Brazilská prezidentská kampaň měla svou nečekanou zastávku v Paříži. Senátor Flavio Bolsonaro, nejstarší syn bývalého brazilského prezidenta Jaira Bolsonara a oficiální kandidát do prezidentských voleb v říjnu 2026, si vybral francouzskou metropoli, aby si ozkoušel, jakou má váhu na mezinárodním poli, a podal ruku evropské pravici.
Ve 44 letech není Flavio Bolsonaro žádným nováčkem. Poprvé byl zvolen poslancem ve 21 letech, poté byl třikrát znovu zvolen, než získal mandát v Senátu, a více než dvě desetiletí strávil v lavicích brazilského parlamentu. Tento měsíc jej však do pařížských salonů přivedla jiná ambice: prezidentský úřad Federativní republiky Brazílie. „Byl to můj otec, kdo mi řekl: ‚Musíš být příštím kandidátem‘,“ svěřil se v jednom z luxusních salonků restaurace Laurent, jen pár kroků od Elysejského paláce, a bez okolků se přihlásil k politické i biologické příslušnosti.
Jeho pařížský program naznačuje jeho politické ukotvení. Flavio Bolsonaro během návštěvy absolvoval řadu setkání s představiteli francouzské pravice.
„Bůh, vlast, rodina, svoboda“
Pod heslem „Bůh, vlast, rodina, svoboda“, jímž se senátor Bolsonaro hlásí ke konzervativnímu hodnotovému rámci, v rozhovoru pro francouzskou edici deníku Epoch Times rozvinul světonázor, v němž se odkazy na amerického prezidenta Donalda Trumpa a Jaira Bolsonara prolínají v jednom vyprávění, jež má být příběhem odporu vůči levici: „Ztotožňuji se se svým otcem takovým, jaký byl před nástupem do prezidentského úřadu. Oba (s Trumpem) vládli během epidemie covidu a čelili politickému pronásledování. Oba byli oběťmi atentátů: v roce 2018 byl můj otec pobodán aktivistou krajní levice; prezident Trump přežil pokus o atentát střelnou zbraní. Jako křesťan děkuji Bohu, že jsou oba stále naživu.“
Paralela s Donaldem Trumpem se však neomezuje jen na symbolickou rovinu. Prostupuje politickou doktrínou kandidáta: „Prezident Trump staví americké zájmy do centra svého jednání: přesně tento přístup bych uplatnil i vůči Brazílii.“ Ve světě, který popisuje jako strukturovaný „nevyhlášenou válkou mezi Spojenými státy a Čínou“, se senátor Bolsonaro vyslovuje pro otevřený transakční pragmatismus: „Nemám žádný problém vést dialog se Spojenými státy, Čínou, Ruskem, židovskou komunitou ani arabskou komunitou. V otázkách strategie musí každý lídr umět zvolit partnery, kteří neohrožují suverenitu jeho národa.“
„Diskurz Luly a levice je diskurzem nenávisti vůči Židům“
Právě na jednom z nejvýbušnějších diplomatických témat se Flavio Bolsonaro nejvýrazněji odlišuje od Luly. Do Paříže přijel po návštěvě Izraele, kde 27. ledna pronesl závěrečný projev na konferenci o antisemitismu a pomodlil se u Zdi nářků v Jeruzalémě, a znovu důrazně potvrdil svou podporu židovskému státu.
„Každý civilizovaný národ by měl odsoudit teroristické činy spáchané na Izraelcích během svátku Simchat Tóra: na těchto nevinných, těchto mladých lidech, kteří byli zavražděni, mučeni a uneseni. Nic na světě nemůže ospravedlnit taková zvěrstva páchaná na civilistech,“ říká pro Epoch Times. Výrokem odkázal na útok palestinského islamistického hnutí Hamás na Izrael z října 2023, při němž byli zabiti a uneseni civilisté.
Následně přislíbil krok, který jeho otec nestihl uskutečnit: přenesení brazilského velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, „symbolický akt, jímž Brazílie uzná Jeruzalém za hlavní město Izraele“.
