Bosenský státní příslušník, který je povinen vycestovat mimo zemi po dobu již více než 20 let, žije i nadále v Kolíně nad Rýnem – a to i přesto, že jeho žádost o azyl byla zamítnuta a opakovaně se dostal do konfliktu se zákonem. Tento případ ukazuje příkladně právní a praktické překážky při deportaci v Německu.
V Kolíně nad Rýnem vzbuzuje v současnosti pozornost případ, který ukazuje právní a skutečné předpoklady pro deportaci, kterým se v praxi pravidelně setkávají politické požadavky na rychlou deportaci osob povinných k vycestování. Místní média a deník Bild informovala o případu Husa B., bosenského státního příslušníka, který je povinen vycestovat již od roku 2003. Přesto stále žije v Kolíně nad Rýnem.
Případ získává dodatečnou pozornost, protože se B. měl v několika případech dostat do konfliktu se zákonem. Kromě toho jeho rodina pobírá měsíční dávky podle zákona o dávkách pro žadatele o azyl. Bosňan žije v Německu společně se svou manželkou a osmi dětmi.
Neúspěšné žádosti o azyl – tolerování přesto pravidelně prodlužováno
V roce 2003 příslušné úřady rozhodnutím zamítnuly žádosti Husa B. o azyl. Boje v rámci balkánské války v Bosně a Hercegovině skončily dohodou z Daytonu v listopadu 1995. Od roku 2014 je země oficiálně považována za bezpečnou zemi původu. Přesto k deportaci B. nedošlo. Podle zprávy deníku Bild se měl B. až do roku 2007 skrývat a poté znovu – neúspěšně – žádat o azyl.
Podle zpráv se Huso B. v Německu několikrát dostal do konfliktu se zákonem. Podle Focusu mělo jít o majetkové delikty, podvody a zneužití dokumentů. V drtivé většině případů byly soudy uloženy pokuty. Není však známo, do jaké míry byly tyto pokuty skutečně vymáhány.
Proti Husovi B. byla také opět vznesena obvinění. Podle Kölner Staatsanwaltschaft (Kölnské státní prokuratury) je obviněn, že se spolu s další osobou pokusil ve třech případech poškodit drogerie pomocí dárkových karet. Hlavní líčení je naplánováno na tento rok. B. dříve v médiích uvedl, že od roku 2014 již nespáchal žádný trestný čin. Platí zde presumpce neviny.
Příspěvky na životní náklady ve výši více než 7 000 eur měsíčně
Jelikož se Huso B. v Německu nachází více než 36 měsíců, již se na něj nevztahuje základní dávkový systém podle zákona o dávkách pro žadatele o azyl. Místo toho má nárok na tzv. analogické dávky – v jeho případě ve zvýšeném rozsahu kvůli velikosti rodiny.
Podle zprávy Bild činí měsíční pomoc na živobytí pro B. a jeho manželku pro každého 835,24 eur. Základem je rozhodnutí, které noviny dokumentovaly z října 2023. Pro děti se vyplácí částky mezi 630,81 a 817,71 eur, v závislosti na věku dítěte. Rodina nadále žije ve společném ubytování, jak uvádí zprávy.
Starosta Kolína Torsten Burmester oznámil interní prověrku tohoto případu. Zda z toho vyplynou právní důsledky pro pobyt Husa B., je v tuto chvíli nejasné. I v případě opětovného trestního odsouzení by případná změna jeho statusu závisela na zákonných podmínkách a skutečné proveditelnosti opatření k ukončení pobytu.
Tolerování pobytu prodlouženo z několika důvodů
B. má povolení k pobytu podle § 60a zákona o pobytu cizinců. To není pobytová karta, ale dočasné pozastavení povinnosti k vycestování, která by za normálních okolností platila. K deportaci by došlo pouze v případě, že by byla vymahatelná povinnost vycestovat pryč ze země (viz § 58 zákona o pobytu cizinců).
Podle zpráv v médiích ale dosud selhala snaha o jeho návrat kvůli faktickým překážkám. Hlavním problémem je údajně absence platných cestovních dokladů. B. nemá platné bosenské doklady. K deportaci by byly zpravidla potřebné náhradní cestovní doklady, jejichž vydání vyžaduje spolupráci země původu. Podle Focusu byly příslušné procedury v tomto konkrétním případě přerušeny, protože návrat byl považován za neproveditelný.
Kromě toho je při dlouhodobém pobytu a rodinných vazbách třeba zohlednit ochranné účinky článku 8 Úmluvy o ochraně lidských práv (právo na respektování soukromého a rodinného života). Takové okolnosti mohou bránit opatřením k ukončení pobytu nebo v rámci testu přiměřenosti vést k prodloužení pobytu.
Osoby, kterým je určeno vycestování mimo zemi a jejichž vycestování je vymahatelné, nedostávají občanské dávky, ale dávky podle zákona o dávkách pro žadatele o azyl. Ve městech, jako je Kolín, existují výjimky pro osoby s dlouhodobým pobytem a děti, takže některé osoby i nadále pobírají rozsáhlé sociální dávky. Trestná činnost nevede automaticky k vyloučení z těchto dávek, ale může vést k ukončení pobytu.
Pokud však chybí cestovní doklady, zůstává deportace často nemožná, jak je tomu v případě tohoto bosenského občana.
–etg–
