Během včerejšího odpoledne proběhla v Knihovně Václava Havla slavnostní premiéra dokumentárního filmu Jsem Tchajwanec, který natočil režisér Dan Svátek. Snímek vznikal pět let. Zachycuje cestu české delegace na Tchaj-wan, která prolomila desítky let diplomatické izolace ostrovního státu, na který si činí územní nároky Komunistická strana Číny.
„Skočili jsme do toho po hlavě,“ vzpomíná Svátek na prvotní nápad film natočit. „Když jsme začali natáčet, nepřemýšlel jsem nad tím, jak budou diváci na film reagovat,“ říká Svátek s tím, že hlavní myšlenkou bylo zachytit důležitou historickou událost, která měla mezinárodní dopad.
Svátek natočil řadu celovečerních snímků, mezi nimi například Zápisník alkoholičky nebo Úsměvy smutných mužů.
Promítání se zúčastnila řada hostů včetně předsedy senátu Miloše Vystrčila (ODS) a předsedy zahraničního výboru senátora Pavla Fischera (nezávislý, zvolený s podporou TOP 09).
Snímek dokumentuje také plány bývalého předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) podniknout diplomatickou cestu na ostrovní stát Tchaj-wan, které přerušila jeho náhlá smrt. Podle Kuberovy ženy a dcery se kvůli rozhodnutí odjet na Tchaj-wan ocitla celá jejich rodina pod silným tlakem. Cesta sice získala podporu Senátu, ale i odpor tehdejšího českého prezidenta Miloše Zemana a zejména čínského režimu.
„Táta zvracel. Chodil po zahradě. Bylo mu zle,“ vzpomíná dcera senátora, jehož zdraví se s blížící cestou a sílícím tlakem zhoršovalo. „Zavolali mi, že ho v bezvědomí odvezli do nemocnice,“ vzpomíná jeho žena. „Když jsem byla na cestě do nemocnice, volali mi, že zemřel.“
Později nalezli doma dopis Velvyslanectví ČLR v Praze, adresovaný Kanceláři prezidenta ČR, který hrad Kuberovi přeposlal. Padly v něm i výhrůžky na jeho adresu. Na Kuberovo místo byl zvolen Miloš Vystrčil.
„Bral jsem to jako dokončení cesty Jardy Kubery,“ řekl senátor Vystrčil během diskuse po promítání snímku a vzpomněl, že Komunistické strana Číny tehdy skrze ministra zahraničí „vyhrožovala, že zaplatíme vysokou cenu, když pojedeme na Tchaj-wan“.
Podle předsedy Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavla Fischera udělala česká delegace „zářez pro Českou republiku“, který znamená, „že se můžeme chovat jako suverénní stát, i když nám vyhrožují jaderné mocnosti“. Podle záznamů o obchodní výměně mezi Českou republikou a Čínou nedošlo po cestě na Tchaj-wan k významným výkyvům, navzdory silným hrozbám ze strany Číny. Podle analýzy IRCC klesaly čínské investice v evropském měřítku ještě před cestou české delegace na Tchaj-wan.
Spolu s Vystrčilem odcestovala na ostrovní stát také početná delegace českých podnikatelů. Někteří z nich dorazili na promítání snímku, kde došlo i na diskusi o tom, zda tato cesta ovlivnila ekonomické vztahy.
Podle spoluzakladatele Česko-tchajwanské obchodní komory Pavla Diviše, který byl členem tehdejší české obchodní delegace, jejich cesta odhalila silný vliv čínského režimu v České republice, který se podle něho demonstroval v médiích i vysokých politických kruzích.
„Došlo nám, jak u nás ta čínská klika funguje,“ vzpomíná Diviš, který se podle jeho slov o politiku nezajímá, ale cesta na Tchaj-wan ho do ní vtáhla. „Po příletu jsme jeli na hotel. Když jsme vystupovali z autobusu, lidé nám mávali českými vlajkami. Tehdy nám došlo, o co tady jde. Těm lidem jde o svobodu.“
Zástupkyně projektu Sinopsis Simona Fantová, která diskusi po filmu moderovala, připomněla, že obyvatelé Tchaj-wanu žijí již řadu let pod neustálou hrozbou invaze a zastrašování ze strany čínského režimu, který opakovaně vyjádřil úmysl ostrovní stát anektovat „jakýmkoliv způsobem“.
Co by se s Tchaj-wanem po anexi stalo, je podle senátora Pavla Fischera možné odhadnout na příkladu Hongkongu. Ten byl předán zpět Číně poté, co byl několik desetiletí „v pronájmu“ Velké Británie a vyrostl v důležitou mezinárodní obchodní metropoli. Čínské politbyro poté v Hongkongu ustanovilo „zákon o státní bezpečnosti“, který zavedl vágní formulaci judikatury, umožňující stíhat a deportovat do Číny kohokoliv, kdo bude obviněn z „ohrožení státní bezpečnosti“.
Snímek měl premiéru na filmovém festivalu v Jihlavě a podle režiséra Dana Svátka se o jeho další distribuci v České republice nebo na mezinárodní úrovni začíná teprve jednat.
Proč název „Jsem Tchajwanec“?
Předseda Senátu Miloš Vystrčil při návštěvě Tchaj-wanu v září 2020 pronesl v místním parlamentu proslov v němž ostře odsoudil autoritářství a stále agresivnější zahraniční politiku Pekingu a zakončil ho výrokem: „Já jsem Tchajwanec.“
Jeho prohlášení bylo odvolávkou na slavný výrok amerického prezidenta J. F. Kennedyho „Ich bin ein Berliner“ (Já jsem Berlíňan), který pronesl v západním Berlíně, čímž se vymezil proti komunismu v období studené války. Vystrčilův výrok byl směřován na podporu Tchaj-wanu.
Za svůj projev sklidil potlesk členů tchajwanského parlamentu, přitáhl mezinárodní pozornost, ale setkal se také s nepochopením. „Někteří mi psali, že se mám odstěhovat na Tchaj-wan, když jsem Tchajwanec,“ komentoval některé vzkazy po promítání Vystrčil.
Mezinárodní pozornost
Cestu české delegace na Tchaj-wan nakonec podpořilo celkem 70 světových politiků.
Po výhrůžkách čínského režimu, že Vystrčil „zaplatí vysokou cenu za jeho krátkozraké chování a politický oportunismus“, se české delegace zastal německý ministr zahraničí Heiko Maas. Řekl, že Evropská unie se svými partnery jedná s úctou. „Totéž očekáváme od druhých. Nátlak k tomu nepatří,“ uvedl Maas. Zároveň označil za důležité, že Evropská unie chce v zahraniční politice i v případě Číny postupovat v úzké soudržnosti.
Dalším, kdo vyjádřil české delegaci podporu, byla mluvčí francouzského ministerstva zahraničí Agnès von der Mühllová, která uvedla: „V této souvislosti je nepřijatelná jakákoli výhrůžka členskému státu EU a my vyjadřujeme solidaritu s Českou republikou.“
„Slovensko stojí za Českou republikou,“ napsala tehdy slovenská prezidentka Zuzana Čaputová na svém twitterovém účtu. „Vztahy Číny a EU jsou založené na dialogu a respektu, a výhrůžky vůči některému členovi EU jsou nepřijatelné.“
O cestě české delegace na Tchaj-wan informovala řada světových médií. Vystrčilův projev v tchajwanském parlamentu komentovaly listy The Daily Telegraph nebo The Times.
Vystrčilovu cestu podpořilo také dvacet českých umělců, mezi nimi například Marta Kubišová, Václav Marhoul, Hynek Čermák, Václav Vydra a mnozí další.
