„Jde o život a smrt.“ Senátem v prvním čtení prošla novela, kterou někteří senátoři označují za skrytou eutanazii

Horní komora Parlamentu ČR včera projednala senátní návrh novely zákona o zdravotních službách, která má nově upravit rozhodování o péči na konci života. Někteří senátoři kritizují, že jde o pokus o skryté uzákonění eutanazie. Zákon odmítají i některé hospicové a paliativní organizace.

Návrh novely zákona je z pera senátorky Věry Procházkové a Jana Látky (oba za ANO), podpořené dalšími senátory. Podle Procházkové novela do českého právního řádu zavádí komplexní úpravu rozhodování o zdravotní péči na konci života. Návrh nově zakotvuje právo každého pacienta na paliativní péči a definuje postupy pro situace, kdy ošetřující lékař dospěje k závěru, že další léčba je medicínsky neadekvátní, přiblížila senátorka.

„Zákon stanoví pravidla pro nezahájení a nepokračování v léčbě udržující život a pro tzv. terminální tišení bolesti, jehož vedlejším účinkem může být zkrácení života. Pro případy sporů mezi lékařem, pacientem nebo jeho blízkými se zavádí povinné projednání etickou komisí s možností obrátit se na soud,“ vysvětlila Procházková. Legislativa podle ní reaguje na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a na mezeru v českém právu, které dosud tyto situace explicitně neupravovalo.

Jde o skrytý pokus uzákonění eutanazie, ozývalo se z pléna

„Nalijme si čistého vína, jaký tisk máme před sebou. Nejde o suše zdravotní definici. Nejde o řešení detailního technického problému ani o řešení, po kterém prý volá praxe. Ne. Jde o nenápadné, ale fatální otevření dveří eutanazii,“ reagovala u řečnického pultu na návrh senátorka Daniela Kovářová (nezávislá). Zmínila, že proti novele se ohradilo několik institucí zabývajících se paliativní nebo hospicovou péčí.

Odkázala také na Listinu základních práv a svobod, podle níž je lidský život hoden ochrany a nikdo nesmí být zbaven života. „A my jsme tady přece od toho, abychom lidský život chránili,“ dodala Kovářová. Nikdo podle ní nemá právo soudit, zda je kvalita života jiného jedince taková, aby mu přinášela užitek, nebo zda je zátěž života vyšší než jeho smysl, jak uvádí návrh zákona.

„Ten návrh mění současnou definici paliativní péče. Dnešní definice zní, že jde o pacienta trpícího nevyléčitelnou nemocí. Ta definice má být nahrazena jinou: každý pacient, jehož stav to vyžaduje, má právo na paliativní péči. Jaký stav? Co třeba deprese psychiatricky nemocného pacienta?“ polemizovala senátorka a novelu navrhla zamítnout.

Ostatní zákonodárce vybídla, aby se zamysleli, proč se zachraňují sebevrazi nebo proč se provozují linky důvěry. „Ještě velký kus cesty nám zbývá, abychom se přiblížili pochopení života. A už o něm budeme rozhodovat jako o přítěži? Nedovolme to. Dopřejme tomuto návrhu milosrdnou smrt,“ dodala.

V návrhu jsou zavádějící terminologie, míní další senátoři

I lidovecký senátor Lubomír Kantor navrhl zákon zamítnout. Ne však kvůli ideologickému přesvědčení, ale protože legislativci obdrželi dopis od České společnosti paliativní medicíny, který proti návrhu uvádí řadu výhrad. „Je tam používána nesprávná, zavádějící a matoucí terminologie. Terminologie, která v podstatě nemá ani logický konsensus,“ dodal Kantor. Projednávaný zákon by podle něj měli prodiskutovat lékaři a odborníci.

„Je pravda, že terminologie je roztříštěná. Někdo říká marná, někdo neadekvátní, někdo nepřiměřená. Je potřeba o tom diskutovat a nastavit terminologii tak, aby byla používána jednotně,“ souhlasila navrhovatelka novely Procházková.

„Bavíme se tady o životě a smrti a než špatný zákon, tak raději žádný zákon,“ přidala se do debaty senátorka Vladimíra Ludková (ODS). Terminální tišení bolesti s možným vedlejším účinkem je podle ní otevřením dveří eutanazii. „Z mého pohledu je to české pojetí klepání na nebeskou bránu, které se jinými slovy nazývá eutanazie,“ řekla.

Senát by se podle ní měl spíše zaměřit na podporu paliativní péče. „Věřím, že mnozí jsme vedeni obavou, že na konci života zůstaneme sami a budeme prožívat dlouhou, bolestnou a osamělou smrt,“ dodala. Právě proto by se podle ní měli věnovat hospicové péči.

Procházková namítla, že eutanazie je aktivní čin ukončení života a novela jí podle ní naopak brání. Tišení bolesti a terminální sedace již v současnosti probíhají a podle ní se mohou kdykoli zneužít, pokud nejsou legislativně ošetřeny. „Novela stanoví povinnost, aby bylo terminální tišení bolesti s pacientem projednáno, aby se k němu mohl vyjádřit, aby bylo zaznamenáno do zdravotnické dokumentace a aby tím byli chráněni zdravotníci, kteří ho provádějí,“ dodala Procházková.

Zákon zamíří k dalšímu projednání

Podle senátora Karla Zitterbarta (bez pol. příslušnosti, zvolený za STAN) by se zákon měl projednat ve výborech. „My tu vedeme diskusi o tom, že terminální sedace zkracuje život. Otevřeme si odborné publikace. Dočteme se tam i na základě metaanalýz mnoha výzkumů, že tomu tak není,“ poznamenal. Někteří senátoři podle něj mísí termíny jako eutanazie, terminální tišení bolesti a paliativní péče. O zákonu by se proto podle něj měla vést odborná diskuse.

Plénum nakonec návrh podpořilo, když z přítomných 56 senátorů hlasovalo 35 pro a 8 proti. O novele se nyní povede diskuse v ústavně-právním a zdravotním výboru, poté se k ní vrátí celé plénum a v případě schválení zamíří do Poslanecké sněmovny.