Evropská komise 29. ledna představila pětiletou strategii, jejímž cílem je omezit nelegální příjezdy, reformovat správu hranic a zvýšit počet návratů, zároveň však vytvořit více legálních cest pro kvalifikované pracovníky.
Strategie řízení azylu a migrace v EU, představená v Bruselu, vymezuje politické priority bloku do roku 2030. Zahrnuje mimo jiné prevenci nelegální migrace a rozbití kriminálních převaděčských sítí.
Komise zároveň uvedla, že strategie si klade za cíl přilákat zahraniční talenty, aby se zmírnil nedostatek pracovní síly a posílila hospodářská konkurenceschopnost Evropy.
„Priorita je jasná: snížit počty nelegálních příjezdů a udržet je nízko,“ uvedl evropský komisař pro migraci Magnus Brunner. „Zneužívání dává migraci špatné jméno – podkopává důvěru veřejnosti a v konečném důsledku oslabuje naši schopnost poskytovat ochranu a podlamuje naše úsilí přilákat talenty.“
Součástí plánu EU na řízení kontroly hranic je zavedení systému vstupu a výstupu (Entry/Exit System – EES) a spuštění Evropského systému pro cestovní informace a povolení (European Travel Information Authorisation System – ETIAS), který je obdobou amerického programu ESTA.
Na základě Paktu o migraci a azylu, přijatého v červnu 2024 a určeného k uplatňování od poloviny roku 2026, budou všichni nelegální příchozí podrobeni screeningu a hraničním řízením, a to od letošního června.
Ustanovení paktu umožňují členským státům EU uzavírat dohody se zeměmi mimo EU o vyřizování žádostí o azyl mimo území Unie, což by mohlo vést ke zřízení zpracovatelských center v severní Africe nebo jinde.
Výkonná místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová řekla, že nyní je čas dívat se dopředu.
„Musíme plně provést Pakt a zajistit, aby byl náš azylový a migrační systém připraven na budoucnost,“ sdělila Virkkunenová. „Musíme zejména udržet pokles nelegálních příjezdů a zároveň podporovat legální cesty do EU.“
Podle údajů Eurostatu bylo v roce 2024 v EU zaznamenáno 918 925 státních příslušníků třetích zemí, kteří se na území bloku zdržovali nelegálně. Největší podíl z těchto případů tvořili v daném roce syrští občané (140 500).
Následovali Afghánci (60 060), Alžířané (58 165) a Turci (57 880) a dohromady tyto čtyři národnosti představovaly přibližně 34,5 procenta celkového počtu.
Komise uvedla, že přibližně čtvrtina osob, kterým bylo nařízeno opustit EU, se skutečně vrací do zemí původu. V roce 2024 činil počet státních příslušníků třetích zemí, jimž bylo nařízeno opustit EU, 453 380.
Ke zlepšení výsledků bude EU usilovat o vytvoření společného evropského systému návratů nelegálních migrantů. Tento návrh byl poprvé předložen v březnu a v současnosti je předmětem jednání.
Komise rovněž plánuje revidovat zakládající nařízení agentury Frontex, pohraniční agentury EU, s cílem posílit její úlohu.
Přilákání talentů k zaplnění mezer na trhu práce
Komise poznamenala, že demografické trendy v příštích pěti letech prohloubí nedostatek pracovní síly v klíčových odvětvích.
Aby EU dokázala globálně soutěžit o kvalifikované pracovníky, rozšíří partnerství v oblasti talentů se třetími zeměmi a začlení nábor odborníků do širších dohod o spolupráci.
Strategie vyzývá ke zjednodušení a urychlení postupů uznávání zahraničních kvalifikací. Zároveň si klade za cíl bojovat proti nelegálnímu zaměstnávání a vykořisťování a zlepšit integraci v hostitelských zemích prostřednictvím financování z fondů EU, uvedla komise.
„Abychom ochránili ty, kteří skutečně potřebují ochranu, a uspěli v globálním závodě o nejlepší mozky, musíme účinně kontrolovat naše hranice, omezit nelegální migraci a zabránit zneužívání našich systémů,“ konstatoval Brunner.
Na podporu realizace strategie plánuje EU využít financování stanovené v návrhu Komise na dlouhodobý rozpočet na období 2028–2034.
Návrh vyčleňuje nejméně 81 miliard eur na politiky v oblasti vnitřních věcí a na nástroj Globální Evropa, jehož cílem je podpořit strategičtější přístup k mezinárodním partnerstvím v souladu s prioritami EU, včetně migrace.
Očekává se rovněž, že agentury EU posílí operativní podporu členským státům.
–ete–
