Moudhy Al-Rashid v knize Between Two Rivers (Mezi dvěma řekami) provádí čtenáře tisíciletími starověké civilizace prostřednictvím artefaktů z prvního muzea v dějinách.
Ve 20. letech 20. století učinil britský archeolog C. Leonard Woolley zásadní objev v jižním Iráku, v někdejším městě Ur. Po vykopávkách se ukázalo, že nalezené místo bylo palácem princezny z 6. století př. n. l. Ukázalo se však, že jde o mnohem víc než jen o palác. Díky množství artefaktů, které pokrývaly celé tisíciletí, dokonce i tisíce let před dobou princezny, našel Woolley to, co sám nazval prvním muzeem na světě.
Nová kniha Moudhy Al-Rashidové Mezi dvěma řekami: Starověká Mezopotámie a zrod dějin (Between Two Rivers: Ancient Mesopotamia and the Birth of History) zavádí čtenáře do ruin paláce starého 2 600 let. Jak autorka uvádí, město Ur bylo opuštěno asi sto let po tom, co v paláci sídlila princezna Ennigaldi-Nanna – která byla zároveň kněžkou měsíčního boha. Důvod opuštění města není znám, ale zdá se, že souvisel s klimatickými problémy. Palác se proměnil v pahorek (archeologický termín „tél“), který uchoval „zhruba 3 500 let osídlení v dávných dobách“ a sahá až do 4. a 5. tisíciletí př. n. l.
Zrození písma
Mezi artefakty nalezenými v paláci a okolí Uru byly šperky, sochy, keramika i lidské ostatky. Nejvýznamnějším nálezem se však podle Al-Rashidové stalo klínové písmo. Zápisy na hliněných tabulkách nejen poskytly pohled do společností Sumerů, Akkadů, Babyloňanů a dalších, ale uchovaly i nejstarší známou podobu písma. Jak kniha s nadsázkou poznamenává, nejstarším nalezeným záznamem byl zápis „středního manažera“ jménem Kušim, který „řídil produkty sklizené lidmi, na které dohlížel, a platby za jejich práci ve formě přídělů“.
Al-Rashidová zdůrazňuje význam Kušima a jemu podobných lidí patřící k „modrému límečku“. Právě oni psali z ekonomické a účetní nutnosti, a nikoli „básníci, umělci nebo filozofové“, kteří podle ní „přivedli písmo na svět“.
Podobnosti i odlišnosti
Klínové písmo se stává ústředním tématem knihy. Jak autorka ukazuje, na tabulkách byly záznamy o obchodních transakcích, vědecké texty, například mytologické příběhy, matematika či astronomické záznamy, a dokonce i usilovné pokusy malých dětí učit se abecedu – s komicky dochovanými čmáranicemi dokazujícími, že zvyk kreslit na okraje existuje už od zrodu písma.
Al-Rashidová také ukazuje, že tyto starověké civilizace byly v mnohém podobné těm dnešním. Lidé měli finanční starosti, obavy o zdraví i spory s rodinnými příslušníky.
Současně však upozorňuje na výrazné rozdíly mezi našimi společnostmi, oddělenými tisíciletími. Neobvyklé je například to, že princezna byla kněžkou měsíčního boha, nechybí prodej dětí z existenčních důvodů, otrokářská společnost ani napichování hlav na kůly po bitvách – prvky, které působí mrazivě.
Skvělý úvod do Mezopotámie
Vyprávění o zrodu dějin podává nadšená badatelka, jejíž zaujetí pro téma je cítit v každé kapitole. Přestože jde o vážné a vědecké – a přitom nesmírně poutavé – téma, Al-Rashidová do něj vnáší humor. Na mnoha místech prokládá text vtipnými poznámkami a anekdotami, které jen potvrzují, jak ji její práce těší.
Na konci knihy uvádí 40 artefaktů, o nichž v knize píše, jejich současné umístění (například Irácké muzeum či Louvre) a možnost prohlédnout si je online. Připojuje i časovou osu starověké Mezopotámie od roku 3500 př. n. l. do 6. století př. n. l.
Pro čtenáře zajímající se o dějiny Mezopotámie, klínové písmo či archeologii Blízkého východu je Between Two Rivers výtečným úvodem. Je to srozumitelné a poutavé vyprávění, které propojuje dějiny těchto dávných kultur – v jejich blízkosti i odlišnosti – prostřednictvím archeologických objevů. Snad jen by se hodilo více fotografií artefaktů, aby si čtenář udělal lepší představu o jejich podobě, ale celkově jde o drobnou výtku.
Between Two Rivers: Ancient Mesopotamia and the Birth of History
Autor: Moudhy Al-Rashidová
W.W. Norton & Company: 12. srpna 2025 (zatím pouze anglicky)
Vázaná, 336 stran
Máte tip na zajímavé téma z oblasti umění a kultury? Napište nám na namety@epochtimes.cz.
–ete–
