směřuje buď dolů, nebo nahoru a jejich písmo je často nečitelné. Dříve byli žáci více zvyklí pracovat s tužkou a papírem, ale dnes se již od útlého věku setkávají s obrazovkami a klávesnicemi. Jejich rukopis tím trpí, zejména na středních a vysokých školách,“ řekla Kliceriová. Navíc se vytratila schopnost psát dlouhé strukturované věty.
Studenti se vyhýbají dlouhým větám a „často nedokážou napsat správné odstavce. Domnívají se, že spojením samostatných vět dohromady vznikne odstavec“, vysvětlila Kiliceriová. Přispívá k tomu používání hodnocení na základě testů a neustálá interakce se sociálními médii. Sociální média mají něco jako vlastní jazyk; vše se zkracuje a vyjadřuje pomocí emotikonů. Myšlenky se dnes shrnují do textových bloků o délce méně než deset slov.
Je i psaní na klávesnici ztracená dovednost?
Ale to není všechno. U generace Z atrofuje nejen ruční psaní textů, ale stále více se ztrácí i kompetence při psaní na běžných klávesnicích. Ne nadarmo se generaci Z říká také Gen Swipe – to odkazuje na intuitivní používání dotykových displejů, zejména swipování na smartphonech a tabletech.
Desetiprstový systém, který byl původně zaveden na psacích strojích, již dávno neplatí: v USA klesl podíl absolventů středních škol, kteří absolvovali kurz psaní na klávesnici, ze 44 % v roce 2000 na 2,5 % v roce 2019, cituje deník Wall Street Journal údaje amerického ministerstva školství a upozorňuje, že:
Technicky zdatná generace Z zvládne na počítači všechno – kromě psaní bez pohledu na klávesy. Někteří žáci jsou nyní zdatnější v psaní na iPadech nebo chytrých telefonech než na klasických klávesnicích.
Je však psaní na klávesnici v době automatických oprav a textů generovaných umělou inteligencí prostřednictvím ChatGPT a podobných aplikací ještě vůbec potřeba? Zatímco nejprve se ztrácí rychlost a poté i dovednost psaní jako taková, závislost na takzvaných inteligentních zařízeních pravděpodobně ovlivňuje dovednost psaní mladých lidí jako celek. A s klesajícími dovednostmi psaní klesají i komunikační dovednosti.
Jak bude vypadat příští generace?
Generace narozená v roce 2025 se nazývá Beta. Následují takzvané Alfy. Generace Alfa se jako první narodila plně v digitálním věku. Generace Beta, která nyní přichází, bude pravděpodobně generací, která plně integrovala technologie, a proto se musí více než předchozí generace potýkat s problémy lidské a sociální rovnováhy.
Možná je to ještě daleko, ale doba pozornosti se pravděpodobně ještě zkrátí. Na jejich schopnost učit se bude mít vliv i to, že znalosti jsou ve virtuálním prostoru kdykoli dostupné a jejich platnost ještě rychleji vyprší. Nejen dovednosti, jako je manuální práce, ale i psaní, zejména rukopis, by se pro budoucí generace mohly brzy stát vyhaslými relikty dob dávno minulých.
Na virtuálním náhrobku někde v digitálním prostoru bude pravděpodobně hned vedle nového přírůstku „R.I.P. pravopis“ nebo „R.I.P. plnicí pero“ napsáno „R.I.P. počítačová klávesnice“.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanoviska The Epoch Times.
–etg–
