Porozumění vlastnímu spánkovému stylu může pomoci chránit duševní i fyzické zdraví.
Špatný spánek je běžný problém, ale každý ho prožívá jinak. Někteří lidé leží dlouho vzhůru a přemítají ve tři hodiny ráno, a jiní se naopak v noci opakovaně budí.
Nedávný výzkum naznačuje, že nejde jen o různé podoby „nekvalitního spánku“, nýbrž o odlišné typy spánkových profilů – z nichž každý zanechává v mozku i těle jinou stopu.
„Váš spánek se neliší jen od spánku vašeho souseda – liší se i jeho dopady na zdraví a fungování,“ uvedla pro Epoch Times neurovědkyně Aurore Perraultová, postdoktorandka z Woolcock Institute of Medical Research v Sydney a spoluautorka studie.
Pět typů spánkových profilů
Studie zveřejněná v časopise PLOS Biology identifikovala pět odlišných spánkových vzorců u zdravých dospělých. Každý z nich byl spojen s jedinečnou mozkovou aktivitou, kognitivními dopady a zdravotními riziky. Zjištění tak zpochybňují běžný pohled na spánek jako na něco, co je buď „dobré“, nebo „špatné“.
Vědci analyzovali data 770 zdravých mladých dospělých pomocí snímků mozku a podrobných dotazníků o spánkových návycích, zdraví a životním stylu za uplynulý měsíc.
Většinu souvislostí mezi spánkem a zdravím – přibližně 88 procent – vysvětloval jeden dominantní vzorec, který spojoval nekvalitní spánek s horším duševním zdravím. Zbývající čtyři profily se na celkovém obrazu podílely v menší míře, a to čtyřmi, třemi, dvěma a jedním procentem.
Profil 1: Přebírači myšlenek
Tento nejvýraznější vzorec spojoval obecné poruchy spánku – dlouhé usínání, časté noční probouzení a denní únavu – s horším duševním zdravím. Tito lidé častěji trpěli depresí, úzkostí, tělesnými projevy stresu a obtížněji zvládali negativní emoce, jako jsou strach, hněv či frustrace.
Profil 2: Odolní, ale vyčerpaní
Pro tento profil je typické, že kromě problémů se soustředěním během dne nemají jiné potíže se spánkem. Tito lidé však často pociťují stres a silné psychické napětí a bojují s negativními emocemi podobně jako skupina z profilu 1.
Profil 3: Uživatelé léků na spaní
Do této skupiny patří lidé, kteří užívají prášky na spaní. U uživatelů těchto léků se častěji objevuje horší výkon v testech vizuální paměti a rozpoznávání emocí – což naznačuje, že medikace může mít jemné kognitivní důsledky. Zároveň však tito lidé obvykle vykazují vyšší spokojenost se svými sociálními vztahy.
Profil 4: Spánkově ochuzení
Tito „krátcí spáči“, kteří spí méně než šest až sedm hodin denně, vykazují zpomalené myšlení v různých oblastech – od čtení a porozumění emocím, přes kontrolu impulzivních rozhodnutí, až po jazykové zpracování, řešení nových problémů a vnímání sociálních podnětů.
Profil 5: Roztříštěný spánek
Tento typ se vyznačuje opakovaným probouzením v důsledku bolesti, změn teploty, potíží s dýcháním nebo nutkáním na toaletu. Tito lidé častěji sahají po návykových látkách, bývají podráždění a mají obecně horší duševní zdraví.
Různé potíže se spánkem, různé mozkové vzorce
Každý spánkový profil měl svůj vlastní „mozkový vzorec“.
„Nečekali jsme, že u tak mladého a zdravého souboru lidí najdeme odlišné vzorce mozkové aktivity,“ uvedla Perraultová. „To naznačuje, že zkušenosti se spánkem se odrážejí nejen ve zdraví a chování, ale také ve způsobu, jakým je mozek zapojen a jak funguje.“
Profily 1 a 2 vykazovaly zvýšenou aktivitu v mozkových sítích, které udržují člověka v bdělém a ostražitém stavu – jde o známku hyperaktivace často spojené se stresem. Ale přesto se v zásadních ohledech stejně lišily.
U profilu 1 se narušila rovnováha mezi vnitřní sítí mozku – aktivní při zaměření na sebe, snění a přemítání – a sítí pozornosti zaměřené navenek. Vnitřní „mozkový šum“ se neutišil, jak by měl, a lidé uvízli v opakujících se myšlenkových smyčkách.
Profil 2 vykazoval podobnou zvýšenou aktivaci sítí bdělosti, ale bez nadměrného přemítání, což mohlo pomoci zachovat kvalitu spánku.
Profil 3 vykazoval poruchy v sítích zpracovávajících vizuální vjemy, paměť a emoce. Podle vědců to odráží tlumící účinky léků na spaní, které mohou jemně narušovat způsob, jakým mozek propojuje vnímání a emoční podněty.
Profil 4 připomínal mozek fungující „na dluh spánku“ – s náznaky, že pracuje přesčas, aby si udržel výkonnost.
Profil 5 se vyznačoval oslabenou komunikací mezi oblastmi mozku, které zajišťují pozornost, pohyb a vnímání těla – pravděpodobně kvůli neustálému přerušování spánku.
Proč jsou tato zjištění důležitá
Narušený spánek nezpůsobuje jen únavu – může vychýlit mozkové systémy, které řídí emoce a reakce na stres.
Perraultová upozornila, že závěry vycházejí ze zdravých mladých dospělých bez diagnostikovaných poruch, což naznačuje, že změny v mozku související se spánkem ovlivňují každého, nejen osoby s klinickými potížemi.
Podle ní studie ukazuje, jak důležité je hodnotit spánek komplexně – tedy nejen jeho délku, ale i kvalitu, načasování a kontinuitu. To může lékařům pomoci přesněji posoudit stav pacienta a zvolit vhodnou léčbu.
Většina spánkových terapií, ať už medikamentózních nebo behaviorálních, stále ještě přistupuje ke špatnému spánku jako k jednotnému problému, místo aby se zaměřila na konkrétní potíže. Zatímco některé postupy cílí na specifické problémy, například melatonin při krátkodobých potížích s usínáním nebo používání kolébajících se postelí při roztříštěném spánku, většina programů zůstává pořád příliš obecných.
Kognitivně-behaviorální terapie nespavosti (CBT-I) může pomoci lidem, kteří mají problém utišit mysl, zatímco roztříštěný spánek bývá často důsledkem jiných faktorů, například spánkové apnoe nebo rušivého prostředí v noci, které je třeba odstranit. Obecně může ke zlepšení kvality i délky spánku přispět dodržování základních zásad spánkové hygieny – tedy chodit spát a vstávat v pravidelnou dobu a omezit kofein i cukr nejméně dvě hodiny před usnutím.
Je důležité nečekat, až se problémy se spánkem zhorší. Perraultová doporučuje navštívit lékaře nebo požádat o doporučení do spánkové kliniky hned při prvních známkách potíží – zejména pokud se člověk cítí během dne neobvykle unavený nebo má problémy s fungováním.
„Nejde vždy o délku spánku, ale o jeho kvalitu,“ dodala.
–ete–
