Podle OECD má v Česku 85,2 % pacientů praktických lékařů ve věku nad 45 let alespoň jedno chronické onemocnění. Zbylých necelých 15 % netrpí žádnou chronickou chorobou, ukazuje průzkum PaRIS provedený v 19 zemích světa, který zahrnuje přes 107 tisíc lidí, z toho necelé čtyři tisíce z ČR. Český odborník navrhuje několik bodů, které by mohly se situací pomoci.
Z průzkumu také vyplývá, že 53,3 % má dokonce dvě anebo více chronických onemocnění a čtvrtina má tři a více těchto nemocí.
Jakub Hlávka, poradce prezidenta ČR pro zdravotnictví, ředitel Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Masarykovy univerzity a spoluzakladatel projektu Iniciativa pro efektivní zdravotnictví, uvedl na síti X, že chronická onemocnění jsou „jedním z největších problémů českého zdravotnictví“.
Aby se tento stav zlepšil, je podle něj třeba „zcela přeorganizovat a posílit péči o chronicky nemocné v naší zemi“, přičemž uvedl několik bodů, na které by se mělo české zdravotnictví zaměřit.
V první řadě zmiňuje „bolavou patu“ českého zdravotnictví – opomíjenou digitalizaci byrokracie včetně snadnějšího sdílení údajů o pacientech mezi lékaři, telemedicínu nebo nástroje pro analýzu dat a podporu klinického rozhodování.
Dále navrhuje optimalizaci péče u nejčastějších diagnóz jako vysoký tlak, cukrovka, léčba bolesti či demence. Současný systém má podle něj problém „v organizaci péče a kapacitách“, napsal pro Epoch Times. „Potřebujeme lepší koordinaci mezi praktickými lékaři a specialisty, sdílení dat, standardizované postupy a efektivní sledování pacientů, aby nedocházelo ke zbytečným hospitalizacím,“ dodal.
Rád by také viděl posílení ambulantní a jednodenní péče, zejména v interně a geriatrii, jakož i posílení primární péče. Při včasném záchytu nemoci by měli podle Hlávky hrát větší roli praktičtí lékaři, sestry, lékaři i sociální pracovníci, kteří by měli být lépe organizováni a používat více digitálních nástrojů pro usnadnění práce s pacienty. „Cílem je, aby primární péče dokázala vyřešit větší část problémů a omezila zbytečné návštěvy u specialistů,“ uvedl.
V posledním bodě navrhuje výraznější využití moderních technologií k předvídání možného zhoršení stavu, čímž by se snížilo riziko hospitalizace a úmrtí. Pro Epoch Times doplnil, že překopání systému se neobejde bez vzdělávání a motivace veřejnosti. „Prevence není jen screening, ale také podpora zdravého životního stylu a duševní pohody. Potřebujeme kampaně, školní programy i cílené pobídky pro zaměstnance a pacienty,“ napsal v e-mailu.
Hlávka uznává, že takové rozsáhlé změny si vyžádají spoustu investic a změnu systému, „od ordinací praktického lékaře až po regionální i fakultní nemocnice“. Finance podle něj jsou, jen jde o otázku jejich alokace. „Český systém vydává na zdravotnictví relativně hodně, ale často neefektivně,“ poznamenal.
Na otázku, zda existuje politická vůle k úpravám systému, uvedl, že tlak stárnoucí populace stejně politiky k nastartování změn přinutí. Změny podle něj budou postupné a vyžádají si dlouhodobý konsenzus vládnoucích stran. Začít se však musí hned, vybízí. „Nelze přešlapovat na místě.“