Na dotaz ohledně případného uplatnění mezinárodního zatykače vydaného Mezinárodním trestním soudem na Benjamina Netanjahua v případě jeho cesty do Brazílie se senátor odmítl k věci vyjádřit a zpochybnil roli některých mezinárodních institucí: „Některé mezinárodní instituce jsou samy ovlivněny levicí a přijímají čistě ideologická rozhodnutí. V den, kdy teroristé složí zbraně, válka skončí; ale pokud Izrael složí zbraně, přestane existovat Izrael.“
Maduro, „krvavý diktátor“
Na jiném zahraničněpolitickém tématu se Flavio Bolsonaro vyjádřil k americké operaci zaměřené na dopadení Nicoláse Madura ve Venezuele. Bolsonaro neskrýval nadšení: „Považoval jsem to za velmi pozitivní. Krvavý diktátor byl dopaden ve své vlastní zemi, aby čelil obviněním souvisejícím s mezinárodním obchodem s drogami a financováním extremistických skupin v různých částech světa, stejně jako kriminálních frakcí v Brazílii.“
Senátor tuto událost zasazuje do širšího vyprávění o návratu řádu po tom, co označuje za léta chaosu během Bidenova prezidentství: „Po zvolení Joea Bidena se svět stal chaotičtějším a vypuklo několik konfliktů. Nyní se prezident Trump snaží sehrát roli prostředníka. Nástroji, které používá k hledání míru, jsou ekonomická síla a také vojenská moc.“
Téma se dotýká i vnitřní brazilské reality, kterou Flavio Bolsonaro dobře zná. „Brazílie byla silně zasažena příchodem Venezuelanů prchajících před Madurovou diktaturou, chudobou, hladem a politickým pronásledováním. Naše země tyto lidi vždy přijímala, i když to vyvolává složité otázky,“ připustil a načrtl paralelu s evropským migračním napětím. Dodal opatrně optimistickou poznámku: „Možná si nyní venezuelský lid může představit, že v blízké budoucnosti bude žít v demokratické zemi.“ Tato věta zároveň nepřímo připomíná, že Lula patří k historickým podporovatelům Madura, jehož Bolsonaro už loni v srpnu obvinil z „udržování vazeb s teroristickými skupinami a diktátory“.
Francie a Evropa jako možné alternativy k Pekingu
Pařížská návštěva měla také ekonomický rozměr. V geopolitické architektuře, kterou senátor Bolsonaro načrtl, zaujímá Evropa – a zejména Francie – roli náhradního partnera vůči čínské hegemonii. „Naše ekonomiky pochopily, že už nemohou zůstat závislé na čínských produktech. Brazílie není výjimkou,“ vysvětluje pro Epoch Times. Načež vyzdvihl „prohloubení vztahů mezi Evropou a Brazílií“ jako „vynikající alternativu“ a vyslovil se pro hospodářskou spolupráci s Francií za svého případného prezidentství.
Pokud jde však o francouzského prezidenta Macrona, nebere si servítky. Prezidentský kandidát jej obviňuje, že přijel do Brazílie „objímat stromy“, aby zdiskreditoval vládu Jaira Bolsonara, a poté přešel k mlčení francouzských politických představitelů ohledně historicky rekordních požárů v Amazonii poté, co se levice vrátila k moci. „Je to velmi špatný vládce,“ prohlásil. Podle něj může Brazílie navázat lepší vztahy pouze díky lepšímu vedení – jak v Brazílii, tak ve Francii – což považuje za vyloučené, dokud zůstane u moci macronistická vláda.
Svou přítomnost v Evropě Flavio Bolsonaro spojuje s historickou a právní blízkostí Brazílie k Francii i se snahou oslovit politické a ekonomické partnery. Připomněl inspiraci brazilského občanského práva Napoleonským zákoníkem a francouzský vliv v architektuře a jazyce a dodal, že se ve Francii cítí přirozeně.
Lula, „zrádce národa“
Jak je zřejmé, každý návrh senátora Bolsonara se buduje jako zrcadlový opak politiky, kterou připisuje Lulovi. Úřadující prezident, osmdesátiletý kandidát na čtvrtý mandát, je v podání Bolsonara pravidelně líčen jako „zrádce národa a demokracie“ – což je formulace, kterou senátor opakovaně používal na síti X v srpnu 2025, kdy jej zároveň obviňoval z toho, že „žádá Čínu o podporu cenzury sociálních sítí“, „používá vládní letadlo k exfiltraci bývalé první dámy Peru odsouzené za korupci“, „vzdoruje argentinské justici požadavkem na propuštění Cristiny Kirchnerové“ a „podporuje teroristy Hamásu proti Izraeli“.
Kritiku prezidenta Luly Flavio Bolsonaro převedl do programové roviny. Za „dědictví“ současné vlády označil bídu, chudobu a závislost na státu a jako hlavní priority své případné vlády uvedl zpřísnění trestní politiky, snížení daní, byrokracie a veřejných výdajů a přesměrování federální policie na boj proti korupci a organizovanému zločinu namísto „pronásledování politických představitelů“.
Globální konzervativní „vlna“
Flavio Bolsonaro zasazuje svou kandidaturu do hnutí, které považuje za celosvětové. „Po celém světě si národy uvědomily nebezpečí agendy woke a způsob, jakým podkopává principy rodiny, svobody a respektu, na nichž stojí naše společnosti,“ uvedl a jako příklad zmiňuje argentinského prezidenta Javiera Mileie, s nímž jej podle jeho slov pojí „blízký“ vztah a spolupráce v řadě strategických oblastí.
To, co Milei „uskutečňuje v Argentině“, slibuje Flavio Bolsonaro „realizovat v Brazílii: vrátit lidem svobodu žít samostatně, bez závislosti na politické moci“. Tímto vymezením Flavio Bolsonaro propojuje svou kandidaturu s vývojem, který vnímá i mimo Brazílii.
Překlad byl redakčně upraven.
–etf–
