Virus Epstein-Barrové (EBV) podle vědců přebírá kontrolu nad imunitními buňkami, které způsobují lupus.
Virus, který tiše přebývá u 95 procent lidí, může být skrytým viníkem lupusu – vyčerpávajícího autoimunitního onemocnění, které lékaře mate už po generace.
Vědci ze Stanfordovy univerzity identifikovali virus Epstein-Barrové (EBV) – běžný virus způsobující infekční mononukleózu – jako přímou příčinu systémového lupus erythematodes.
„Jde o vůbec nejzásadnější objev, který z mé laboratoře vzešel za celou mou kariéru,“ uvedl v tiskovém prohlášení hlavní autor studie doktor William Robinson, profesor imunologie a revmatologie. „Domníváme se, že se týká 100 procent případů lupusu.“
Jak EBV spouští lupus
Lupus vzniká tehdy, když imunitní systém omylem napadá vlastní tkáně těla a poškozuje kůži, klouby, ledviny, srdce, nervy a další orgány.
Studie na lidech, publikovaná v listopadu 2025 v časopise Science Translational Medicine, ukazuje, jak EBV přebírá kontrolu nad malým počtem imunitních buněk zvaných B-lymfocyty a spouští rozsáhlý útok proti vlastním tkáním.
Tým izoloval a analyzoval imunitní buňky od 11 pacientů s lupusem a 10 zdravých kontrol. Zjistil, že u zdravých lidí obsahuje spící virus EB méně než jeden z 10 000 B-lymfocytů. U pacientů s lupusem se tento podíl zvyšuje přibližně na jeden z 400 – tedy pětadvacetinásobně.
Vědci předpokládají, že EBV může lupus spouštět tím, že mění genovou aktivitu v imunitních B-buňkách.
Zjistili, že ve spícím stavu EBV uvnitř buněk občas produkuje virový protein, který aktivuje zánětlivé geny v infikovaném B-lymfocytu.
Tyto aktivované B-buňky pak matou imunitní systém tím, že si běžné lidské bílkoviny pletou s nepřátelskými, a vyvolávají imunitní útok – proces, který pohání rozvoj lupusu.
Izolace buněk
Když vědci izolovali buňky ovládnuté EBV u pacientů s lupusem, zjistili, že tyto buňky uvolňují protilátky napadající vlastní tkáně, což podporuje jejich teorii, že EBV stojí za vzplanutími onemocnění.
„Nejdůležitějším zjištěním této studie je náznak, že EBV je zodpovědný za to, že účinně přeměňuje B-buňky z normálních buněk na ‚rozhněvané buňky‘, které vytvářejí autoimunitu,“ řekl Epoch Times doktor Norman B. Gaylis, revmatolog působící v Miami a člen vedení American College of Rheumatology, který se studie neúčastnil.
Gaylis poznamenal, že zjištění, podle něhož EBV spouští lupus tím, že nutí imunitní buňky vytvářet protilátky napadající vlastní tělo, odpovídá pozorováním u pacientů, u nichž se autoimunitní poruchy rozvinuly po onemocnění covid-19, při dlouhém covidu nebo v některých případech po očkování proti covidu-19.
Někteří pacienti s dlouhým covidem, kteří trpí chronickými příznaky, mají rovněž pozitivní nálezy autoimunitních protilátek, přičemž výzkumy spojují přetrvávající obtíže s aktivací dříve spících virů EB.
EBV může souviset i s dalšími autoimunitními onemocněními
Robinson uvedl, že se domnívá, že stejný mechanismus by mohl hrát roli i u dalších autoimunitních onemocnění, jako je roztroušená skleróza, revmatoidní artritida či Crohnova choroba, u nichž byla aktivita EBV rovněž pozorována.
Ačkoli většina lidí, kteří EBV nosí, lupus nerozvine, některé kmeny viru mohou být schopny spustit škodlivé procesy v imunitním systému.
Probíhají také snahy o vývoj vakcíny proti EBV. Robinson upozornil, že takové vakcíny by bylo nutné podávat velmi brzy v životě, protože u lidí, kteří již byli infikováni, virus odstranit nedokážou.
Virus se šíří především slinami; nakaženo je téměř 30 procent dětí, přičemž u většiny lidí infekce nezpůsobuje žádné příznaky.
Lupus postihuje miliony lidí po celém světě, přičemž devět z deseti pacientů tvoří ženy. Ačkoli léčba může zpomalit postup onemocnění, v současnosti neexistuje žádný lék.
Robinson a jeho tým uvedli, že většina lidí, kteří se EBV nakazí v dětství nebo dospívání, virus nosí bez příznaků, často aniž by o tom věděli. Jakmile dojde k infekci, virus v těle zůstává ve spícím stavu.
Obavy z nadměrné diagnostiky
Navzdory průlomovým zjištěním vyjádřil Gaylis obavy z možných přehnaných reakcí na tento objev.
Zdůraznil, že testy používané k diagnostice lupusu mají svá omezení, včetně testu na antinukleární protilátky (ANA), který lékařům pomáhá onemocnění rozpoznat.
Uvedl, že se obává, aby si lidé nevykládali výsledky tak, že každý, kdo je infikován EBV, automaticky onemocní lupusem.
Gaylis dodal, že zjištění vyvolávají mnoho otázek, z nichž klíčovou je, zda tento objev změní způsob diagnostiky lupusu.
„Nemyslím si, že odpověď zní ano, protože nemůžeme předpokládat, že každý s virem EB dostane lupus.“
Možnosti sledování a léčby
Pokud jde o léčbu, Gaylis uvedl, že modulace B-buněk se již stala významnou oblastí výzkumu i terapie autoimunitních onemocnění.
Upozornil na lék modulující B-lymfocyty zvaný rituximab, který je schválen pro léčbu revmatoidní artritidy, ale používá se mimo schválené indikace také u lupusu a Sjögrenova syndromu.
Na nedávném celostátním setkání American College of Rheumatology v Chicagu se Gaylis dozvěděl, že několik společností zkoumá způsoby, jak B-buňky odstranit a „restartovat“ imunitní rovnováhu pacientů – a v některých případech k tomu přidat i kmenové buňky. Tento výzkum by podle něj mohl těžit z rostoucího porozumění roli EBV u lupusu.
–ete–
