Nově uvedená čínská aplikace „Jsi mrtvý?“ se v posledních dnech stala virální. Na začátku týdne vystoupala na první místo v žebříčku placených nástrojů v čínském App Storu, než ve středu klesla na druhou příčku.
Funkčnost aplikace je mimořádně jednoduchá. Uživatelé si zvolí nouzový kontakt a pravidelně se v aplikaci „hlásí“. Pokud tak neučiní dva dny po sobě, systém automaticky odešle tomuto kontaktu varovný e-mail. Aplikace je zaměřena na lidi, kteří žijí sami.
Její raketový úspěch přes noc proměnil dosud neznámý tříčlenný startup ve virální fenomén a analytici tvrdí, že jde o znepokojivé zrcadlo současného života v Číně.
Rozmach trhu lidí žijících o samotě
Úspěch aplikace poukazuje na rostoucí trend lidí žijících v Číně o samotě. Podle zprávy Výzkumného institutu Beike z roku 2023, na kterou odkazovala státní tisková agentura Xinhua, by měla populace lidí žijících o samotě do roku 2030 dosáhnout 150 až 200 milionů osob, což bude představovat přibližně 30 procent dospělé populace.
Tvůrci aplikace „Jsi mrtvý?“ uvádějí, že reagovali právě na tuto demografickou realitu.
Aplikaci vyvinula společnost Yuejing Technology Services Co., založená v polovině roku 2025. Její tvůrce, který se čínskému médiu Lanjing News představil pouze příjmením Guo, uvedl, že vývoj trval méně než měsíc a stál přibližně 1 000 jüanů (asi 3000 korun). Zpočátku byla aplikace zdarma, nyní stojí 8 jüanů (zhruba 24 korun) a je aktuálně dostupná pouze v App Storu společnosti Apple.
Guo sdělil, že nápad i záměrně drsný název vzešly z online diskusí mladých lidí, kteří se obávají, že by si při životě o samotě nikdo nemusel všimnout zdravotní nouze nebo nehody.
„Základní bezpečnostní potřeba“
Čínský politický komentátor Tang Xiaolan tento týden napsal ve státem kontrolovaném médiu China Jilin Network, že popularita aplikace odráží rozšířený strach z toho, co je ve východní Asii známo jako „osamělá smrt“ – tedy úmrtí bez povšimnutí a o samotě.
„V moderní společnosti rychlá mobilita obyvatelstva narušila tradiční rodinné a sousedské vazby,“ napsal Tang. „Zdravotní komplikace v noci, stěhování bez pomoci, vyhledání lékařské péče bez někoho, kdo by podepsal souhlas – to jsou každodenní rizika pro lidi, kteří žijí sami. Bezpečnostní upozornění se stala základní nezbytností.“
Zatímco aplikace nabízející sledování zdraví nebo nouzová upozornění jsou běžné po celém světě, analytici tvrdí, že čínský případ je výjimečný tím, co tato aplikace začala symbolizovat.
„Šokující není to, že taková aplikace existuje,“ řekl Lai Jianping, bývalý pekingský právník a prezident v Kanadě sídlící Federace za demokratickou Čínu, čínské edici NTD. „Šokující je, že tolik mladých lidí cítí, že ji potřebují.“
Lai argumentuje, že Číně chybí komplexní, institucionalizovaná sociální záchranná síť, na kterou by se lidé mohli spolehnout v okamžicích zranitelnosti.
„Nikdo neví, kdy se může něco pokazit,“ poznamenává. „[V Číně] panují obavy z násilných zmizení, odebírání orgánů, nalákání podvodnými gangy nebo dokonce únosů a odvezení do zahraničí. To všechno je možné. V souhrnu tato rizika pomáhají vysvětlit, proč se někteří mladí lidé obracejí k nástrojům, jako je tento.“
Ekonomická úzkost
Čínská kultura se tradičně vyhýbá veřejným diskusím o smrti, což činí přímočarý branding aplikace o to výraznějším. Wangová, vysokoškolská pedagožka v Číně, která pro NTD hovořila a z bezpečnostních důvodů uvedla pouze své příjmení, řekla, že starší lidé v jejím okolí považují název za znepokojivý, což naznačuje, že hlavní uživatelskou základnu tvoří mladší generace.
„Mladí lidé se cítí v pasti,“ podotýká. „Ekonomika zpomaluje, práci je těžké sehnat, bydlení je nedostupné a manželství se zdá být mimo dosah. Mnozí jen pronajímají malé byty a nějak přežívají.“
Základním pozadím těchto tlaků je omezený rozsah veřejných sociálních výdajů. Podle údajů Světové banky činí výdaje Číny na zdravotní péči pro obecnou populaci pouze 5,37 procenta HDP – méně než ve většině zemí BRICS, včetně Brazílie a Ruska, a také méně než v mnoha vyspělých ekonomikách.
Nárůst aplikace „Jsi mrtvý?“ přichází v době širších známek ekonomického pesimismu v Číně. Analytici zaznamenali rostoucí „defenzivní úspory“ čínské veřejnosti kvůli obavám z osobních krizí a slábnoucí spotřebitelské důvěře, což jsou trendy často spojované s nejistotou ohledně budoucnosti.
Na této reportáži se podílel Yang Xu.
–ete–
