Obraz Giovanniho Belliniho poeticky vyjadřuje Františkovu zbožnost a rozjímání.
Záhadné mistrovské dílo Giovanniho Belliniho Svatý František na poušti, vystavené ve Frick Collection v New Yorku, je považováno za nejvýznamnější italský renesanční obraz ve Spojených státech. Zachycuje klíčový okamžik v životě svatého Františka, kdy prožil stigmatizaci – vtisknutí pěti Kristových ran z ukřižování.
Ztvárnění této události má bohatou tradici, ale Belliniho pojetí nemá obdoby. Obraz Svatý František na poušti (asi 1475–1478) ukazuje malířovu genialitu v nově se rozvíjející technice olejomalby, která mu umožnila s mimořádnou krásou a přesností vyjádřit barvu, světlo, náboženskou symboliku i přírodu.
Bellini (asi 1424/1435–1516) pocházel z vlivné benátské umělecké dynastie a vyučil malíře jako Giorgiona a Tiziana, tedy další generaci velkých mistrů. Předpokládá se, že byl synem Jacopa Belliniho a mladším bratrem Gentila Belliniho. Oba bratři se vyučili v prosperující otcově dílně. Gentile ji později vedl a jeho dílo je ceněno dodnes, avšak Giovanni je považován za nejtalentovanějšího a nejinovativnějšího z rodu Belliniů. Jejich švagr Andrea Mantegna, další z velikánů renesance, měl patrný vliv na Giovanniho ranou tvorbu.
Odborníci se domnívají, že rozhodující roli při Belliniho přechodu od tempery k oleji mohla sehrát návštěva sicilského malíře Antonella da Messiny v Benátkách kolem roku 1475. Antonello byl jedním z prvních Italů, kteří tuto techniku ovládli. Nová metoda umožnila dosáhnout jemnějších detailů a sytějších barev, které Bellini dokázal podmanivě rozzářit.
Bellini je známý především svými oltářními obrazy a soukromými náboženskými malbami. V pozdějším období se jeho zájem rozšířil i na topograficky věrné krajiny a přirozené světlo v náboženských scénách. Společným prvkem celého jeho díla je schopnost poeticky vyjádřit oddanost a rozjímání.
Svatý František z Assisi
Renesanční zobrazení svatého Františka působí bezprostředně, neboť žil krátce před začátkem rané renesance. František (asi 1181–1226) se narodil v zámožné obchodnické rodině ve městě Assisi v oblasti Umbrie. Jako mladý muž se vzdal veškerého majetku, aby vedl křesťanský život v chudobě a službě chudým i všem tvorům. Založil františkánský řád, který dodnes hraje významnou roli v katolické církvi.
V létě roku 1224 se František odebral na Monte della Vernia, známé jako La Verna, v Toskánských Apeninách. Během čtyřicetidenního půstu a meditace měl vidění šestiokřídleného serafa nesoucího obraz ukřižovaného Krista. Fyzicky přijal stigmata. Tento motiv se stal oblíbeným výtvarným námětem koncem 15. století a seraf býval obvykle součástí scény.
Belliniho neobvyklé pojetí zobrazuje Františka v drsné skalnaté krajině, avšak bez serafa. Nedávné vědecké zkoumání obrazu potvrdilo, že část horního okraje plátna byla kdysi oříznuta, nic však nenasvědčuje tomu, že by obsahovala postavu serafa.
Místo přímého zjevení vyjadřuje Boží přítomnost zlaté světlo vycházející z oblak v levém horním rohu. Když dopadá na Františka, proměňuje jeho postavu v zářící transfiguraci. Naklánějící se vavřínový strom rovněž odráží sílu tohoto osvícení. Celá krajina je zalitá světlem a František stojí s úžasem otevřenými ústy.
František bývá obvykle zobrazován klečící a přijímající pět stigmat, Bellini ho však vykreslil stojícího s rozpaženýma rukama. Dnes jsou patrné pouze dvě rány – na dlaních. Technická analýza však odhalila i zranění na levé noze. V důsledku opotřebení během staletí už není viditelné bez zvětšení.
Zvláštní, harmonický vztah světce s přírodou Bellini zdůraznil množstvím detailů v krajině: vidíme osla, králíka, ptáky – volavku a ledňáčka – a rostliny, například fíkovník a květiny. V dálce se rozkládá středověké město obehnané hradbami. Nedaleko stojí jediný další člověk – pastýř, který žene své stádo podél řeky.
Obraz si objednal benátský šlechtic Giovanni Michiel a na více než 330 let zůstal ve městě v různých sbírkách významných rodin. Po delší době v soukromých francouzských a britských sbírkách jej roku 1915 koupil Henry Clay Frick za 170 000 dolarů (dnes odpovídá asi 128 milionům Kč) a umístil ho do salonu svého sídla. Dodnes tam zůstává jako součást stejnojmenného muzea a patří k nejoblíbenějším dílům návštěvníků.
Máte tipy na zajímavá témata z oblasti umění a kultury? Napište nám na namety@epochtimes.cz.
–ete–
