Ideální malba Ashera Browna Duranda zachycuje podstatu krajinomalby 19. století a zároveň vzdává hold blízkému přátelství dvou výrazných osobností své doby.
Údolí řeky Hudson ve státě New York patří k nejmalebnějším oblastem Spojených států – nabízí dramatické výhledy na kopce, hory, skalní útesy i vodní plochy. V 19. století inspirovala jeho přírodní krása vznik uměleckého hnutí známého jako Hudson River School. Jeho představitelé malovali krajiny a vytvořili tak první významná díla tohoto žánru v dějinách amerického umění.
Britský rodák Thomas Cole (1801–1848), považovaný za „zakladatele“ tohoto směru, inspiroval nejen své současníky, ale i další generace umělců, aby vzali štětce do rukou a zachycovali jedinečnou americkou krajinu. Povzbuzoval také povýšení tohoto žánru prostřednictvím zapojení biblických, historických a literárních námětů i symboliky.
Coleova první cesta do pohoří Catskill ve státě New York, která se uskutečnila v létě roku 1825, představovala zásadní zlom v americkém umění – a rok 2025 tak znamená její dvousté výročí. Obrazy, které zde vytvořil, nastartovaly jeho kariéru i samotné hnutí Hudson River School. Po Coleově předčasné smrti převzal jeho vůdčí roli přítel Asher Brown Durand.
Nesení pochodně
Durand (1796–1886) byl úspěšným rytcem a portrétistou ještě předtím, než ho Cole povzbudil, aby se věnoval krajinomalbě. Jeho mistrovským dílem a jedním z klíčových obrazů Hudson River School je olejomalba Spřízněné duše z roku 1849. Shrnuje základní principy tohoto uměleckého směru a zároveň je poctou zesnulému Coleovi i jejich společnému příteli Williamu Cullenovi Bryantovi (1794–1878), uznávanému básníkovi přírody a novinovému editorovi.
Trojice mužů spolupracovala na vydaných uměleckých i literárních projektech a podnikala také výpravy do divočiny podél východního pobřeží, včetně oblasti Catskill. Po Coleově smrti pokračovalo přátelství mezi Durandem a Bryantem. Roku 1850 Durand namaloval plátno inspirované Bryantovou nejslavnější básní, která odstartovala jeho literární kariéru, nazvanou Thanatopsis.
Durandův chvalozpěv v malbě
Podnětem k vytvoření obrazu Spřízněné duše byla zakázka významného newyorského sběratele a obchodníka s uměním Jonathana Sturgese. Jeho zadáním bylo zobrazit Colea a Bryanta jako „spřízněné duše“, jak je popsal anglický básník John Keats ve své básni Sonet o samotě.
Ó samoto, mám-li s tebou žít,
ať ne v chumlu temných budov,
pojď se mnou vzhůru po strmých svazích –
na rozhlednu přírody –, odkud se údolí
s květnatými stráněmi a křišťálovou řekou
zdá sotva na dosah; nech mě bdít s tebou
mezi větvemi jako pod baldachýnem, kde rychlý skok jelena
vyplaší divokou včelu z náprstníkového zvonku.
A přece, byť s tebou rád tyto výjevy sleduji,
sladký rozhovor nevinné mysli,
jejíž slova jsou obrazy vytříbených myšlenek,
je potěšením mé duše; a jistě musí být
téměř nejvyšším blahem lidstva,
když do tvých úkrytů prchají dvě spřízněné duše.
Durandova dovednost v krajinomalbě i portrétu se v tomto díle naplno projevuje. Zobrazuje Colea a Bryanta, jak stojí na skalním výběžku orámovaném působivou scenérií. Cole je muž vpravo. V ruce drží portfolio a flétnu – odkaz na společnou zálibu Duranda a Colea v hudbě. Přestože by široká veřejnost obě postavy poznala, protože patřily k nejznámějším uměleckým osobnostem své doby, jejich jména jsou navíc vyryta do kmene stromu vlevo.
Převzetí Coleova stylu
Prostředí obrazu Spřízněné duše kombinuje kolébku hnutí Hudson River School – soutěsku Kaaterskill Clove, jednu z roklí v pohoří Catskill – a vodopády Kaaterskill, nejvyšší kaskádový vodopád státu New York, oblíbený u veřejnosti i umělců. Durandovo spojení obou lokalit není geograficky přesné. Odklon od naturalismu pro něj nebyl typický, neboť prosazoval mimořádně detailní botanický realismus. V tomto obraze však přejímá Coleovu velkolepou idealizaci krajiny.
Durand navíc odkazuje na Coleův obraz Vyhnání z rajské zahrady prostřednictvím postavení postav, začlenění potoka tekoucího skalnatým korytem i umístění útesů.
Před vznikem Spřízněných duší byly Durandovy krajiny převážně horizontální a panoramatické. V tomto obraze však zkoumá kruhovou kompozici, když pomocí kmenů stromů a větví, na něž odkazuje i Keatsova báseň, a dalších přírodních prvků vytváří tuto strukturu na vertikálním plátně. Ohořelý strom viditelný v popředí byl symbolem, který Cole často používal. Zde může naznačovat, že Coleův život byl předčasně ukončen. Durandovo zobrazení Bryanta s kloboukem v ruce lze vykládat jako gesto úcty básníka k zesnulému příteli. Letící orel v pozadí by mohl znamenat, že Coleův duch opustil tělo.
Sturges daroval obraz Spřízněné duše Bryantovi jako projev vděku za to, že pronesl Coleův smuteční projev na pietním shromáždění pořádaném Newyorskou kreslířskou asociací (později přejmenovanou na Národní akademie designu). Tuto instituci spoluzaložila skupina umělců, mezi nimiž byli i Cole a Durand. Bryantova dcera Julia věnovala obraz na počátku roku 1904 Newyorské veřejné knihovně, kde zůstal více než 100 let.
Roku 2005 knihovna oznámila, že obraz prodá, aby získala prostředky na vytvoření trvalého nadačního fondu. Rozhodnutí vyvolalo bouřlivé kontroverze, protože kritici označovali dílo za poklad, který by měl zůstat přístupný veřejnosti a setrvat v New Yorku jako součást kulturní historie státu. Plán byl přesto realizován a obraz byl v květnu téhož roku prodán v aukční síni Sotheby’s v uzavřené dražbě. Zakoupila jej dědička impéria Walmart Alice Waltonová za přibližně 35 milionů dolarů, čímž padl tehdejší rekord aukční ceny za americký obraz.
Spřízněné duše opustily stát New York a zamířily do města Bentonville v Arkansasu, zasazeného do malebného regionu Ozarkských hor a zároveň rodného města společnosti Walmart. Konečnou destinací se však nestal soukromý dům Waltonové, nýbrž muzeum. Šlo o její dar komunitě a široké veřejnosti: světovou muzejní instituci navrženou uznávaným architektem Moshem Safdiem, s bezplatným vstupem a rozsáhlou sbírkou umění od koloniální éry po současnost.
Muzeum amerického umění Crystal Bridges bylo otevřeno roku 2011 a Spřízněné duše se staly jeho ústředním exponátem. Muzeum představuje výjimečné místo pro vnímání a rozjímání o božském rozměru přírody. V umění neexistuje výstižnější ztělesnění tohoto spojení než v Durandově vrcholném mistrovském díle Hudson River School.
Jakým tématům z oblasti umění a kultury byste se chtěli věnovat? Náměty či zpětnou vazbu nám prosím pište na adresu namety@epochtimes.cz.
–ete–
